I v minulosti vyvolalo chování ČNB kritiku politiků. Například v roce 1997 ČNB zvedla základní úrokovou sazbu ze čtrnácti procent až na padesát procent, což tehdy velmi kritizoval tehdejší premiér Václav Klaus. Podle něho tím byly do značné míry způsobeny tehdejší problémy ekonomiky, protože řada firem nebyla kvůli zdražení peněz schopna splácet úvěry.
Absolutní nezávislost ČNB?
Po nynější intervenci exprezident Klaus kritizoval doktrínu o absolutní nezávislosti centrální banky: „Tato doktrína, v pojetí, v jakém je přijímána v současném světě (a výrazně i u nás) je pokřiveným konceptem nezávislosti. Všichni rozumní lidé jistě budou podporovat nezávislost centrální banky ve smyslu její nepodřízenosti vládě. Právě v tom však americký FED a evropská ECB – velké vzory naší ČNB – dobrým příkladem k následování nejsou. K nezávislosti centrální banky vůči vládě se zcela jednoznačně přihlašuji, i když mám strach, že si právě tuto mou větu někteří lidé záměrně nepřečtou. Centrální banka je však centrální bankou České republiky a českého státu a na něm nezávislá být nemůže a nesmí. Nemůže dělat politiku svou, musí dělat politiku českého státu.“
Politici i ekonomové většinou ale pro změnu legislativy, která by omezila pravomoci ČNB ve prospěch vlády, nejsou.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík