Je sobota ráno. Do Hluboček na Olomoucku dorazila popelářská a nákladní auta s kontejnery. Lidé z vesnice svážejí na jednotlivá stanoviště starý nábytek či různé elektrospotřebiče, které již dosloužily. Opodál jednoho z míst svozu netrpělivě postává skupinka čtyř Romů. Čekají na tu správnou chvíli, kdy sem někdo přijde s materiálem, který potom naloží do auta a odvezou do nějaké sběrny surovin v okolí.

Konečně se dočkali. Přichází jejich spása. „Dej sem tu pračku. Ta se nám bude hodit. A nemáš doma ještě autobaterie, nebo nějakou elektroniku? A co kabely, nemáš?,“ doptává se asi čtyřicetiletý Rom třiadvacetiletého mladíka, který právě přivezl na ručním vozíku velmi starou pračku.

Romové: Musíme živit rodiny

„Mám už doma akorát starou televizi,“ odpověděl mladík. „Tak běž pro ni, nezdržuj se,“ popoháněl mladíka Rom. Mezitím, co mladík odešel pro televizi, skupinka se vrhla na jeho pračku, kterou zkušeně za malou chvíli rozebrala na menší části, jež pak umístila do nedaleko zaparkované felicie.

Zanedlouho poté už je zdálky vidět přicházejícího mladíka se slíbenou televizí. Romům zaplesalo srdce radostí. Rozběhli se mladíkovi naproti. S kleštěmi a šroubováky odklopili zadní kryt televizoru a během několika málo vteřin z televize nezbylo nic než obrazovka a dvě boční stěny. Poté nasedli do škodovky a vyrazili za popeláři na další sběrná místa v obci.