Kvůli církevním restitucím to ve vládě zase vře. Poslanci Věcí veřejných totiž plánují, že v Poslanecké sněmovně vládní návrh nepodpoří. Pro ten stávající zdvihne ruku jen rebel Milan Šťovíček.
Více o tématu miliardy pro církve
Podle šéfa Věcí veřejných Radka Johna je důvod, proč jeho strana pro schválení církevních restitucí ve stávající navrhované podobě hlasovat nebude, jasný.
John: Zpackaný zákon
"Když mluvíte soukromě s lidmi z ODS, z TOP 09, z LIDEM, říkají, že jde o zpackaný zákon," uvedl John pro server Týden.cz.
Zástupce TOP 09, právník Stanislav Polčák, je ale jeho názorem zděšen a rezolutně ho popírá. "Proč tedy VV návrh podpořily ve vládě? Byly to i jejich hlasy, kterými byl návrh zákona předložen vládou. Zákon není zpackaný, nepochybuji, že poslanci v soukromí mluví o ledasčems," uvedl pro ParlamentníListy.cz.
U vína se toho nakecá...
Neváhal si také přihřát na adresu VV svou pomyslnou polívčičku. " U lahví těžkého francouzského vína zajímavě rozpráví především kolegové z Věcí veřejných," uvedl na adresu "Johnovců" zákonodárce.
Véčka ale nejsou jediná, komu je navrhovaný zákon o vyrovnání s církvemi trnem v oku. Dlouhodobě proti je levice, především komunisté. Ti se obávají třeba toho, že kvůli církevním restitucím se masově rozmůžou i žádosti běžných občanů na majetková vyrovnání. To může mít prý fatální následky pro celý stát.
Psali jsme:
"Bojím se, že stížnosti budou podávat nejen ti, kdo o majetek přišli před rokem 1948, ale i ti, kteří oprávněně zažádali o restituce po roce 1992. Tam byla daleko jiná cenová relace náhrad než je použita nyní," řekl redakci Josef Šenfeld z KSČM.
Jeho spolustraník, Stanislav Grospič, vidí hrozbu podobně. "Nečasova vláda nese plnou politickou a právní odpovědnost. Na toto nebezpečí jsem poukazoval od samého počátku," uvedl pro ParlamentníListy.cz komunistický poslanec.V restitucích totiž vidí prolomení nejen roku 1948, ale i let 1945 a 1918.
Suverenita v ohrožení?
"Vidím tak nebezpečí zpochybnění právní suverenity dnešní České republiky. Druhou otázkou rovněž podstatnou je skutečný právní nárok církví a třetím je neopodstatněné vyvedení majetku státu a lidí do soukromých církevních institucí," dodal poslanec.
Stejný názor vyslovil i prezident Václav Klaus nebo politolog Jiří Pehe. Podle nich církevní restituce svým rozsahem vyvolají stížnosti ostatních restituentů, navíc z kapes všech daňových poplatníků, mnohých, kteří se ani na marasmu komunistického režimu nepodíleli. Podle Jiřího Peheho se navíc spustí lavina další majetkových nároků daleko před datem restituční tečky.
Psali jsme:
Co bude dál?
Návrh zákona na vyrovnání s církvemi počítá s tím, že církve by měly dostat zhruba polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Na druhou stranu by stát už nevyplácel platy duchovním.
Do církevních restitucí se ale nepustila jen ČSSD. Před nedávnem se rozjela třeba e-mailová kampaň, namířená proti zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi. Jejím iniciátorem je Hnutí za přímou demokracii.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jana Šulcová
