„Daň z přidané hodnoty je jedním z adeptů na to, která z daní se bude zvyšovat. Pro politiky je to velice schůdné zvýšení, protože jim umožňuje vybírat více na daních, aniž by si veřejnost zvýšení spojovala přímo s nimi. Bude to totiž platit v podobě vyšších cen v obchodech nebo u dodavatelů, i proto jsou nepřímé daně, mezi něž DPH patří, pro politiky lákavé. Zvýšení DPH zatíží spíše chudší obyvatelstvo, protože zdraží celou řadu zboží a služeb, s čímž se samozřejmě budou potýkat hůře ti nízkopříjmoví, pro něž to navýšení bude větším podílem než pro bohaté,“ říká pro ParlamentníListy.cz Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, s tím, že v tomto smyslu není tato daň tak úplně sociálně přívětivá, jako by mohla být třeba daň ze mzdy.
Zvýšení DPH pocítí ti, co obracejí každou korunu
Pokud by Fialova vláda k tomuto opatření sáhla, dopad by to mělo především na ty chudší. „Některé domácnosti by to nepocítily, protože mají dostatek příjmů a je jim v podstatě jedno, jestli platí v konečné ceně DPH 21 nebo 23 procent. Ale takové domácnosti, které opravdu obracejí každou korunu, by to určitě pocítily. U nich bych předpokládal, že to ovlivní jejich chování v tom smyslu, když žijí někde poblíž hranic, že by mohli ještě více jezdit nakupovat třeba do Polska. Pokud k takovému navýšení základní sazby DPH dojde, lze počítat s dalším zdražením, a pak by se určitě rozevřely nůžky mezi cenami v České republice a v Polsku. Pro ještě větší okruh českých občanů by bylo atraktivnější vyrážet na nákupy do Polska,“ upozorňuje Lukáš Kovanda.
Fotogalerie: - Rusko ven z OSN
Přitom už takhle v polských obchodech nenajdete příliš mnoho položek, které by se českým zákazníkům ve srovnání s tuzemskými cenami nevyplatily koupit. Ale k severním sousedům neputují jen kvůli takřka veškerému sortimentu potravin, ale i kvůli cigaretám, nebo také obuvi či oblečení, kterých by se zvýšení DPH také dotklo. V Polsku je základní sazba daně z přidané hodnoty 23 procent, ale i tak tam vychází oblečení i obuv levněji než u nás. Například v Krakově koupíte džíny za 300 zlotých, v přepočtu necelých 1600 korun, v tuzemsku srovnatelné kolem 1900. Podobně zhruba tři stovky ušetří ten, kdo si koupí pánské kožené boty. V Polsku ho vyjdou na 1900, v Česku na 2200 korun.
Je toho hodně, pro co se vyplatí vydat do Polska
„Už nyní máme problém s tím, že někteří lidé nakupují mimo Českou republiku, často v Polsku, ale i v jiných zemích. Ve chvíli, kdy bychom zvýšili naši DPH, a tím pádem zdražili koncové produkty, by odliv tržeb za hranice naší země mohl být umocněn. Z pohledu dopadů na obchodníky a na naši ekonomiku se nedomnívám, že růst základní sazby DPH je v momentální situaci vhodný. Můžeme se určitě bavit o tom, jestli je potřeba mít tři sazby DPH, domnívám se, že bychom to zvládli se dvěma. Můžeme se bavit určitě o tom, jaké produkty přesunout do snížené sazby, a jestli naopak by třeba točené pivo nutně muselo být ve snížené sazbě. Mohlo by být v základní sazbě, přece jen se jedná o alkoholický nápoj,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.
Psali jsme:
Právě on coby poradce premiéra Petra Fialy zaujal tím, když už poprvé loni před Vánocemi doporučil lidem jezdit nakupovat levnější potraviny do Polska. „Já samozřejmě, když radím veřejnosti, jaké chování je ekonomické, říkám vždy pravdu. A pravda je taková, že v Polsku to prostě levnější je. A netýká se to jenom potravin a cigaret, ale do Polska se vyplatí jezdit i za vybavením domácnosti, kutilskými potřebami, nábytkem, vybavením na zahradu a určitě bychom našli i spoustu dalších produktů, jejichž nákup je v Polsku výhodnější než u nás. A tím, že je to výhodnější, se ani nemůžeme divit lidem, kteří v této těžké době chtějí ušetřit nějakou tu korunu a do Polska se vydají. To já jim určitě nezazlívám, dokonce to těm, kteří chtějí ušetřit, doporučuji,“ vysvětluje Štěpán Křeček.
Má Marian Jurečka vaši důvěru?Anketa
Když se nakoupí jinde, žádné DPH se tu neodvede
Podle propočtů těch, kteří by zvýšení DPH z 21 na 23 procent rádi zavedli, by to státnímu rozpočtu přineslo desítky miliard korun, nejspíš i přes sto miliard korun ročně. „Když se na tu situaci dívám z pohledu státu, tak je potřeba říct, že když se obchody realizují v cizí zemi, tak se tady neodvede žádná DPH. A kdybychom navyšovali základní sazbu DPH, tak by skutečně cenové rozdíly mezi Českou republikou a Polskem ještě více vzrostly. Tím pádem by se vyplatilo jezdit na nákupy do Polska i z větší vzdálenosti, než je tomu doteď. Takže bychom sice měli vyšší sazbu, ale prodeje by se mohly snížit. Byl bych tedy hodně opatrný v prognózách, kolik by takové opatření přineslo do našeho státního rozpočtu,“ zdůrazňuje poradce předsedy vlády.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
„Nemám konkrétní propočty, kolik by zvýšení DPH přesně vyneslo, ale když to ti politici říkají, tak už si asi nechali nějaké dílčí propočty udělat. Každopádně platí, že tyto plošné daně, které platí podstatná část populace, jsou pro státní kasu největším ternem z hlediska navýšení příjmů. Z politického hlediska je pro vládu lepší, když navýší jednu daň, než když bude své příjmy navyšovat tak, že bude rušit podporu stavebního spoření, že bude zvyšovat daň z nemovitosti, že bude omezovat valorizace důchodů. To jsou ke všemu příjmy navíc nebo úspory v jednotkách miliard nebo nižších desítkách miliard, které neřeší problém veřejných financí,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Jedna rána, která zabije spoustu malých much
To daň z přidané hodnoty by znamenala pro státní pokladnu mnohem vyšší efekt. „Kdyby došlo k jejímu navýšení, tak je to jedna rána, která zabije spoustu malých much, které by jinak musela vláda zabíjet každou jednotlivě. Z hlediska politického chápu tu atraktivitu, že vláda udělá jedno nepopulární opatření a efekt bude, jako kdyby udělala deset nebo nevím kolik takových dílčích opatření. A přitažlivost tohoto opatření zvyšuje i už zmíněná skutečnost, že je to daň nepřímá, která je do značné míry skrytá před zraky poplatníků, že ji vlastně platí v podobě zdražení. A když je inflace, tak se bude velice špatně rozlišovat, proč zdražilo to či ono, zda je to kvůli inflaci nebo kvůli dani z přidané hodnoty. Podíl vlády na zdražení by tak zůstal do značné míry skryt,“ poznamenává Lukáš Kovanda.
Nepochybuje o tom, že by opozice okamžitě upozorňovala, že to je porušení předvolebních slibů. „To by byla pravda, protože skutečně zvýšení DPH žádná z vládnoucích stran ve volebním programu neměla. Naopak se snažily před volbami říkat, že daně zvyšovat nebudou, takže toto opatření by šlo proti jejich slibům. Uvidíme tedy, jak se s tím popasuje volič. Ale opravdu to není z hlediska veřejných financí úplně nejlepší. Pokud zvyšovat daně, tak by prospěšnější bylo vrátit daň ze mzdy poblíž té úrovně z doby před zrušením superhrubé mzdy. Ale tímto směrem vládní pětikoalice zřejmě nepůjde, protože snížení daně ze mzdy pomohla protlačit ODS, která tvoří klíčovou stranu v pětikoalici,“ myslí si hlavní ekonom Trinity Bank.
Fotogalerie: - Kováci jdou do boje
Vyvolalo by to větší inflační tlak a další zdražení
Poradce premiéra Štěpán Křeček si sice nějaké úpravy v přehazování jednotlivých položek v rámci různých sazeb DPH i rušení té jedné snížené dovede představit, ale navyšování té základní mu přijde jako proinflační opatření. „Právě proto by v tuto chvíli nebylo vhodné zvyšovat základní sazbu DPH, protože by to vedlo k růstu inflace. Už teď jsou koncové ceny mnohých produktů z pohledu domácností velice drahé. A kdyby se ještě víc zvýšila sazba DPH, tak by hrozilo další zdražení a vyvolalo by to další inflační tlak. Uvidíme, jak se politici nakonec rozhodnou. Ale pro tento nápad asi ani nebude většinová politická podpora,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
hekate
