Předkladateli senátního návrhu jsou Miroslav Nenutil, Milan Štěch, Přemysl Sobotka, Petr Pithart, Jaroslav Doubrava, Petr Bratský, Tomáš Töpfer a Pavel Lebeda. Jedná se tedy o senátory jak pravicové, tak levicové, napříč politickým senátním spektrem.
„Podání návrhu bylo symbolicky uskutečněno právě ve dnech, kdy si Česká republika připomíná 67. výročí této události. Návrhem zákona chtějí předkladatelé především vyjádřit úctu a vděčnost ženám a mužům, kteří v období nacistické okupace s nasazením vlastních životů, osobní svobody i majetku aktivně bránili hodnoty svobody a demokracie,“ uvedla mluvčí Senátu Pavlína Heřmánková.
"První popud vůči nám ohledně tohoto zákona přišel od Českého svazu bojovníků za svobodu, kteří už předtím jednali s ministerstvem obrany,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz šéf Senátu Milan Štěch.
Hrdinství se nedoceňuje
„Lze konstatovat, že historický i politický pohled na toto období stále ještě nedoceňuje hrdinství těch, kdo tenkrát za naši svobodu a samostatnost pokládali své životy. Ocenění těchto hrdinů si klade za cíl návrh zákona, který prohlašuje toto povstání Českým národním povstáním, neboť pouze tímto pojmenováním lze dosáhnout celonárodního uznání odbojového aktu. Pouze těmito kroky tedy odpovídajícím pojmenováním odbojového aktu a vyhlášením významného dne, lze dosáhnout celonárodního uznání tohoto povstání proti nacistické totalitě," říká předkladatel zákona senátor Miroslav Nenutil.
Západ se na nás vykašlal
Jeho slova potvrzuje i armádní expert Jan Střelka. „Je třeba si také uvědomit, že české povstání vypuklo za nejméně příhodných podmínek ze všech protiněmeckých povstání v celé Evropě. Fronty byly od jeho centra vzdáleny stovky kilometrů a lidi neměli vůbec žádné zbraně, protože Západ se na nás zase vykašlal a Východ si chtěl přivlastnit všechny zásluhy za naše osvobození pro sebe a vlastní osvobození se mu politicky také nehodilo. Češi měli prostě bez přehánění holé ruce a s kameny a klacky útočili na po zuby ozbrojené Němec, aby se zmocnili jejich zbraní,“ připomněl pro ParlamentnímListy.cz Střelka.
Jenže jejich snaha je, zdá se, odsouzena už dopředu k nezdaru a památka našich statečných předků tak bude opět znevážena. Mluvčí ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila jako hlavního garanta předkládání zákonů na otázku ParlamentníchListů.cz, proč se spolu s resortem obrany, řízeným Pospíšilovým stranickým kolegou AlexandremVondrou dosud tohoto navýsost lidského a politického tématu neuchopilo, totiž odpovědělo, že se o věc vůbec nezajímá.
„K vašemu dotazu vám sděluji, že legislativní záměr na přípravu zákona o bojovnících květnového povstání českého lidu z roku 1945 ministerstvo spravedlnosti neiniciuje a není ani součástí plánu legislativních prací ministerstva spravedlnosti na letošní rok,“ sdělila ParlamentnímListům.cz Pospíšilova mluvčí Petra Hrubá.
Čekat do roku 2015? Nesmysl
„Byli jsme si toho vědomi, ale nezajímá nás to. Čekat na kulaté výročí do roku 2015 by byl zřejmý nesmysl, to už by se tento zákon asi nikoho netýkal, vždyť těm bojovníkům je mnohdy kolem 80 nebo 90 let,“ řekl ParlamentnímListům.cz předkladatel zákona vedení Senátu, senátor Miroslav Nenutil.
Podle něj nový zákon nebude ani zátěží pro státní kasu. „Náš návrh počítá s oceněním v morální rovině. Účastník květnového povstání dostane status bojovníka a pamětní odznak, ale bez dalších finančních nároků. Chceme to projednat v Senátu i Sněmovně tak, aby zákon vstoupil v účinnost na den Vzniku samostatného československého státu, tedy 28. října,“ dodal Nenutil.
Vondrův resort na otázku ParlamentníchListů.cz zda se nedomnívá, že památka na toto největší a nejkrvavější bojové vystoupení českého a moravského lidu na našem území od roku 1866, resp. 1620, by si zvláště k dnešní mezinárodní politické situaci zasloužilo příslušný zákon, byť i jen vzhledem k 67 let od skončení těchto statečných bojů a obětí více méně symbolické a jen pro hrstku tehdejších bojovníků, již opakovaně raději vůbec neodpověděl.
Pohrdání politiků nad dějinami
„Pohrdání současných politiků nad dějinami vlastního národa se nám už brzy vrátí. Tohoto tématu se chytí buďto komunisté, stejně jako to udělali po válce, nebo- a to je ještě horší- ultrapravice,“ potvrdil ParlamentnímListům.cz bezpečnostní expert Petr Úpický.
Národně osvobozovací boj českého národa proti nacismu vyvrcholil Českým národním povstáním ve dnech 30. dubna až 12. května l945, ačkoliv spojenecká vojska byla ještě poměrně daleko a poměr sil pro vlastence byl krajně nepříznivý.
Osmdesát tisíc občanů proti milionu
Proti okupantům rozmístěným v Čechách a na Moravě v síle 1,2 miliónů vojáků s veškerou těžkou bojovou technikou, povstalo spontánně podle původních odbojových plánů na celonárodní povstání Obrany národa, největší organizace české rezistence, ve 297 obcích více jak 80 tisíc velmi slabě vyzbrojených občanů, kteří byli odhodláni obětovat i své životy a zdraví v boji za národní osvobození.
Podle dodnes neúplných seznamů ztrát, což je samo o sobě skandální, padlo nebo bylo povražděno v těchto dnech na území okupovaných Čech a Moravy v boji proti zdrcující německé a maďarské přesile kolem 20 000 mužů, ale i žen a malých dětí.
Žije pár stovek bojovníků
Přesto došlo díky momentu překvapení a odvaze bojovníků k ovládnutí celých oblastí, komunikací i železnice a k získání zbraní a munice přímo od nepřítele. „Z těchto obětavých občanů, kteří proti nacistické okupaci povstali, dnes žije jen několik málo stovek průměrného věku 85 let,“ dodává Heřmánková.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Blahuš
