„Část naší politické scény po jmenování Jiřího Rusnoka premiérem kvičí tak bolestínsky, že je to dospělých lidí až nedůstojné. Ubulené žalobníčkování připomíná tón rozmazleného děcka, které nemůže při své premiéře na plácku za vsí rozdýchat, že ho soupeřící děti nechtějí nechat dát gól. Není to zrovna jev nový. Kdekdo na našem politickém i mediálním hřišti má pocit, že když ten druhý koná jinak, než by se kdekomu líbilo, tak to musí být konání nelegální, nelegitimní, zakázáníhodné. A ono je to přitom jen konání v zájmu někoho jiného. Gólem do jiné branky,“ píše Jakl v článku s titulkem "Trilobit Schwarzenberg a dinosaurus Kalousek žalují na to, co sami zavedli".
Úřednickým vládám nefandím, ale Zeman na to má právo
Sám Jakl není zastáncem úřednických vlád a podle něj se k nim sahá až příliš často. Je to dle jeho názoru varianta vhodná pro případ katastrofy nebo absolutně neřešitelné politické krize, a ne pro řešení v situaci, kdy možná existuje reálná většina v Poslanecké sněmovně. To, že se mu tento krok nelíbí ale neznamená, že je protiústavní.
„Co se někomu nelíbí, nemusí být hned protiústavní či nelegitimní. V české společenské debatě se běžně směšují deskriptivní a normativní výroky. Když řeknu, že se věci mají tak a tak, ihned jsem napaden, že se mi to tak líbí. Jenže hodnocení a popis je fakt něco úplně jiného. Toto rozlišení ale dnešnímu politicko-mediálnímu vytí schází. Ne že si jeho autoři řeknou, že holt soupeř dal gól, oni považují každý gól ve vlastní síti za neplatný a volají po jeho neuznání,“ upozorňuje Jakl, který nyní pracuje v Institutu Václava Klause.
Psali jsme:
Kalousku a kníže, celá architektura ústavního systému se změnila
Zavedením přímé volby prezidenta a změnou Ústavy podle Jakla dosavadní ústavní zvyklosti přestaly platit a s posíleným mandátem Zemana vycházejícího z přímé podpory občanů se tvoří nové. Prezident totiž nečerpá svou legitimitu od Parlamentu.
„Všichni političtí dinosauři Kalouskové a političtí trilobiti Schwarzenbergové dokola omílají, že kromě zavedení přímé volby prezidenta se Ústava nijak nezměnila a tedy i pravomoci prezidenta republiky jsou pořád stejné. Odvolávají se na dosavadní zvyklosti a precedenty. Jenže nepochopili, že všechny zvyklosti a precedenty s přímou volbou prezidenta padají. Zavedení přímé volby mění úplně vše. Celou architekturu ústavního systému,“ vysvětluje Jakl.
„Mnozí si jistě mysleli, že zavedením přímé volby získají laciné body u veřejnosti, které dají čuchnout k pocitu, že se podílí na moci, ale že jinak vše pojede jako dřív a staří političtí matadoři si dál podrží všechny zdroje své moci. To se ale přepočítali. Šlo o body pěkně drahé. Zavedením přímé volby skončil Parlament jako jediný mocenský suverén, jako jediný reprezentant vůle lidu. Máme tu zdroje vůle lidu dva. A oba jsou zcela legitimní a rovnocenné. Z obou plyne stejně silný mandát od voličů, ovšem mandát velmi rozdílný,“ dodal Jakl.
Podle Jakla u nás poloprezidentský systém namísto čistokrevné parlamentní demokracie nezavádí Miloš Zeman, nýbrž ti, kdo odhlasovali přímou volbu prezidenta.
Ing. Miloš Zeman
Teď už máte, co jste chtěli
To ne Miloš Zeman zavádí u nás poloprezidentský systém namísto čistokrevné parlamentní demokracie. Zavedli ho už ti, kdo počátkem loňského roku odhlasovali přímou volbu prezidenta.
Václav Klaus by podle Jakla krok, který provedl Miloš Zeman se svou úřednickou vládou, nikdy neudělal: „Po Špidlové pádu dal šanci Grossovi, po Grossově pádu dal šanci Paroubkovi. Ne z lásky k těmto pánům. Respektoval výsledky voleb a z nich plynoucí rozložení sil ve sněmovně. Mimo jiné i proto, že svůj mandát zprostředkovaně odvozoval právě od zákonodárců.“
Zeman má silný mandát přímo od lidí
„Zavedením přímé volby se mění vše. Proč by měl přímo volený prezident preferovat mandát poslanců před mandátem svým? Proč by měl respektovat výsledek jejich voleb a ne výsledek volby prezidentské?“ ptá se Jakl.
Mandát prezidenta Zemana je podle Jakla jasný a je postaven na volebním heslu Stop Nečasově vládě: „Proč by měl prezident nedbat svého čerstvého mandátu a dát přednost tři roky starému mandátu poslanců? Ti také nerespektují hlas voličů vzešlý z prezidentských voleb, protože to by den po nich musela vláda podat demisi.“
Prezidentovo nedbání poslanecké matematiky je podle Jakla nejen ústavně konformní a legální, je i svrchovaně legitimní. „Úplně jiná písnička je, jestli je to řešení, které vyhovuje té nebo jiné straně, dokonce úplně jiná písnička je, jestli to je i řešení obecně prospěšné a správné. Ale to je na normativní debatu, ne na deskriptivní soud o tom, jestli se to smí,“ píše Jakl.
Budou tu zase žalobníčci?
Podle Jakla možná celá věc skončí až u Ústavního soudu. „Pak by si někteří žalobníčci z velezrady měli vzpomenout, jak pracně skládal Václav Klaus Ústavní soud tak, aby byl politicky i názorově vyvážený. Miloš Zeman si s tím hlavu nelámal a šel zcela na ruku socialistickému Senátu. Ti, kdo mu za jeho rychlost tleskali, si možná budou za chvíli tleskat po tvářích. I za to, jak nepromyšleně podpořili dobrodružství zvané přímá volba prezidenta,“ uzavřel Jakl.
ParlamentníListy.cz vloni upozornily na právní analýzy, které vypracovali ústavní právníci pro Senát a v nichž varovali před zaváděním přímé volby prezidenta. Většina těchto právníků psala, že změna Ústavy ve smyslu přímé volby prezidenta je neodůvodněná. V parlamentní demokracii je běžné, že prezident je volen Parlamentem, přímá volba u nás nemá tradici a prezident s přímým mandátem od občanů by mohl narušit rovnováhu moci, vytvářet své vlastní mocenské centrum a ohrozit výsadní postavení vlády v exekutivě.
Prezident s nejsilnější legitimitou
Marek Antoš z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy varoval, že díky přímé volbě by se podle něho posílila legitimita prezidenta a navrhovanou změnou nejvíce utrpí postavení vlády, které je už tak v ČR z komparativního hlediska neobvykle slabé, zejména kvůli tradiční dominanci Poslanecké sněmovny. „Napříště by musela čelit ještě většímu zasahování prezidenta republiky, disponujícího vůbec nejsilnější legitimitou ze všech ústavních orgánů, proti čemuž nemá žádné účinné nástroje. Druhým oslabeným orgánem bude Senát, který ztratí jednu ze svých důležitých funkcí,“ varoval Antoš.
Podle politologa Jana Kubáčka Zeman Ústavu jmenováním vlády odborníků neporušil: „Vyložil ji extenzivně, přesto jeho postup Ústava ČR může akceptovat a akceptovat bude. Změna způsobu volby prezidenta se nemohla podepsat do způsobu chování prezidenta. Dříve byl prezident volen sněmovnou a Senátem. Musel tedy brát větší ohled na Parlament, aby mohl být zvolen a znovuzvolen. Čili prezident musel více vycházet vstříc zákonodárcům a politickým stranám, protože oni rozhodovali, zda bude zvolen. Miloš Zeman vychází z optiky přímé volby. Byl přímo zvolen občany. Má silnější mandát a současně strany ke svému zvolení tolik nepotřeboval a tolik potřebovat nebude.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
