Ve středu 2. května se v marockém městě Marakéši uskutečnila 5. ministerská konference euro-afrického dialogu o migraci a rozvoji, který je označován jako Rabatský proces. ČR na jednání zastupoval ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (ANO). Po jednání Ministerstvo vnitra veřejnosti prezentovalo jen to, že česká strana podpořila opatření proti migraci v místě počátku migračních toků. Včetně finančních příspěvků na budování hraničních kontrol v Africe. ParlamentnímListům.cz se však podařilo získat celý dokument, který ministr v Marakéši jménem ČR podepsal. Oficiálně se jmenuje Marakéšská politická deklarace a obsahuje i akční plán na léta 2018 až 2020.
V deklaraci se sice hovoří rovněž o prevenci a boji proti nelegální migraci a pašování lidí. Ovšem bez přijetí konkrétních závazků nebo opatření proti těmto jevům. Naopak na celkem šesti z osmi stran textu je vzletnými diplomatickými frázemi vyjadřována podpora legální migraci z Afriky do Evropy. Podle politického prohlášení účastníci konference dokonce považují migraci za jeden ze zdrojů ekonomického rozvoje a růstu. Účastníci konference – s výjimkou Maďarska – v prohlášení vyjadřují podporu dokumentu Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, který byl vypracován na půdě OSN v rámci Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR). Podle usnesení Valného shromáždění OSN o Agendě 2030 je nyní na půdě UNHCR připravován Globální kompakt pro migraci. Zatím se o něm jedná na diplomatické úrovni a bez kontroly národních parlamentů. Oficiálně byl měl být předložen k podpisu členským státům OSN na Valném shromáždění v září 2018. ParlamentníListy.cz o přípravě této mezinárodní smlouvy informovaly na podzim loňského roku.
Vyjádření ministerstva vnitra ZDE
Podstatou Globálního kompaktu o migraci je nahrazení nelegální migrace přes hranice migrací legální. Smluvní strany by se v Kompaktu měly zavázat k tomu, že odbourají překážky bránící v migraci nejen uprchlíkům postiženým válkou nebo politicky pronásledovaným, ale i ekonomickým migrantům. Tedy těm, co se pouze přesouvají „za lepším“ do vyspělých zemí s rozvinutými systémy sociálního zabezpečení. Podle informací, které z jednání o Kompaktu unikly, by se signatářské státy v podstatě měly vzdát ochrany vlastních hranic a státní kontroly migrace ve prospěch UNHCR a nevládních neziskových organizací, které se zabývají migrací.
Jejich „pozitivní“ úlohu vyzdvihuje i dokument podepsaný v Marakéši ministrem Metnarem. V prohlášení se kromě toho uvádí, že na tvorbě právních předpisů týkajících se migrace by se kromě státních orgánů měly účastnit i organizace sdružující a zastupující samotné migranty a uprchlíky.
Ministerská deklarace z Marakéše rovněž vyzývá k organizování pravidelné „řádné migrace“ z Afrických zemí do Evropy. Zejména mladých lidí a žen. Na mnoha místech se Akční plán hlásí k podpoře takovéto mobility. Od podpory různých stáží Afričanů v Evropě, přes studentské pobyty až po zapojení na trhu práce. Signatářské státy jsou v něm vyzývány k úpravě vízového režimu tak, aby tyto typy migrace více podpořily.
Dokument se zabývá více ochranou práv migrantů než bojem proti migraci. Ochraně migrantů a uprchlíků je dokonce věnována zvláštní část dokumentu. Státy jsou v ní vyzývány, aby se buď připojily, nebo řádně dodržovaly Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků. Zvláštní důraz je v prohlášení kladen na to, aby státy upustily od právního postihování nelegálního vstupu do země.
Rabatský proces je mezinárodní organizace sdružující Evropskou unii, její členské státy a státy Hospodářského sdružení západoafrických států (ECOWAS). Založena byla v roce 2006 na ministerské konferenci euro-afrického dialogu o migraci a rozvoji. Nyní je jejími členy 55 zemí z Evropy i z Afriky. Samostatné křeslo má v orgánech i Evropská komise, která zastupuje EU.
V počátcích své existence se organizace zaměřovala především na výměnu zkušeností v oblasti boje proti nelegální migraci a ochraně hranic. Tehdy zejména země, které jsou smluvní stranou Schengenské dohody o volném pohybu osob v Evropě, podporovaly opatření proti nelegálnímu překračování evropské vnější hranice. Za tímto účelem byly africkým zemím poskytovány peníze i materiální a výcviková podpora, které měly jejich orgány podpořit v boji proti pašování lidí. Později přibyly i programy na podporu migrace a rozvoj mobility. EU na tyto aktivity přispívá z Evropského rozvojového fondu.
Kdo byl nejhorším ministrem obrany?Anketa
Ministerská konference v La Valetě přijala Římskou deklaraci a program pro 2015–2017. V něm označila za prioritní oblasti dvě témata. Už nejen „Programy prevence a boj proti nelegální migraci a souvisejícím trestným činům“, ale též „Posílení vazby mezi migrací a rozvojem“. Zástupci vlád se v deklaraci přihlásili k politice přizpůsobení se globálnímu přístupu k migraci a mobilitě. Což je iniciativa vzešlá z IOM, která je v diplomatickém kódu označována jako GAMM. Jde rovněž o součást programu Agendy 2030.
Tuto proměnu organizace a její politiky na konferenci v Marakéši kritizoval maďarský ministr zahraničních věcí Peter Szijjártó. „Rabatský proces se odklonil od své původní cesty. Původním cílem procesu v Rabatu bylo zastavit tok migrantů z Afriky do Evropy prostřednictvím rozumného využívání evropských prostředků. Nyní projednávané dokumenty této organizace se naopak snaží dále inspirovat k migraci a vytvořit nové migrační cesty. Namísto soustředění se na to, jak migraci zcela zastavit“, prohlásil v Marakéši ministr Szijjártó, kterého citoval informační server maďarského časopisu Figyelö.
Maďarský ministr odmítl novou politickou deklaraci i akční plán na další dva roky podepsat s tím, že oba dokumenty „odporují zájmům Maďarska i Evropy“. Po příletu z konference minulý pátek ministr sdělil novinářům, že podle analýzy, kterou si nechala maďarská vláda zpracovat „Evropská unie praktiky převzala pozici, kterou dříve deklarovaly pouze některé africké vlády. Tato pozice vychází z představy, že migrace je motorem hospodářského růstu, základem globální prosperity“, konstatoval maďarský ministr. Orgány EU podle něj migraci považují za proces, který by měl být řízen a organizován spíše než zastaven. „Evropská komise a vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku vytyčením této pozice, která nikdy nebyla řádně schválena ani v Evropské radě ani v Radě ministrů, ukázala, že se vzdala zájmů svých občanů a ignoruje bezpečnostní rizika migrace,“ varoval Szijjártó. Ve vyjádření, v němž zdůvodnil odmítnutí podpisu dokumentu, uvedl, že jde o postoj celé maďarské vlády, který byl schválen i příslušnými orgány Parlamentu. „Nebudeme spoluviníkem a budeme pevně kritizovat evropský záměr změnit složení populace kontinentu,“ řekl Szijjártó.
Psali jsme:
autor: Martin Kunštek
