I v minulosti vyvolalo chování ČNB kritiku politiků. Například v roce 1997 ČNB zvedla základní úrokovou sazbu ze čtrnácti procent až na padesát procent, což tehdy velmi kritizoval tehdejší premiér Václav Klaus. Podle něho tím byly do značné míry způsobeny tehdejší problémy ekonomiky, protože řada firem nebyla kvůli zdražení peněz schopna splácet úvěry.
Absolutní nezávislost ČNB?
Po nynější intervenci exprezident Klaus kritizoval doktrínu o absolutní nezávislosti centrální banky: „Tato doktrína, v pojetí, v jakém je přijímána v současném světě (a výrazně i u nás) je pokřiveným konceptem nezávislosti. Všichni rozumní lidé jistě budou podporovat nezávislost centrální banky ve smyslu její nepodřízenosti vládě. Právě v tom však americký FED a evropská ECB – velké vzory naší ČNB – dobrým příkladem k následování nejsou. K nezávislosti centrální banky vůči vládě se zcela jednoznačně přihlašuji, i když mám strach, že si právě tuto mou větu někteří lidé záměrně nepřečtou. Centrální banka je však centrální bankou České republiky a českého státu a na něm nezávislá být nemůže a nesmí. Nemůže dělat politiku svou, musí dělat politiku českého státu.“
Fotogalerie: - Hamáček předsedou sněmovny
Politici i ekonomové většinou ale pro změnu legislativy, která by omezila pravomoci ČNB ve prospěch vlády, nejsou.
ČNB by měla dbát o stabilitu
„Kurzový režim by ČNB měla konzultovat s vládou už podle současného zákona,“ připomněl ekonom Institutu Václava Klause Marek Loužek.
„Problémem je zejména mandát, který umožňuje provádět ´nezávislé´ ČNB měnovou manipulaci. Ta ale nikdy žádný problém ekonomiky nevyřeší. Dnešní paradigma naší centrální banky vychází zejména z teorií nové keynesovské ekonomie, které jsou vysoce intervenční. Mandát ČNB by tak měl znít, že usiluje o cenovou stabilitu takovým způsobem, který nemanipuluje s časovými preferencemi ekonomických subjektů, zejména ovlivňováním úrokových měr a měnového kurzu. Toto bylo například doporučení i Miltona Friedmana pro měnovou politiku,“ řekl ParlamentnímListům.cz ekonom z VŠE Tomáš Munzi.
Mít nástroje, které by nutily ČNB a vládu ke kooperaci
Dle ekonoma z Institutu Václava Klause a ekonomického experta ODS Jana Skopečka historické zkušenosti ukázaly, že nezávislost centrálních bank na politickém cyklu a nemožnost přímých zásahů politiků do měnové politiky přispívají k měnové a cenové stabilitě. To je podle něho nutné respektovat a bránit. Nezávislost centrální banky podle něho ale nesmí být absolutní a určitým zpřesněním vyžadujícím větší kooperaci mezi ČNB a vládou by se nebránil.
„Tato nezávislost ale nesmí být chápána jako absolutní autonomie ČNB neberoucí v úvahu vládní podobu hospodářské politiky vlády, zejména fiskální politiky. Musí existovat kooperace s vládou na tom, aby fiskální a měnová politika nešly proti sobě. V řadě zemí určité mechanismy pro takové sladění existují. ČNB je v tomto směru absolutně autonomní a záleží jen na prozíravosti centrálních bankéřů, což za správné nepovažuji. Je nutné vážit na lékarnických vahách, ale bylo by prospěšné mít jisté nástroje, které by formálně i reálně vládu a bankovní radu nutily ke kooperaci,“ vysvětlil Skopeček.
Podle ekonoma Jiřího Schwarze z Liberálního institutu by se pravomoci ČNB v žádném případě měnit neměly: „Zvýšilo by se tím riziko závislosti měnové politiky na fiskální politice. Státu v dlužnické roli nárůst inflace až tak moc nevadí, takže si nemyslím, že by v tomto případě konzultace s ministrem financí něco změnila.“
Psali jsme:
Centrální banka by měla vydávat tolik množství oběživa, aby nepůsobila inflaci
„ČNB by měla nadále zůstat politicky nezávislá. Svobodní usilují o to, aby se ČNB stala neutrální správkyní české měny, která by neregulovala ceny, kurzy, úroky, která by jen neinflačně vydávala přiměřené množství oběživa. ČNB by měla přestat dotovat bankovní sektor prostřednictvím repo sazby a měla by zisk ze svého hospodaření, který by za normálních okolnosti měl dosahovat až 50 miliard korun ročně, odevzdávat do státního rozpočtu,“ uvedl ekonom a člen Strany svobodných občanů Vít Jedlička.
Ekonom z Prague Twenty Lukáš Kovanda si nemyslí, že by se měly legislativně upravit pravomoci ČNB. „Zaprvé proto, že nezávislost centrální banky – měnové politiky, a vlády – politiky fiskální, je věc ekonomicky přínosná. Zadruhé proto, že například vládní koalice sociálních demokratů a komunistů, o níž se spekulovalo před volbami, by s centrální bankou zřejmě ´konzultovala´ tak nešťastně, že by to v důsledku vedlo k citelnému hospodářskému propadu. Myslím, že ČNB, pokud již musela intervenovat, jak říká, měla opatření rozložit do delšího časového úseku, a ne zaskočit tím průmysl, jak se bohužel stalo,“ řekl Kovanda.
Stačilo by jen, kdyby ČNB dodržovala Ústavu ČR
Podle ekonoma a předsedy Strany svobodných občanů Petra Macha stačí, aby se po ČNB striktně požadovalo dodržování Ústavy, tedy aby dodržovala prvořadý cíl, tedy stabilitu cenové hladiny. V Ústavě se píše: „Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.“ O tom, že má ČNB pomáhat exportérům nebo způsobovat inflaci, se v české Ústavě nic nepíše.
„ČNB je podle Ústavy ČR na vládě a politice nezávislá instituce. Díky tomu je česká koruna mimořádně důvěryhodnou měnou, a to jak doma, tak i v cizině. Snaha měnit postavení ČNB je cestou do pekla,“ míní europoslanec ODS Hynek Fajmon.
„Už nyní je v zákoně uvedeno, že změnu kurzového režimu musí ČNB projednat s vládou. Divím se, že se pan premiér Rusnok nedomáhá vysvětlení,“ uvedla poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová.
„Autonomní měnová politika má smysl jen v momentě, kdy ji ČNB provádí v koordinaci s vládou a důvod je jediný – exekutiva, Parlament i ČNB musí v synergii pracovat na společném cíli a tím je prosperita naší země a blaho občanů,“ míní předseda Úsvitu Tomio Okamura.
Stínový ministr financí ČSSD a poslanec Jan Mládek pro větší kontrolu ČNB je: „Vláda by kontrolovat ČNB neměla, ale Senát ano. Měl by schvalovat členy bankovní rady a každoroční zprávu ČNB,“ navrhuje.
ČNB by měla zůstat nezávislá
Senátor ODS Milan Pešák odpověděl, že by se možná o změně legislativy o ČNB uvažovat mělo. „Pro mě je vůbec otázka, jaké postavení bude ČNB mít v budoucnu,“ dodal.
„Mandát ČNB je velké téma a podobně jako změna Ústavy by nemělo být řešeno konjunkturálně. Větší konzultace s vládou je na diskusi, ale přijetí eura by to posunulo daleko zásadněji,“ míní místopředseda KSČM a ekonomický expert strany Jiří Dolejš.
„ČNB by měla zůstat nezávislá,“ reagoval stručně předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
„ČNB určitě nikdy nesmí být tlačena vládou ani Parlamentem k nastavení kurzu měny. Zákon je nastaven dobře, jakkoli se to někomu nelíbí,“ tvrdí senátor ODS Petr Bratský.
„Ne, ještě to tak, aby politici řídili měnu. To by byl konec koruny. Nedáno to zkusil Orbán v Maďarsku a bylo mezinárodní pozdvižení. Tedy v žádném případě. Jen socialisté a Babiš si myslí, že stát má řídit ekonomiku,“ míní poslanec TOP 09 František Laudát.
Ing. František Laudát
Ne, ne, ne! Stačí populismus v politice
Europoslanec ODS Ivo Strejček by s úpravou statutu ČNB a její větší podřízeností vůči vládě nesouhlasil: „Mohlo by se tak snadno stát, že by centrální banka, ústavně odpovědná za měnovou a finanční stabilitu, byla přívěskem podivných politik bizarních vládních koalic.“
„Za sebe to v tuto chvíli vidím tak, že by nebylo dobré to měnit. Stačí populismus v politice, nezaváděla bych ho i do bankovnictví,“ uvedla místopředsedkyně KDU-ČSL a expert strany na ekonomiku Klára Liptáková.
„Ne, ne, ne, ne, to je stejné jako chtít měnit pravomoci prezidenta kvůli Zemanovi. Ostatně nejvíc chtějí osekat pravomoci prezidenta ti, kteří hlasovali pro přímou volbu. Přestaňme sakra již s tím legislativním aktivismem,“ řekl senátor ODS Tomáš Jirsa.
ČNB rozprodala zlato
„To je systémový problém. Na jedné straně dělba moci, kdy ČNB má nezávislé postavení jako soudy, avšak nikomu se nezodpovídá, což je nepřijatelné. Výměna měnového zlata za rizikové cenné papíry prošla bez povšimnutí. Umělé zvyšování kurzu stojí hodně peněz a velmi reálně snižuje úspory v případě přijetí eura. Odhaluje to jen nevýkonnost našeho hospodářství a nahrazování efektivnosti podbízením a snižováním životní úrovně většiny občanů. To by asi vláda nevyřešila,“ uvedl poslanec KSČM Miroslav Opálka.
Opálka narážel na to, že v letech 1997 a 1998 ČNB prodala 56 tun zlata, 14 tun si ponechala. Tyto zásoby zlata ČNB využívá pro výrobu zlatých mincí, které tradičně vydává pro širokou veřejnost.
Podle poslankyně ODS Jany Černochové guvernér ČNB nesmí být lokajem žádné vlády. „ČNB musí zůstat nezávislou a svazovat její rozhodování s vládou by bylo velmi nebezpečné."
„Intervence ČNB sice diskusi vyvolaly, ale to je pochopitelné. Názory ekonomů se často dost zásadně rozcházejí. K žádnému omezování nezávislosti ČNB by to ale rozhodně vést nemělo,“ míní předseda poslaneckého klubu TOP 09 a STAN Petr Gazdík.
„Nic bych neměnil. Závislost na politických rozhodnutích by pro měnu byla rizikovější,“ říká senátor KDU-ČSL Jiří Čunek.
Hlavním cílem činnosti ČNB je péče o cenovou stabilitu
V Ústavě ČR se o nezávislosti České národní banky vůbec nic nepíše. Píše se v ní jen, že hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do činnosti ČNB lze zasahovat pouze na základě zákona.
A co se o vtahu vlády a ČNB píše v zákoně o ČNB? Česká národní banka má dle něho pečovat o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v České republice. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, ČNB podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu a obecné hospodářské politiky v EU se záměrem přispět k dosažení cílů EU. Členové ČNB nesmějí přijímat instrukce od členů exekutivy ani legislativy či jiných orgánů.
Česká národní banka a vláda se mají dle zákona vzájemně informovat o zásadách a opatřeních měnové, makroobezřetnostní a hospodářské politiky. Ministr financí nebo jiný pověřený člen vlády je oprávněn zúčastnit se s hlasem poradním zasedání bankovní rady a může jí předkládat návrhy k projednání.
Projednala ČNB režim kurzu s vládou, jak jí ukládá zákon?
Guvernér České národní banky nebo jím určený viceguvernér je zase oprávněn zúčastnit se s hlasem poradním schůze vlády. Česká národní banka stanoví, po projednání s vládou, režim kurzu české měny k cizím měnám, přičemž však nesmí být ohrožen hlavní cíl České národní banky (tedy cenová stabilita).
Je otázkou, zda ČNB projednala svou intervenci s vládou, jak jí ukládá zákon. Předseda vlády Jiří Rusnok sice opatření ČNB veřejně podpořil, to však ještě neznamená, že věc projednala vláda. „Já důvody, které ČNB k tomu vedly, chápu, rozumím jim a mám plnou důvěru v kroky, které bankovní rada činí. Chápu také bouřlivou reakci laické i odborné veřejnosti. Je to ale krok, který ve střednědobém horizontu ekonomice prospěje. Došlo de facto ke zvýšení české konkurenceschopnosti,“ uvedl premiér.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
