Tatáž taktika, a dokonce i stejná technika, až na koně.
ParlamentníListy.cz při zevrubném studiu všech veřejně dostupných záznamů akce (ty policejní budou ještě dlouho utajovány) zjistily hned několik podezřelých zákroků některých policistů a pokusily se je konfrontovat s vedením policie jak na úrovni policejního prezidenta, tak ředitele pražské policie.
Zatímco prezidium nás se vším odkázalo na vedení pražské policie, její mluvčí Eva Kropáčová se s námi odmítla bavit s tím, že si odpovědi máme najít na policejním twitteru. Problém byl v tom, že tam nebylo možno zjistit to, co naši redakci zajímá. Rovněž opakovaně urgované otázky, zda se bude vedení policie zabývat přímo označenými okamžiky zásahu těžkooděnců, smetla mluvčí ze stolu.
„V případě, že nesouhlasíte s postupem policie, můžete podat podnět na OVK KŘP Prahy,“ napsala stroze.
Úplně stejně mluvčí zareagovala na dotaz, kdo byl velitelem jednotného policejního zákroku – a kdo tedy za něj nese velitelskou a trestně právní odpovědnost. Tato snaha o utajování něčeho, co je veřejná, a nikoliv utajovaná informace, svědčí o tom, že vedení pražské policie si je samo vědomo pochybení části svých zasahujících policistů – a tím pádem i trestní odpovědnosti velitele celé akce.
Přiměřenost zásahu versus zneužití pravomocí veřejného činitele
Kvůli bobříku mlčení mluvčí pražské policie se tak veřejnost nemá možnost dozvědět, zda a případně jak posoudí policejní vedení zákrok člena odcházejícího týmu těžkooděnců, který nastříkal plnou dávku slzného plynu do obličeje mladíkovi, jenž na odcházející policisty něco volal a nikterak je fyzicky neohrožoval.
Navíc ani nemohl, protože jak ukazují záběry médií, stál od nich dobré čtyři metry. Přesto mu byl vržen silný proud dráždivé a paralyzující látky přímo do očí. Přitom sám policejní zákon hovoří v případě nasazení donucovacích prostředků o nutnosti ze strany policie ctít zásadu subsidiarity. Každé násilí policie na občany totiž musí být přiměřené situaci a musí se s ním dosáhnout účelu zákona jen za použití nejmenšího možného násilí na tom, vůči komu tento zákrok směřuje. Jak tento zákrok mohl ovlivnit situaci a tím splnit účel zákroku, bude na posouzení generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Jak redakci sdělil zdroj z GIBSu, zákrokem policejních těžkooděnců se už tato složka zabývá.
Může v demokracii policie mířit palnou zbraní na novináře?
Těžko lze uvěřit tomu, že by i v návalu adrenalinu tak zkušení a mnoha psychotesty prošlí policisté, kteří jsou zařazováni do Speciálních pořádkových jednotek, nebyli schopni rozpoznat novináře od demonstranta.
Novináři se totiž i pro vlastní bezpečí oblékají do zdaleka viditelných vest s nápisy PRESS.
Velké emoce na sociálních sítích vyvolaly i záběry nijak neoznačeného, a přitom maskovaného muže, který nejprve působil mezi ostatními fans, načež si sedl do policejního vozu a odjel. Zatímco podle řady uživatelů sociálních sítí se jednalo o policejního provokatéra z pražského oddělení boje proti organizovanému zločinu nebo přímo z Národní centrály proti organizovanému zločinu, policie uvedla, že se jednalo o člena Antikonfliktních týmů.
Problém je ale ten, že tito muži a ženy musí být ze zákona i s ohledem na vlastní bezpečnost a policejní taktiku viditelně označeni.
Prověřit se musí i činnost policie mimo Staroměstské náměstí
Tím problémy a nezodpovězené otázky pro pražskou policii zdaleka nekončí. Jak policejní prezident, tak ministr vnitra Hamáček totiž opakovaně zdůraznili, že mezi fans bylo po předchozím rozpracování policejními informátory zajištěno mnoho zbraní, včetně střelných.
Mluvčí pražské policie Eva Kopáčová ani v tomto případě redakci PL přes opakované urgence nesdělila, zda tyto zbraně patřily skutečně fans, kteří přijeli do Prahy na demonstraci. Podle zákona o zbraních totiž může legálně nosit zbraň na svou osobní obranu skrytě jakýkoliv občan státu, který je držitelem zbrojního průkazů kategorie B.
A protože policie odmítla sdělit podrobnosti, od koho a kde byly tyto zbraně zabaveny, nelze vyloučit, že je zabavila po Praze omylem lidem, kteří s demonstrací neměli vůbec nic společného.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Blahuš