Švihlíková: Zaveďme ekonomickou demokracii. Ať o rozpočtu rozhodují lidé

Do „krájení“ peněžního koláče by mohly mluvit menší komunity. Tento týden se v Mostě na toto téma konal přímo seminář s propagátorkou takzvané ekonomické demokracie, Ilonou Švihlíkovou z Alternativy Zdola.

"Cílem je skutečnou demokracii, tedy vládu lidu, více prohloubit a nenechat rozhodování jen na špičce těch nejvýše zvolených nebo dosazených třeba „kmotry“. Dnešní krize je podle ní ideálním momentem, kdy přehodnotit kapitalistický systém. „Současná demokracie je velmi nedůsledná a je uplatňována často příliš povrchně. Vypadá spíš jako volební rituál, kdy je ale možnost volby určovaná finanční a mediální silou určitých skupin, které stojí za politickými aktéry,“ říká ekonomka a vedoucí katedry politických, společenských věd a ekonomie na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, proč lid ve skutečnosti usnul na vavřínech a veze se na egocentrismu zvolených individuí.

Proto je prý na místě volání po „ekonomické demokracii“. Ta změní celý provázaný systém politiků a jejich nitek, a díky tomu i celou společnost, frustrovanou kauzami korupce v dotačních úřadech a podobně.

Velké ryby odplavou od zdroje?

Rozpočet, který je založen na výrazné účasti samotných voličů, má dvě výhody. Jednak je to v podstatě technologie, jak realizovat širší zájmy obyvatel konkrétní lokality. Zároveň je to nové východisko pro získání politické pozice, z které je možné ovlivňovat veřejnou sféru tak, jak to dosud nešlo.

Ekonomickou demokracii a větší participaci lidí na vládě si doslova „vynucují“ i technologie, které umožňují snadnou kontrolu a vyšší účast na rozhodování. Vládnoucí elity ale spíše směřují opačně, k přehnané kontrole technologií, k monopolizaci a stíhání všech, kteří skrze ně chtějí sdílet informace a podobně. Začít není nutné velkou „revolucí“, ale například začít zavádět prvky participativního rozpočtu. „Již s tím umí pracovat ve více než 2000 městech a obcích po celém světě,“ podotýká Ilona Švihlíková.

Na to, že naše politické subjekty téměř všechny do jednoho předestírají zájem o transparentnost, průhledné zadávání veřejných zakázek a podobně, je s podivem, že participativní rozpočet je stále v Čechách popelkou. „Prvky participace v ekonomické demokracii umožňují občanům, aby mohli nejen navrhovat, diskutovat, ale i spolupracovat, vybírat různé alternativy rozvoje ve své lokalitě, často je i sami realizují a kontrolují jejich průběh,“ referuje o zkušenostech ekonomka. S dovětkem, že tohle vše dohromady eliminuje možné machinace a pofidérní investice, které jsou dnes doslova veřejným tajemstvím. „Rozvíjí se kooperace, spolupráce,“ zdůrazňuje. A to vše se možná některým „velkým rybám“ nelíbí.

Utopie? Latinská Amerika jako vzor

Některé věci mohou znít jako utopie. Ilona Švihlíková uvádí, že máme odkud čerpat zkušenosti a kde se poučit z chyb i úspěchů. Participativní rozpočet ovšem úzce souvisí s latinskoamerickou vzájemností a spoluprací - vznikl totiž v brazilské Porto Alegre na konci osmdesátých let minulého století, a tak na něj možná někteří mohou pohlížet s povytaženým obočím.

Některé praxe jsou však stejně špatné všude, jak se ukázalo například na privatizaci veřejných služeb jako jsou kanalizace nebo rozvodné sítě. Jak u nás, tak v celé Evropě i Latinské Americe. „Monopol soukromého vlastnictví je nejen rizikový, bez kontroly, ale také drahý,“ logicky vysvětluje známá odbornice. Mnohem lépe podle ní funguje přebírání podniků zaměstnanci, jak je rozšířené v Latinské Americe. I zde šlo kupodivu o reakci na krizi, a to v Argentině. Výhody těchto přístupů ale nezůstaly jen na Latinské Americe, ale silně se začíná prosazovat ve Spojených státech, zejména v zemědělství.

Družstva jako nový směr řízení obcí?

Ideálním typem vlastnictví, ekonomicky demokratickou formou, je tak podle ekonomky to, čemu u nás říkáme družstevnictví. „Není prioritně zaměřené na zisk, je v jistém slova smyslu solidární a férové,“ zdůvodňuje, že nejde jen o ekonomickou formu, ale také skutečné splnění demokratičnosti při rozhodování o dění v družstvu. „Bohužel v České republice je to spíš vnímáno jako pojem hanlivý, nemá dobrou image díky příkladům z minulosti,“ uznává.

Kandidáti se chytají nového stébla

Prvky participativního rozpočtu, demokracie odspoda, jsme nalezli v několika volebních programech v Ústeckém kraji. Prosazuje je například Česká pirátská strana, která do krajského zastupitelstva kandiduje mimo jiné s vizí přímé demokracie a dělby moci a v chápání státu jako transparentní organizace a podobně.

Pro přímou demokracii v mnoha formách je i Strana Práv Občanů – Zemanovci. „Na rozhodnutích o větších investicích by se měl spolupodílet občan pomocí referenda nebo ankety,“ píší doslova ve svém programu pro Ústecký kraj.

Mostecké hnutí „Občané městu, město občanům“ má ve svých plánech zavedení „internetové demokracie“ a participativního rozpočtu celého kraje. O větší elektronizaci hovoří i ODS, ovšem spíše v kontextu spolupráce mezi jednotlivými vykonavateli státních agend. Severočeši.cz mají připravený program podpory družstevního bydlení či přiblížení státní správy lidem.

ČSSD naproti tomu hovoří o demokratickém sociálním státu, o humanitní demokracii jako politickém zřízení, které respektuje občanské svobody a lidská práva a které je službou veřejnosti. S heslem „transparentní rozhodování nad rámec zákona“ pracuje Hnutí PRO! kraj. „Od samého vzniku krajské samosprávy vládnou kraji ti samí lidé. Sociální a občanští demokraté se sice občas prohodí na postech v radě, nicméně praktiky zůstávají stejné. Dotace, na kterých se kraj podílí, jdou kamarádům, předražené zakázky realizují spřátelené stavební firmy místních podnikatelů. Investiční politika, tedy priority, co je třeba, se pak tvoří podle tohoto „kmotrovského“ klíče a zbytek tím trpí. Do pozic vedoucích pracovníků jsou vybíráni opět kamarádi za stranické či jiné zásluhy. Smrtící koktejl pro prosperitu našeho kraje,“ popisují ve svém volebním materiálu přesně to, na co Ilona Švihlíková poukazuje jako na neblahý důsledek nesprávně uplatňované demokracie u nás.

Minimalizaci státních zásahů a zvýšení role nezastupitelnosti jednotlivce ve společnosti a jeho přínosu díky jeho znalostem a schopnostem prosazuje Strana soukromníků České republiky. SUVERENITA – Blok Jany Bobošíkové pro Ústecký kraj slibuje zapojení všech starostů do rozhodování o kraji.

I Slovensko nám chce radit

Praktickou zkušenost mohou všichni, kdo participaci na demokracii voličům slibují, následně konzultoval se sousedy. Doslova nadšení jsou z aplikace participativního rozpočtu v Bratislavě, odkud do Mostu přijel přednášet Petter Vittek ze sdružení Utopia.

Semináře, který kromě Alternativy zdola spolupořádalo středisko Europe Direct a hnutí OMMO, se zúčastnili zástupci občanů, studentů, hnutí a iniciativ, akademických kruhů i veřejné správy.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.