Nováková se v úvodu svého vystoupení svěřila, že profesí je učitelkou latiny a společenských věd a že se zná s Posseltem již delší dobu. „V současné době se zdá, že se krásná představa EU roztříští na kousky, je třeba, abychom hledali, co pevně drží pohromadě, můžeme říci spolehlivé lepidlo. Jsem přesvědčena, že tím pojítkem jsou společné kořeny evropské kultury. A co si pod tím představit? Já si dovolím říci, že jsou to tradice a hodnoty, které se opírají o humanismus, jenž pramení z antiky a z židokřesťanských kořenů,“ uvedla na začátek svého vystoupení před několika sty přítomnými z Německa i z Čech a Moravy.

Náboženství sehraje ještě významnou roli

Nováková pak dále řekla: „Domnívám se, že nesmíme ztratit svobodu a musíme posilovat to, co nás spojuje. Musíme přemýšlet pořád v evropském kontextu. Snažím se o to, abychom v našem školském zákoně měli v úvodní preambuli, že na našich českých školách, ať jsou státní, privátní, nebo církevní, se předávají hodnoty a tradice evropské kultury. Druhá věc je svoboda myšlení, svoboda svědomí a náboženské svobody. Domnívám se, že nám přímo chybějí určité orgány, například v parlamentu, kde je nutné vést dialog mezi kulturami, ale hlavně dialog s představiteli církví, protože ačkoliv si to mnozí nemyslí, já jsem přesvědčena, že náboženství není věc, která je passé.“ Podle poslankyně za TOP 09 je a bude náboženství výrazně důležité i v budoucnu. „To je druhá moje aktivita. My, lidé ze zemí východního bloku, jsme měli určité zpoždění, řekněme v ekonomice, ale to je částečně vyrovnáno výhodou. My si stále myslíme, že tradiční rodina je otec, matka a děti, že je správné o tom mluvit i ve škole, že je třeba, aby byly děti vychovávány k partnerství, že partnerství mezi mužem a ženou neobsahuje jenom fyzický kontakt, ale že to je také citová vazba a jakási společenská vazba, která je velice důležitá. A stále si myslíme, že rodina je to první, kde se seznamují s evropskou a naší kulturou.“

Habsburkové a EU

V další části svého příspěvku se pochlubila přítomným, že  je stále velkou aktivistkou v místě, kde bydlí, a to v Brandýsu nad Labem – Staré Boleslavi. Zde je zámek, kde podle osobního svědectví a svědectví Habsburků prožil nejkrásnější období svého života hned po svatbě Karel I. Habsburský. „Jeho odkaz je v tom, o čem jsem mluvila. Za každou cenu udržet pokoj a mír. Za každou cenu. A dnes, včera, zítra... když jakékoliv skupiny bude někdo rozdělovat, měly by si to ty skupiny uvědomit a nenechat se rozdělit.“
„Víme, že habsburská monarchie ve druhé polovině 19. století v podstatě zkoušela nejlepší varianty soužití v rámci mnohonárodnostního státu,“ uvedla dále Nováková. „A rozhodně nemůžeme říci, že by ten směr nešel k demokracii. Zejména na té straně, kde žili Češi, tam demokracie pokračovala velice slibně. Víme, že problematika federalismu a maximální autonomie je v EU otázka, která stále leží na stole. Víme, že Karel I. Habsburský měl plán, aby vznikla v podstatě monarchie, která bude mít federální uspořádání. Když se jednotlivé národy oddělily, můžeme si položit otázky, jaké osudy ty národy potkaly. Po dvaceti letech nějakého klidu šedesát let velmi nepříjemných. Druhá světová válka a v našem případě komunismus. Takovéto další oddělování jednotlivých národností, které proběhlo u nás těsně před polovinou dvacátého století, myslím v Československé republice, zase to bylo další tříštění, další rozdělování,“ informovala přítomné poslankyně Nováková.

„Teď je třeba a jsem o tom velmi, velmi přesvědčena, abychom naplnili takový odkaz, který byl na začátku EU. I když to vypadá, že na začátku bylo spojenectví uhlí a oceli. Na začátku byla idea zabránit válce. A my jsme slyšeli takové varování od prvního člena Evropského parlamentu, Otty von Habsburka, že jestliže zůstane Evropa jen  konceptem ekonomickým a byrokratickým, nemá šanci na přežití. Domnívám se a vím, že ve vaší společnosti se duchovní rozměr nikdy neztratil. Vím to od pana Posselta. Například také tím, že součástí vašeho setkání je mše svatá. Bez duchovní dimenze nemohou přežít státy ani EU.“