Variant, jak to dopadne s první Babišovou vládou, je několik. Základní otázkou je, zda vůbec sám Babiš chce, aby první pokus o sestavení vlády a získání důvěry vyšel. Obecně se spekuluje, že při druhém pokusu už by další parlamentní strany byly povolnější v podpoře nebo přímo v koaliční spolupráci.
Někteří analytici i politici totiž pracují se scénářem, že Andrej Babiš záměrně nechce s první vládou uspět, následně bude občanům prezentovat, že kvůli zatvrzelosti tradičních stran nebylo možné důvěru pro jeho vládu získat a tradiční či „zkorumpované“ strany tak ohrožují stabilitu země a hrozí předčasné volby, které stojí miliardu a většina lidí je nechce. Zde je podstatné zmínit opakované prohlášení prezidenta Miloše Zemana, který říká, že „dokud budu prezidentem, žádné předčasné volby nebudou“.
Z jakých důvodů by mohl premiér Babiš cílit na to, že funkční vláda s důvěrou vzejde až z druhého pokusu? Za určitých okolností by nejspíš mohl přesvědčit KSČM a SPD Tomia Okamury, aby vládu podpořily, jenže by se tím „umazal“ před svými západními a unijními partnery.
S touto teorií přišel nedávno politický analytik Erik Best. Podle něho je téměř jisté, že by o „návratu komunistů“ a o „puštění extremistů“ k moci psal veškerý evropský tisk. A Babiš místo toho, aby okamžitě začal v Evropě kopat za české zájmy, by spíše musel vysvětlovat, proč něco takového připustil.
Na druhou stranu, Andrej Babiš dokázal komunikačně před veřejností zvítězit i v jiných, také složitých případech, kdy proti němu stála většina médií. Pokud by mu vláda podpořená či tolerovaná komunisty a okamurovci nevadila, není to vůbec nereálný scénář. KSČM už dlouho říká, že v případě některých programových ústupků by mohla přímo hlasovat pro důvěru.
Tomio Okamura je ve svých prohlášeních podstatně skeptičtější. Konzistentně říká, že by vláda musela plnit program SPD. Během víkendu však z jeho úst poprvé zaznělo slovo „kompromis“. Pro TV Nova totiž šéf SPD zopakoval své programové podmínky, uvedl ale, že „jsme ochotni udělat i programové kompromisy“.
Vyloučená se nezdá ani možnost pokračování dosavadního koaličního projektu, tedy ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Jak lidovci, tak socialisté už řekli, že jsou připraveni o vládě jednat. Oficiálně mají sice tvrdé podmínky, ale pod příslibem anonymity někteří sociálnědemokratičtí poslanci tvrdí něco jiného. Mnozí se prý snaží při uzavřených debatách přesvědčovat kolegy, aby na spolupráci s Babišem kývli. Směrem k veřejnosti a k členské základně by následně nejspíš zvolili očekávatelnou komunikační strategii „raději s Babišem, než k moci pustit Okamuru s komunisty“. Pod stejným heslem by nakonec mohla cuknout ODS.
SLEDUJTE VIDEO Hradní kancléř Mynář o prezidentské kampani, Drahošovi či Horáčkovi:
Problém je, že koaliční vláda na staronovém půdorysu by měla „jen“ 103 poslanců. To je sice nadpoloviční většina, ale slabá. V řadách ČSSD prý není jisté, že by i přes oficiální spolupráci vládu podpořili všichni poslanci. „Obávám se, že by do všeho házel vidle zhrzený Sobotka a přesvědčil by další dva poslance. Umíte si to představit? Jako sociální demokracie bychom šli do vlády a při hlasování o důvěře by tři naši nezvedli ruku. To se fakt může stát! To by byl konec strany, totální. Akorát je to prašť jako uhoď. Stranu teď nikdo neřídí, nikdo k ničemu ostře nevystupuje, nejsme v médiích, prereference klesají ke dnu. Nikoho nezajímáme,“ řekl PL.cz pod podmínkou anonymity významný sociální demokrat.
„Rozdíl je v tom, že první případ by znamenal okamžitou smrt strany, druhý případ pomalý chcípání. Jako když auto srazí psa, buď dostane takovou ránu, že je na místě po něm, no a nebo někde ve škarpě pomalu zhasíná, jak by řekl Bělobrádek. Nemám z toho radost, ale začínám ztrácet naději, že máme šanci na záchranu. Bohužel nejsem jediný, takhle uvažuje hodně našich členů,“ dodal sociální demokrat při neformálním rozhovoru s PL.cz. Dodejme, že ČSSD má mít mimořádný sjezd v druhé půlce února.
Andrej Babiš podle svých slov hodlá se stranami ve Sněmovně o podpoře vlády vyjednávat od příštího týdne. Hlasování o důvěře by se pak mělo odehrát v první půlce ledna, neboť ústavní časový rámec je maximálně 30 dnů po jmenování vlády, což uplyne 13. ledna. V tento den se zároveň bude konat první kolo prezidentských voleb.
Psali jsme:
_635482601008694329.JPG&id=26187)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
