Stejně jako jsou rozdílné názory na otázku církevních restitucí mezi vládními politiky a opozicí, tak se liší postoj i mezi osobnostmi, které se ucházejí o to, aby zasedly příštích pět let do křesla na Pražském hradě. Proto se prezidentských kandidátů ParlamentníListy.cz na jejich postoj zeptaly.
Fischer: Neměl bych problém zákon podepsat
Favorit v průzkumech veřejného mínění – bývalý premiér a někdejší šéf statistického úřadu Jan Fischer - podotýká, že se nejedná o církevní restituce. „Jde spíš o nápravu vztahů mezi státem a církvemi. Je podle mého názoru chyba, že je toto zásadní téma prezentováno jen jako navrácení majetku, je zde totiž mnohem hlubší a podstatnější rozměr. Pro správné fungování demokratického státu je nezbytné, aby církve fungovaly nezávisle na státu. Pokládám tedy narovnání s nimi za nutné a mělo by vyústit ve skutečnou odluku církví od státu,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz. A dodává, že pokud by byl prezidentem, neměl by problém současný vládní návrh podepsat, protože vznikl na základě dlouhého vyjednávání a kompromisu mezi státem a církvemi. „Problém může být v jeho načasování do doby ekonomické krize,“ připouští Jan Fischer.
Psali jsme:
Zeman: O restitucích by mělo rozhodnout referendum
Bývalý premiér a expředseda sociálních demokratů Miloš Zeman má jasno, nechal by rozhodnout samotné občany. „Zastávám názor, že prezident by neměl vracet vládní zákony přijaté parlamentem, byť by se mu nelíbily. Jako občan zastávám názor, že o této otázce by mělo rozhodnout referendum,“ sdělil ParlamentnímListům.cz. Říká, že čeští občané by podobně jako občané ve Švýcarsku měli mít možnost rozhodovat o důležitých otázkách přímo prostřednictvím referenda. „A církevní restituce jsou nesporně důležitá otázka,“ je přesvědčen Miloš Zeman, který už si sesbíráním padesáti tisíc podpisů otevřel cestu k účasti v prezidentské volbě.
- SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve
Dienstbier: Zákon bych vetoval
Většina ostatních kandidátů by spoléhala sama na sebe, ale rozhodovali by se rozdílně. A také nemají tak striktní názor na vetování zákonů. „Návrh zákona zakládá významnou nerovnost mezi typy restituentů. A vzhledem k tomu, že není zachován princip rovnosti, zvažoval bych veto proti zákonu,“ řekl redakci prezidentský kandidát sociálních demokratů, senátor Jiří Dienstbier mladší. Sice si myslí, že prezident by možnosti vetovat zákony neměl nadužívat, ale vzhledem k tomu, že předlohou o církevních restitucích dochází k prolomení základních právních principů, vidí prý vážný důvod pro to, aby tak učinil.
Přemysl Sobotka: Neměním své názory
Stejně jako jeho senátní kolega Dienstbier i místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, kterého na Hrad nominuje vládní ODS, se bude v horní komoře zákonem o vyrovnání státu s církvemi zabývat. „Budu hlasovat pro vrácení majetku církvím a náboženským společnostem, protože cíl je pro český stát výhodný – odluka církve od státu. Navíc se konečně uvolní i ruce obcím a městům, které kvůli blokačnímu paragrafu nemohly s některými nemovitostmi nakládat,“ vysvětlil Sobotka redakci, jak se hodlá zachovat, až přijde vládní návrh zákona ze sněmovny do Senátu. Je spokojen s klauzulí, podle níž musí církev uspokojivě prokázat, že majetek vlastnila. „Není to bianco vydávání majetku,“ odmítá některé námitky odpůrců vracení majetku. A nejinak by se prý rozhodoval i jako hlava státu. „Nedovedu si představit, že bych jednal jinak. Zákon bych samozřejmě podepsal, jsem člověk, který nemění svůj názor,“ ujistil Sobotka.
Jakl: Měla by proběhnout důkladnější debata
Výhrady má i kandidát, kterého nominovala Strana svobodných občanů, ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky, hudebník a bývalý novinář Ladislav Jakl.
„Pokud bych byl prezidentem, snažil bych se dávno před případným podpisem, aby se mi zákon v této podobě na stůl vůbec nedostal a aby už dlouho předtím proběhla daleko širší a důkladnější debata o jeho mnoha sporných parametrech. Zákon tohoto typu musí zrcadlit společenskou shodu, ne být společnosti vnucován jako hotová věc,“ řekl ParlamentnímListům.cz. To však prý neznamená, že by byl proti odblokování dotyčného majetku a proti vydání mnoha jmenovitých položek církvím.
Ale Jakl má i další výhrady. „Na současné podobě zákona mi také vadí, že vůbec neřeší tzv. odluku církve od státu. Ta přece neznamená pouze ukončení financování provozu církví z rozpočtu, jak si mnozí myslí. Ta znamená především ukončení současné role církví jako veřejné instituce, vykonávající v jistém rozsahu funkce státních orgánů, což znamená vzájemnou závislost církví a státu významnější, než je pouze financování,“ dodal Jakl.
Roithová: Mělo to být dávno
Není určitě překvapivé, že kandidátka lidovců Zuzana Roithová tvrdí, že církevní restituce a oddělení církví od státu měly být již dávno. Nejen, že by se o majetek církve staraly lépe než stát, ale nepochybuji, že by z výnosů financovaly a rozšiřovaly státem zanedbávané sociální a zdravotní služby,“ je přesvědčena kandidátka KDU-ČSL. Pokud jde o současnou předlohu zákona, jeho předností podle názoru Roithové je, že o něm panuje shoda mezi všemi registrovanými církvemi i vládou. „Pokud bych o něm hlasovala, nebo jej podepisovala, tak bych pečlivě prostudovala nejen zákon, ale i právní rozbory indikující případná úskalí jeho aplikovatelnosti. Nicméně nepochybuji, že v souladu s úmyslem navrhovatelem zákona bude vydáván jen ten majetek, který je dokladován v pozemkových knihách a byl znárodněn po roce 1948,“ míní Zuzana Roithová.
Bobošíková: V této podobě bych předlohu nepodepsala
Zato jedna z mála žen, které se ucházejí o prezidentský úřad, exposlankyně Evropského parlamentu a bývalá televizní moderátorka Jana Bobošíková za stranu Suverenita, jejíž je předsedkyní, rezolutně předlohu odmítá. „V žádném případě bych nepodepsala církevní restituce v tom stavu, v jakém jsou předkládány teď,“ potvrdila pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
