„A to jsem jen utřela pár stolů venku," říká provozovatelka jednoho z penzionů v Hrádku nad Nisou, kde zrovna bydlím. Před obličej mi ráno dává úplně černou utěrku. Fuj, hrůza. Před tím jsem se jí zeptal, jak v městečku pociťují polský důl Turów, a ona to vzala takhle bez skrupulí...

V bezpečí Hrádku

„S Poláky tady nic nehne. Prostě jsou takoví. Manžel si s nimi zažil své," říká velice půvabná hoteliérka a doplňuje: „Měli jsme tady několik skupin geologů. Prý chtějí u dolu udělat stěny a kolem nich to osázet stromy. Ale vždyť je to hloupost, voda bude do toho dolu vždy unikat a my tady budeme na suchu." Ale to už jdu zrána do akce. Starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka byl do telefonu dost striktní, že má času málo, a že to mám vyřídit se sekretářkou. Když se choval téměř jako starosta New Yorku, byl jsem moc rád za jeho zástupce Pavla Farského, který měl také diář napráskaný až hrůza, ale čas si udělal.