Německo podle všeho připravuje zastropování cen plynu, které se bude týkat i průmyslových podniků. Na základě plánu tamní expertní komise by měly podniky do 70 % výše spotřeby platit pouhých 0,07 eura za kilowatthodinu. Nejpodstatnější je, že by se tento cenový strop měl týkat všech, tedy i velkých podniků. V České republice sice vláda ceny plynu zastropovala na 3 Kč bez dalších poplatků, ale pouze pro domácnosti a malé a střední firmy. Velkoodběratelé, kam patří především velké průmyslové a výrobní podniky, do české vládní pomoci nijak zahrnuty nejsou.
Jste ještě schopni zajistit si dostatek kvalitního jídla?Anketa
Co by to pro české průmyslníky znamenalo, kdyby Němci tento záměr zrealizovali? Jak zareaguje česká vláda? Hrozí našemu průmyslu ještě větší krize, než se očekávalo? To jsou otázky, které ParlamentníListy.cz položily expertům z oblasti energetiky, byznysu či zemědělství.
Uvažovaný německý plán na pomoc velkému průmyslu v energetické krizi by podle experta v oblasti energetiky Pavla Janečka měl být posledním budíčkem pro vládu Petra Fialy, aby situaci v naší zemi začala adekvátně a účinně řešit.
„Je potřeba se podívat, jak Evropa v řešení energetické krize postupuje a jak s jejím prohlubováním jednotlivé státy reagují každý zvlášť. Zcela jsme již opustili myšlenku, kterou jde Pyrenejský poloostrov, to znamená opustit cenu plynu při cenotvorbě elektrické energie. Úplně jsme to nechali být, že si to prostě oni takhle udělají a že my to dělat nebudeme. Nastupují další záležitosti se zastropováním prakticky úplně všeho, nejenom energií. Podívejte se na Francii, kde mají inflaci daleko nižší než my, pod pět procent,“ zdůrazňuje Janeček.
V případě našich západních sousedů je pak pomoc ještě výraznější.
„Německo jde ještě dál a řeší, že uvolní 200 miliard eur na ceny elektrické energie, což je proti všem pravidlům jednotného evropského trhu. Zdráhám se použít termín jednotného volného trhu, protože tady už dlouhodobě žádný volný trh není. I proto jsou ceny tak vysoké. Teď Němci přicházejí s dalšími kroky v podobě uvolnění 100 miliard eur do zastropování cen plynu u maloodběrů a malých firem. Pokud to udělají, naprosto popřou funkčnost Evropy nejenom v energetické politice. Měl by to být budíček pro naši vládu a pro každého člověka, který to sleduje. Je to mnohem horší, než když Němci v době covidu zabavili roušky pro sebe. Znamená to, že je nejenom bližší košile než kabát, ale znamená to, že je vůbec nezajímá, co se děje za hranicemi Německa,“ míní expert v oblasti energetiky a bývalý šéf Pražské plynárenské.
Média sice upozornila na to, že tak masivní podpora velkého průmyslu by byla proti společným unijním pravidlům, ale podle Pavla Janečka není pro Berlín problémem si u evropských komisařů vyjednat výjimky. „Díval jsem se na obsazení Evropské komise a jak složité by pro Němce bylo vyjednávání a vyplývá mi z toho, že by to jednoduché rozhodně měli. Určitě by si vyjednali, aby tak velkou pomoc mohli poskytnout,“ má jasno.
„Česká vláda v energetické krizi nekoná od léta loňského roku. Hrát si na to, že energetická krize přišla až na konci února, prostě není pravda. Je nutné si přiznat, že problémy na energetickém trhu začaly daleko dříve a konfliktem na východ od našich hranic se pouze obnažily a prohloubily. Podívejme se také na cenové úrovně. Německo říká, že těch 70 % zastropuje na úrovni 0,07 eura, což je mnohem níž, než tři koruny, o kterých hovoří česká vláda pro domácnosti a malé firmy. Není to o tom, že česká vláda čeká na Německo či Evropu a dovolává se onoho evropského řešení. Spíš to svědčí o tom, že vláda se bojí jakékoli akce. Jde o naprosto unikátní situaci, kdy země, která vyrábí elektrickou energii za velmi příznivé ceny a v elektřině jediný exportér v Evropě, tak má na paritu kupní síly nejvyšší cenu elektrické energie. Bojím se, že čeští občané a firmy na našem území za tohle zaplatí cenu úplně nejvyšší. Nemluvím o nejvyšší ceně elektrické energie, ale o rozpadu sociálního smíru,“ varuje expert.
Fotogalerie: - Pořad schůze
Nezačne-li vláda ČR reagovat, a pokud Německo skutečně přistoupí k navrhovaným opatřením, hrozí podle Janečka v Česku krach průmyslu a rozpad ekonomiky ČR.
„Jinak to dopadnout nemůže. Od mnoha ekonomů a odborářů, kteří chodí do hlavních zpravodajských pořadů, jsme opakovaně slyšeli, že v České republice musí skončit práce s nízkou přidanou hodnotou, že Česká republika musí přestat být montovnou. Teď se to stane, ale dojde k tomu tak strašně rychle, že to žádný státní rozpočet nebude schopen ufinancovat. K deindustrializaci už dochází, signály slyšíme na všech úrovních, pouze zatím nedoléhají ke správným uším. Česká vláda by se měla konečně začít chovat sebevědomě. Elektřinu jako jediní exportujeme a jsme tedy schopni saturovat problémy okolních států, ale nechme si za to pořádně zaplatit,“ dodává Pavel Janeček pro ParlamentníListy.cz.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar uvádí, že v tuto chvíli přesné detaily německého plánu ještě neznáme a nevíme, jak se vláda v Berlíně ve finále rozhodne svou ekonomiku podpořit.
„Všichni ale doufáme, že to bude plně v souladu s pravidly veřejné podpory, jak to v EU funguje, a všechny státy včetně Německa se toho musejí držet. Pokud by se Německo rozhodlo porušit pravidla veřejné podpory a pomoci svým velkým firmám v rozporu s těmito pravidly, samozřejmě by to znamenalo nejen pro ČR, ale i pro ostatní země obrovský zásah do jejich konkurenceschopnosti vůči německým konkurentům,“ varuje Špicar v komentáři pro ParlamentníListy.cz.
„Během covidové pandemie členské státy EU tak dlouho čekaly na společné evropské řešení, které nepřicházelo, až se členské státy začaly primárně starat samy o sebe a svými opatřeními v mnoha případech poškozovaly ty ostatní. Právě proto, že se tohle stalo a všichni víme, k čemu to vedlo, doufám, že se to během energetické krize nezopakuje. Následkem by bylo pouze to, že si budeme navzájem ubližovat a ti silnější budou výrazně zvýhodněni proti slabším. Nebo ti, co začnou porušovat pravidla, budou zvýhodněni vůči těm, kteří je dodržují. Precedent z covidové krize tu je a musíme doufat, že se teď nic podobného nezopakuje a že evropské řešení přijde a bude to brzy, aby se národní státy nemusely uchylovat k vlastním partikulárním řešením. Evropské řešení spočívá v mnoha opatřeních. Ať je to prodloužení a zlepšení podmínek dočasného krizového rámce, který je určený pro velké podniky a je v souladu s pravidly veřejné podpory v EU, tak uvolnění emisních povolenek z tzv. tržní stabilizační rezervy, a to nejdůležitější, což je tzv. decoupling, tedy oddělení ceny plynu od ceny elektřiny,“ popisuje.
Pro koho byste raději hlasovali ve 2. kole prezidentské volby?Anketa
Řada velkých českých firem varuje, že odpočítává poslední dny a týdny, kdy může vláda ČR adekvátně na krizovou situaci reagovat – jinak budou firmy nuceny pozastavit nebo rovnou ukončit výrobu a provoz, což by znamenalo jedinou věc – propouštění. Zajímalo nás, nakolik je podle Špicara v tuto chvíli situace pro nás vážná.
Prozradil, že většina členských firem Svazu průmyslu a dopravy nemá od příštího roku zafixované ceny energií. „Situace velkých českých firem není vážná, ale v mnoha případech naprosto kritická. Svědčí o tom příklady firem, které už teď propouštět a pozastavovat provozy musely. Jde například o sklárny. Velmi vážná situace panuje také u sléváren, u výrobců stavebních materiálů nebo v optickém průmyslu, což jsou energeticky nejvíce náročné provozy. Celá situace je pro Českou republiku nesmírně náročná z důvodu, že jsme nejprůmyslovější ekonomika v celé Evropské unii. Velkých energeticky náročných firem máme více než kdokoli jiný. Zároveň ale platíme téměř nejvyšší ceny za elektřinu a plyn, což je opravdu smrtonosná kombinace, která je pro náš a naše budoucí hospodářství nesmírně nebezpečná. Náš svaz v rozsáhlém průzkumu v rámci naší členské základny zjistil, že dvě třetiny našich firem mají ceny zafixované do konce roku, byť jsou pod velkým tlakem. Jenže od začátku příštího roku má ceny zafixované pouze 20 % firem. Důvodem je, že firmy potřebují tak obrovské objemy energií, že se k nim od dodavatelů buďto vůbec nemůžou dostat, anebo jsou jim nabízeny takové ceny, které jsou dlouhodobě neudržitelné.“
„Bomba v tuhle chvíli tiká, už někde vybouchla, jako sklárny a slévárny, ale většina naší členské základny má stále ceny zafixované a čekají, že se najde řešení na národní či na evropské úrovni. Pokud by se řešení nenašlo a tato situace by se protáhla až do začátku příštího roku, došlo by k velmi vážným problémům v rámci celé české ekonomiky, protože velké firmy tvoří podstatnou část českého HDP. Stačí se podívat na firmy jako Škoda Auto, která sama představuje 5 % HPD a 8 % exportu. Pro představu, Třinecké železárny budou mít vícenáklady na energie ve výši 5 miliard korun! Zvednou-li se domácnostem ceny o desítky tisíc, malým a středním firmám o stovky tisíc nebo o miliony, v případě velkých firem se bavíme o miliardách korun,“ dodal Radek Špicar.
Fotogalerie: - Příjezd eurohonorace
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal byl ve svém vyjádření pro ParlamentníListy.cz mírnější. Sám příliš nevěří, že by německá vláda k tak výrazné pomoci vlastním průmyslníkům proti pravidlům EU přistoupila.
„Je třeba říct, že se nejedná o oficiální návrh německé spolkové vlády, ale o návrh expertní skupiny. Německá vláda při finálním rozhodnutí bude muset pravděpodobně vzít v potaz dopad na veřejné rozpočty, potřeby průmyslu, ale také závazky vůči ostatním členským státům, od nichž například odebírají elektrickou energii. Německo si také jako integrační lídr musí uvědomit, že na jednotném trhu je žádoucí, aby existovaly srovnatelné podmínky. Nedává smysl, že Německo, které bylo největším odpůrcem společného evropského stropu pro plyn, by nyní přišlo vlastním řešením na nižší úrovni, než požadovali ministři průmyslu v Bruselu. Situace se však může vyvinout natolik negativně pro německý průmysl, že k tomuto kroku Němci nakonec přistoupí. Agrární komora České republiky vítá, že česká vláda k zastropování cen u elektřiny a plynu přistoupila, protože ještě na konci srpna jsme neměli ani zprávy o zastropování pro příští rok, ani informaci o kompenzacích vysokých cen energií za rok letošní,“ řekl nám prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
