Spojené státy nyní vojensky operují už ve 135 zemích světa, zatímco v éře George W. Bushe to bylo pouze 60 zemí. V přímém přenosu můžeme sledovat signifikantní nárůst vojenských operací všeho druhu v průběhu prezidentského mandátu nositele Nobelovy ceny za mír Baracka Obamy, v neposlední řadě v Africe. Víme, co vojenské aktivity Bílého domu počínaje rokem 2001 způsobily v oblasti sahající od Magrebu až po Pákistán (1,3 až dva miliony mrtvých jen v Iráku, Afghánistánu a Pákistánu, miliony vysídlených a uprchlíků, destrukce celých státních útvarů, zažehnutí sektářských konfliktů na Blízkém východě, sedminásobný nárůst džihádistického teroru jen v prvním roce po napadení Iráku, plodná půda pro vznik prvního teroristického státu na světě – Islámského státu/Daeš apod.).

Chceme-li v plné šíři a hloubce pochopit drastické dopady, jež doprovázejí americké vojenské aktivity po celém světě, nesmíme opomíjet ty, jež se odehrávají v Africe, která nyní čelí vážné destabilizaci. Zatímco se nepříliš zevrubná mediální a politická pozornost, ba bylo by na místě spíše uvést, že chatrné mediální a politické pokrytí, týkající se amerických vojenských operací, soustřeďuje především na sever Afriky a Blízký východ obecně, černý kontinent zůstává tradičně upozaděn.

Četné stopy Pentagonu na černém kontinentu

Spojené státy začaly signifikantně posilovat svou vojenskou přítomnost v Africe v roce 2007 s cílem provádět „protiteroristické operace“, počítaje v to i vojenská cvičení s africkými partnery, poté, co bylo na konci druhého volebního mandátu prezidenta George W. Bushe založeno americké armádní velitelství pro Afriku (AFRICOM). AFRICOM řídí americké vojenské aktivity, včetně těch tajných, a to v 53 afrických zemích kromě Egypta, který spadá pod Centrální velitelství Spojených států (CENTCOM). Tento militaristický „footprint“ jde jako v jiných regionech světa ruku v ruce se zájmy Bílého domu a samozřejmě se zájmy velkých amerických korporací. Ve skutečnosti se stopy Pentagonu postupem času nevyhnuly žádné africké zemi vyjma dvou států – Zimbabwe a Eritrey. V současné době se „sídlo“ AFRICOMu nachází v malém africkém státě Džibuti, neboť ostatní africké země, včetně řady amerických spojenců, rezolutně odmítly, aby bylo vybudováno na jejich území.