Velká ruská odveta a fatální dopad. Šéf podnikatelů prozradil, co způsobil Nečas

Čeští politici se snažili ihned po potvrzení z Evropy, že diplomaté přijali tvrdší sankce, veřejnost uklidnit. „Je dobře, že sankce nemají plošný hospodářský charakter a cílí na omezený okruh oblastí,“ pochvaloval si český premiér. I podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nebudou mít nově dohodnuté sankce žádný zásadní vliv na českou ekonomiku vzhledem k tomu, že Česká republika se ve vztahu s Ruskem soustředí primárně na civilní dodávky. V nové várce protiruských sankcí, na nichž se diplomaté Evropské unie dohodli tento týden, cílí na zbraně, ropu, bankovnictví a vyspělé technologie. Jde například o embargo na obchod s vojenským materiálem, ale zákaz se vztahuje také na takzvané zboží dvojího užití, to znamená na výrobky, které slouží jak pro civilní, tak pro vojenskou spotřebu. A právě takové zboží dodávají české firmy do Ruska v hodnotách, které šplhají do miliard korun. Jde například o letecké motory ze společnosti První brněnská strojírna z Velké Bíteše na Žďársku, pro kterou je Rusko největším odběratelem.

Export do Ruska výrazně vzrostl

Ale První brněnská strojírna nebude jediná, která pocítí opatření namířená proti Moskvě. „Samozřejmě řada firem má Rusko jako prioritu. My jsme před dvěma, třemi lety říkali v nové strategii exportu, že diverzifikujeme riziko vůči dodávkám do Evropské unie a převedli jsme export na Rusko a další země. Je to velká část exportu, a nedá se to podceňovat,“ upozornil pro ParlamentníListy.cz prezident Svazu průmyslu a dopravy. Ministerstvo průmyslu začalo v době hospodářské krize, která dopadla před několika lety především na Spojené státy a Evropu, podporovat export do Ruska, Číny, ale i Indie, Brazílie a dalších zemí. „Samozřejmě export do EU představuje stále přes osmdesát procent, ale export do Ruska a Číny, ale především do Ruska, výrazně vzrostl,“ uvedl Jaroslav Hanák. Svědčí o tom rostoucí čísla. V devadesátých letech byl vývoz do Ruské federace minimální, ale za posledních deset let se zdvojnásobil na 120 miliard korun.

Naše trhy obsadí bleskově tygři z Asie

Odhad, jaké nakonec budou dopady na české firmy, nemá podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy nikdo. „Vyčíslit dopad nedokáže nikdo, ani v Evropě, vždyť ta rozhodnutí o rozsahu sankcí jsou velmi čerstvá,“ říká Jaroslav Hanák. Ale nevidí jen okamžité dopady, ale i ty dlouhodobější, které mohou být mnohem závažnější. „Já vidím jako velký problém do budoucna, že jestliže naše firmy nebudou moci dodávat jakékoli zboží do Ruska, je tam riziko, že ty trhy bleskově obsadí tygři z Číny, Koreje, Japonska, a to bude mít pro nás fatálnější důsledky,“ obává se následků, které mohou poškodit podniky na dlouhou dobu.

Nějaké zádrhele budou, ale ne zas tak hrozné

Také předseda Asociace exportérů Jiří Grund potvrdil ParlamentnímListům.cz, že sankce postihnou i Českou republiku, ať už jsou to politici ochotni přiznat nebo ne. „Vždycky sankce ekonomiku nějak postihnou. Teď záleží jen na tom, v jaké míře. Ty nově přijaté směřují především do finančního sektoru a do vývozu zbraní. Ve finančním sektoru nejsme nejsilnější, nemáme vlastní banky, a pokud jde o zbrojní průmysl, ve velké míře do Ruska zbraně neexportujeme. Takže nějaké zádrhele budou, ale nebude to zas tak hrozné,“ míní zástupce exportérů. Ale přiznal, že ho baví hra našich politiků na chytrou horákyni, která je oblečená, neoblečená. „Na jedné straně jsou pro sankce, ale říkají, že nás nepostihnou,“ směje se výrokům nejvyšších českých představitelů podnikatel.

Objevují se i obavy z ruské odvety

Další věc, která může české firmy zasáhnout, je odveta Ruska, která může následovat. Rusové mohou zakázat recipročně vývoz zbraní do Evropy, což by postihlo například státní opravny vrtulníků LOM Praha, které mají certifikaci, že mohou provádět úpravu ruských vrtulníků pro západní trhy. Bez dovozu dílů z Ruska by však nemohly realizovat vývoz například do Latinské Ameriky a dalších zemí. Ale objevují se obavy, aby Moskva neutáhla kohoutky s ropou, ale především s plynem, na kterém jsme závislí, nebo nezvedla ceny. „My z Ruska dovážíme především suroviny. Ruský prezident Putin už se nechal slyšet, že může zdražit suroviny, ropu, plyn. Myslím, že Rusko bude tvrdší a nepříjemnější ke svým nejbližším sousedům, což jsou pobaltské republiky, Polsko, Česká republika, pak zbytek Evropské unie, a mnohem méně to postihne Spojené státy,“ prohlásil šéf Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Rusko zboží z Evropy potřebuje, specializuje se na těžbu ropy a plynu

Předseda Asociace exportérů si myslí, že je pro Česko výhodou, že Rusko má svůj průmysl velmi úzký, proto je závislé na dovozu zboží. „Chybí tam malí a střední podnikatelé. Gró ruského průmyslu, devadesát procent, je postaveno na těžbě ropy, plynu. Proto se nedomnívám, že by nás sankce z jejich strany měly nějak zasáhnout,“ je Jiří Grund optimista, protože věří, že se Rusko bez výrobků z Evropy, a tedy i Česka, dlouhodobě neobejde.

Dřívejší politická reprezentace byla nezodpovědná, nezavedla kurzarbeit

Měl by stát nějak pomoci firmám, které zákaz vývozu do Ruska postihne nejvíc? „Stát by měl především bedlivě hlídat to, co podporuje export, tedy Českou exportní banku, EGAP, kde má stoprocentní roli v dozorčí radě, protože sankce dopadnou na ruské banky a řada firem kombinovala podporu exportu ze strany ČEBu, EGAPu a ruských bank. A to je velmi vážná věc,“ upozornil na další nebezpečí, kdy stát může přijít o peníze, protože Česká exportní banka nebo garanční pojišťovna nedostane zpátky peníze od ruského odběratele českého zboží, na které poskytly peníze. „Chyba je, že dřívější politická reprezentace moc ekonomice nerozuměla a nezavedl se kurzarbeit (pozn. red. - systém, kdy v době krize podnik, který nemá zakázky, může zkrátit zaměstnancům pracovní týden, na dorovnání mzdy pak přispívá stát), jako ho mají v Německu a Rakousku, protože ty firmy, na něž by dopady sankcí dopadly nejvíc, by to mohly s pomocí státu řešit. To tu naprosto chybí a je to nezodpovědnost minulé politické reprezentace,“ nešetří kritikou na bývalou Nečasovu vládu zástupce velkých průmyslových podniků Hanák, protože se obává dopadů sankcí na nezaměstnanost. „Pokud se firmám, které tím budou dotčeny, nepodaří, což není v byznyse tak jednoduché, převést svoje výrobky na jiné trhy, může to mít částečný dopad i na zvýšení nezaměstnanosti,“ potvrdil pro ParlamentníListy.cz Hanák.

Může být ohroženo až tisíc pracovních míst

I ministr průmyslu Jan Mládek připustil, že by mohlo být kvůli protiruským sankcím ohroženo sedm set až tisíc pracovních míst v Česku. „Budeme se snažit, aby ten dopad byl co nejmenší,“ ujistil ve včerejším televizním zpravodajství Jan Mládek. Vláda se bude snažit hledat alternativu pro odbyt výrobků na jiných trzích, například v zemích bývalého Sovětského svazu, případně v jiných. Na otázku, zda bude stát škody těm firmám, kde se nepodaří najít náhradní trhy za Rusko, nějakým způsobem kompenzovat, ministr průmyslu odpověděl, že to je otázka vzdálené budoucnosti. Podnikatelé však míní, že by to měl vzít do úvahy. „Kdyby některá firma byla sankcemi bita, určitě by jí to měl stát nějak kompenzovat. Myslím, že by proti tomu nikdo nic neměl,“ je přesvědčen podnikatel Jiří Grund.

Rusko rozumí jen tvrdé síle

Když přijetí protiruských sankcí postihne i český byznys, jak se k tomuto politickému rozhodnutí Evropské unie staví zástupci českých firem a exportérů, kteří to pocítí na vlastní kůži? „Samozřejmě, že jsou ta opatření správná z hlediska politicko-obranného nebo bezpečnostního. Naši kolegové z německého svazu průmyslu dokonce vydali prohlášení, že sankce by mohly být ještě tvrdší, že jim to nevadí, i když to bude mít ekonomické dopady. Takže vidíte, že názor byznysu je dost tvrdý,“ prohlásil Jaroslav Hanák. A protože český Svaz průmyslu a dopravy je součástí evropské organizace Byznys Europe, předpokládá, že se na podzim sejdou i s ruskými a ukrajinskými svazy podnikatelů. „A teprve potom budeme vědět, jaké dopady sankce opravdu mají,“ shrnul. Shodný názor má i zástupce exportérů. „Musíme se k tomu postavit jako chlapi. Jsme členové Evropské unie a Severoatlantické aliance, pokud se přijmou sankce, musíme za tím stát, s tím se nedá nic dělat. Členství v NATO a EU nám dává velkou jistotu, za to musíme nějak zaplatit, minimálně loajalitou, tím jsme povinni vůči svým spojencům, jinak by to nebylo čestné,“ vysvětlil Jiří Grund. Pokud prý Rusko něčemu rozumí, tak tvrdé síle, když je dobře prezentovaná a zřetelná. „Kdyby byly sankce slabé, mělo by z toho Rusko legraci,“ dodal zástupce exportérů, že za sankcemi musíme stát, i kdyby měly přinést problémy i české ekonomice.