Na pulty českých knihkupectví míří nová kniha bývalého prezidenta Václava Klause Karanténa 2.0. Během prvního lockdownu na jaře, kdy vláda uzavřela ekonomiku a stát v důsledku šíření nového typu koronaviru vydal Institut Václava Klause (IVK) publikaci Karanténa s podtitulem „Přežije naše svoboda éru pandemie?“ Současné pokračování nese podtitul „Svět už není kulatý“.
Nyní cítil exprezident Klaus potřebuje doplnit argumenty z jarní knihy, které podle něho stále platí, ale částečně nová situace si žádá jejich rozšíření. Na rozdíl od prvního dílu Karantény (kdy se zapojil kolektiv IVK), je její aktuální pokračování ryze autorským textem bývalého prezidenta.
Kniha je rozdělená do pěti bloků. V první, stručnější části, exprezident Klaus rekapituluje své teze a argumenty z jarního lockdownu. Část druhá je věnována uplynulému času a z něj plynoucímu poučení, které dle jeho slov nikterak nemění zjara předložená východiska. V závěru tohoto bloku Klaus konstatuje, že zaváděná opatření ze strany vlády byla od počátku přehnaně přísná.
O míře lockdownu, karantény, restrikcí a zákazů musí podle jeho slov být samozřejmostí vést diskusi. „Nesmí na ni mít monopol pan Prymula (a jemu podobní), kteří nás straší, kteří nám vyhrožují, kteří ty zranitelnější, labilnější a osamocenější z nás uvádějí do stavů stresu, hrůzy, neklidu, nervozity, ale i ponížení, ne-li zoufalství,“ píše bývalá hlava státu.
Třetí blok nese název „Obrovské vedlejší náklady covidu samotného a způsobu jeho léčení zvláště“. Tam se Václav Klaus věnuje nejen častěji veřejně diskutovaným ztrátám ekonomickým či ztrátám ve vzdělávání, kdy zdůrazňuje, že školství není o samostudiu a domácí výuce, ale že školství je především systém a řád a situace vyvolaná covidem narušila samotné podstaty školství.
Klaus však zdůrazňuje i ne tak často či minimálně diskutovanou oblast, kde covid páchá obrovské škody. Podkapitolu nazval „Zásahy do ‚duše‘ milionů (a tím do ‚duše národa‘)“.
„Covid a to, co se kolem něho odehrává, s mnoha našimi spoluobčany něco podstatného udělal a něco nezanedbatelného zanechal i v psychice nemalé části národa. Najednou se slovo strach stalo jedním z nejčastějších slov veřejného diskursu,“ píše exprezident s tím, že dříve toto slovo v nadpisech nebývalo. „Dnešní strach byl lidem dodán zvenku, nevychází z nich,“ upřesňuje svou myšlenku.
Fotogalerie: - Stop covid teror
Václava Klause překvapilo, že se některá negativa spojená s vládními nařízeními proti jarní karanténě v současné době ještě zhoršila. „Souhlas lidí se zaváděním plošných restriktivních opatření spíše zesiluje, než zeslabuje. Také ostrakizace těch, kteří si dovolují nesouhlasit, jsou dnes daleko četnější, než to bylo běžné v dubnu. Nepředpokládali jsme, že mohou být opatření typu nouzový stav bez odporu tak dlouho akceptována, ale mýlili jsme se. Protestujících je málo,“ posteskl si Klaus.
„Karanténa, lockdown, zavření škol, práce doma, izolace domovů důchodců a zákaz kontaktů jejich obyvatel s jejich nejbližšími, a hlavně šílené čtyřiadvacetihodinové zprávy České televize a dalších médií vylekaly tisíce, ne-li miliony lidí,“ má jasno bývalý prezident.
Jako problematické pak označuje i dle jeho slov dogmatické přijetí principu povinného odstupu mezi lidmi (social distancing). „Ti zranitelnější, nemocnější, úzkostnější, starší, osamocenější a chaotičtější nesou všechna tato omezení, zákazy a příkazy velmi těžce. Ti sebevědomí, v širokém kolektivu lidí se pohybující, psychicky odolnější, na zemi stojící, realisticky uvažující jedinci to nesou úplně jinak. Pomozme těm, kteří to nesou těžce. Ti druzí to nepotřebují.“
Kdo z vybraných politiků má Vaši největší důvěru? (dle abecedy)Anketa
„Společnost se proměňuje a s prodlužováním karantén se více a více rozděluje na dvě skupiny lidí. Ti první, i když jsou sami v lese, chodí a běhají v rouškách. Ti první se na vás přísně dívají, když při své ranní procházce v téměř prázdném parku nemáte roušku. Když se usmíváte, o to více se mračí. Když se tváříte a chováte, jako že je možný normální život (a normální radosti a starosti), popudlivě se na vás dívají. Když chodíte do práce, diví se tomu. Když chcete jít hrát tenis, nechápou, že se zlobíte, že to někdo zakázal. Když přemýšlíte o lyžařské sezóně, považují vás za nezodpovědného podivína,“ popisuje dále.
Podle něho to vypadá tak, že se „duše národa“ posunula. Zneklidnila. Vítězí strach, strach před nemocí a smrtí, ale jak říká jedna stará moudrost: „Strach nezabrání smrti. Strach zabrání životu“. „A právě tento strach se u nás začíná – na makroúrovni – stále více prosazovat. Zkusme se šíření strachu bránit. Bojujme proti strachu tím, že budeme bojovat s těmi, kteří strach šíří. U nás je to jeden typ expertů, jeden druh politiků a jeden druh mediálních mágů, kterým jde jen o maximalizaci počtu čtenářů (nebo počtu kliknutí na internetu). Bojovat s nimi vyžaduje odvahu klást otázky, vyžaduje odvahu nebát se autorit a vyžaduje – snad nejdůležitější věc – používat vlastní rozum. Tak nějak to řekl v jiném kontextu Mahátma Gándhí. To nevyžaduje revolucionáře, to chce normálně se chovajícího svobodného člověka,“ míní exprezident Klaus.
Negativa stále výrazněji propagovaného fenoménu „social distancing“ vidí Klaus nejen v dopadech na slabší jednotlivce, ale i na společnost jako celek. Připomíná v té souvislosti proslulé knižní dílo Osamělý dav z pera amerického právníka a sociologa Davida Riesmana, které vyšlo v roce 1950, a problém fragmentace a atomizace společnosti v moderním světě.
„Tehdy ta atomizace a fragmentace nebyla cílená, nikdo ji neorganizoval, byla důsledkem rozmachu masové průmyslové výroby (ale asi i masové kultury) v éře po II. světové válce. Úžasná obliba povinného distancování (social distancing) – jako jednoho z hlavních nástrojů karantén a lockdownů – není vlastně ničím jiným než cílenou fragmentací a atomizací společnosti. Tyto procesy jsou dnes navíc nesmírně usnadněny rozkvětem informačních technologií všeho druhu (ještě více než o rozkvět ‚hardwaru‘ těchto technologií jde o rozkvět ideologie ajťáctví nebo snad ITismu). V jiné terminologii by se dalo říci, že jde o cílené rozbíjení léta a desetiletí ve společnosti evolučně utvářených horizontálních vztahů, které každou lidskou společnost ‚vyplňují‘. Absolutizace vztahů vertikálních (a nedůvěra ke vztahům horizontálním) spojuje dnešní dobu s komunismem – ten se také snažil jakékoli horizontální vztahy ve společnosti minimalizovat. Jak v politice, tak v ekonomice. Proto nebyly žádné politické strany, proto nebyl žádný trh,“ uvádí bývalá hlava státu.
Stejným směrem prý působí v dnešní době nejvíce ‚našimi manipulátory organizovaný‘ home office, povinné zůstávání doma. „To omezuje zbytečné mezilidské kontakty, protože hierarchicky organizovaný nový stát horizontální kontakty nepotřebuje,“ doplňuje.
Jak se z krize dostat ven? Z Klausovy práce plyne, že snadné to není a nebude. Pokud bychom podle něho měli dnešní situaci porovnat s dobou komunismu, nacházíme se nejspíš v roce 1971, kdy už ale na rozdíl od současnosti nebyli vidět nadšení svazáci. „Ti dnes opět jsou, a jsou shromážděni v desítkách mocných a vlivných, často ze zahraničí financovaných a podporovaných neziskovek. Jsou i mezi signatáři ‚Otevřeného dopisu premiérovi České republiky‘ ze dne 19. listopadu za záchranu nezávislosti naší úžasné a někým ohrožované České televize. Jména jako Svěrák, Halík, Pithart, Šabatová, Pajerová, Hřebejk a desítky dalších jsou zcela symptomatická, taková pod podobnými otevřenými dopisy v roce 1971 nebyla. Tehdy něco takového podepsal jen odpad společnosti, blízký Lidovým milicím a vysokým funkcionářům KSČ. Jsou i mezi obdivovateli nedemokratického systému EU. Jsou i mezi Piráty, Starosty a dalšími podobnými politickými seskupeními,“ je přesvědčen Klaus.
Velký rozdíl je, nakolik lidé po změně pouze touží, a nakolik jsou schopni a ochotni pro změnu něco reálně udělat. Zde Václav Klaus připomíná rozhovor, který poskytl koncem listopadu našemu serveru ParlamentníListy.cz, v němž reagoval na otázku, zda ve společnosti není dostatečná poptávka a touha situaci změnit. Touha a poptávka nejsou totéž. „Že máte touhu si koupit plachetnici a brázdit s ní po Jadranu, neříká vůbec nic o vaší koupěschopné poptávce si jachtu koupit. Neboli nedefinovaná, neartikulovaná a nestrukturovaná touha po změně tady určitě je. Přetavit tuto touhu v politický program, to je veliký a dlouhý proces,“ cituje bývalý prezident ze zmíněného rozhovoru ve své nové knize a vyslovuje obavu, že se zatím chtění či touha v poptávku nepřeměnily a nejsou ani náznaky, že by tato přeměna začala. Důvodem podle něho je i to, že zde chybí skutečná politická opozice.
Knihu Karanténa 2.0 můžete OBJEDNAT ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Radim Panenka
