Do ulic se ve večerních hodinách vydaly desetitisíce lidí, aby za skandování monotónně se opakujících hesel prošly centrem ukrajinského Kyjeva a dokázaly podle řečníků jednotu, sílu a pevnost svého národa.
Louče a bubínky
Z několika hloučků stojících obyvatel v parku naproti křiklavě červeně nasvícené univerzitě v průběhu hodiny nabobtnal olbřímý průvod. Místní organizátoři za vydatné pomoci lotyšských kolegů vydávali ostošest louče – mladým i starým účastníkům, kteří se na ně doslova sápali. Nemít žhnoucí, větrem jiskry odnášející pochodeň, byla by téměř potupa. Ti bez ní obsadili chodníky, ke kterým se přidaly další tisíce obyvatel metropole. Vesměs teenagerů, mladých lidí s dětmi, případně střední generace. Starší, jak vidno, raději v mezích možnosti zrychlili krok, pokud tedy nebyli v samotném průvodu.
Do nálady a pochodu bez přestání monotónně bušili mladí bubeníci, kteří přestali, jen když se z amplionu linul nenapodobitelný, freneticky ukřičený hlas, oslavující „největšího a nejslavnějšího člověka v nových dějinách Velké Ukrajiny, Stepana Banderu“.
Kromě ukrajinských vlajek, kterých bylo nejméně, byly zastoupeny červeno-černé prapory Ukrajinské povstalecké armády, nejvyšší však byly s portrétem již zcela rehabilitovaného, Ukrajinou oslavovaného a podle všech znaků také všemi milovaného Bandery, který byl na podzim loňského roku ukrajinským parlamentem prohlášen za válečného hrdinu a kyjevskou vládou pak lidé z Ukrajinské povstalecké armády a dalších organizací jako váleční veteráni.
Průvod ke 110. výročí narození Stepana Bandery. Foto: Václav Fiala
Všemi milovaný?
Kdekdo měl výšivku ukrajinského trojzubce na bundě či čepici, znaku Organizace ukrajinských nacionalistů. Podle zahraniční verze ostře pravicová, antisemitská organizace, podle místních jedna z nejlepších proukrajinských, vlasteneckých společností, která dbá na historii, pečuje o veterány, hroby a vychovává mládež.
„Neoblomný vůdce ukrajinského lidu, který na základě tradic kozáků bojoval proti Německu, Sovětskému svazu a Polsku,“ tak popisovali řečníci v závěru více než dvoukilometrového pochodu na mítinku Stepana Banderu. „... ten, který žil myšlenkou Velké Ukrajiny, náš syn, milovaný Stepan Bandera“. Řečníci pak neopomněli dodat, že se nejrůznější kruhy snaží o diskreditaci tohoto ukrajinského idolu a miláčka národa, zvláště pak Rusko a jeho tajné služby včetně FSB. „Ale to se jim nepodaří,“ buráceli političtí vůdci ze strany Svoboda.
Fotogalerie: - Oslava Bandery v Kyjevě
Nesouhlas se nepřipouští
Pro neznalého věci by bylo přinejmenším obvyklé, aby třeba někdo jen nesouhlasil. Nebyl ani jediný. Neexistuje? Ti, kteří vnitřně oponují, takovéto akce, pořádané i v dalších městech Ukrajiny, raději nevyhledávají. Už na pochodech nám bylo doporučeno, že mluvit ruštinou vzbudí pozornost, nevoli a může to být nebezpečné. „Hovořte česky, německy, anglicky, jen ne rusky,“ doporučovali nám znalci místních poměrů. „Jste ze Západu, to se na vás všichni budou culit jako miliusové, protože chceme na Západ. A to co nejdříve“. Ti se raději nikde neventilují, protože oponent může být zařazen na internetové stránky, které provozují ukrajinští nacionalisté a kde jsou „odtajněni“ ruští agenti a posluhovači. Tedy všichni ti, kteří nesouhlasí se současným režimem prezidenta Petra Porošenka. Anebo i ti, kteří si dokonce myslí něco nepěkného třeba právě o Stepanu Banderovi. Na těch internetových stránkách, které neřeší nějaké osobní údaje, je uvedeno údajně všechno – nejen adresa, ale i telefonní číslo či pracoviště. Prý proto, aby je příznivci současné Ukrajiny kontaktovali a vysvětlovali jim, jak se tito lidé mýlí. Že vysvětlování skončí někdy i poměrně osobně a bolestně, se jaksi neuvádí. Kolují dokonce docela hrůzostrašné příběhy o navždy zmizelých lidech.
Psali jsme:
Dvě strany reality
Kdo se pochodů zúčastňuje? Samozřejmě běžní občané, kteří mohou na chvíli zapomenout, že mají příliš hluboko do kapsy nebo dostávají jen minimální sociální dávky nebo důchody. Při platu dva až tři tisíce hřiven (aktuální poměr ke koruně je prakticky srovnán) či 500 až 700 hřiven důchodu je akční cena másla v supermarketu 45 hřiven (tedy korun). V pochodu, za ryčného bubnování, nesení vlajek a pochodní se tak dobře a rychle zapomíná. I tato „kocovina“ ale pomine a v dalším dni nastane tvrdý střet s realitou.
„Zastavíme falešné, válečné kroky Ruska na našem území, navrátíme nám naše odtržená území,“ burcují dále řečníci a po několika větách opět propukají organizované výkřiky „Sláva Ukrajině! Třikrát sláva Stepanu Banderovi. Ať žije ukrajinský národ a ukrajinský lid!“
Plnou parou do EU a NATO!
Nepříteli se prý zasadí zdrcující úder. Na východě republiky. A Krym se vrátí zpět, za to se Ukrajina zasadí všemi prostředky za pomoci svých zahraničních přátel. To se vyřvává v davu, stejně jako to, že si „došlápneme na sociální nerovnost a pomůžeme našim nejchudším“. Jak se zdá, i největší nacionalisté, pravičáci, musejí mít občas levicové názory, aby získali další hlasy. Mladí chlapci ve vysokých botách a v upnutých džínách nebo polovojenských maskáčích zase lákají ty mladé, kteří ještě nejsou přesvědčeni. Za pomoc na organizaci dostanou tu a tam nějakou hřivnu a hned se cítí lépe a bezpečněji. „V dobrém, ideologicky jasně vymezeném kolektivu“. Na západě Evropy bychom tyto skupinky nazvali možná neonacisty. Tady jsou nacionalisté a národovci a fašisté jsou ti, kteří se snaží nesouhlasit. Mladí vytvářejí skupinky, které navštěvují oponenty, o kterých jsme se již zmínili dříve, a „vysvětlují“ jim jejich pomýlení.
Za silné asistence policie a nespočetného množství sympatizujících médií proběhlo vše v klidu. Prezident Porošenko před prezidentskými volbami nepotřebuje další problémy, kterých má beztak habaděj. Údajně to má i přes silnou antiruskou rétoriku politicky spočítané. Je možné, že jej nahradí ex-premiérka Tymošenková, známá svými „zlatými vlásky“, která mimo jiné slibuje, že dostane Ukrajinu do NATO.
Celý rok se budou připomínat skutky Stepana Bandery. Města mají vyčleněny fondy, připravují se srdcervoucí programy. Budou besedy ve školách, tisk a televize budou plné vzpomínek pamětníků a silných a odvážných slov.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Václav Fiala
