Ceny energií rekordně stoupají. V tomto týdnu je cena 700 eur za megawatthodinu, 10krát více než vloni a 20krát více než v letech předtím. Česká republika je čistým vývozcem elektřiny, tedy zemí, která by mohla aktivně ovlivnit její cenu. Přesto je možné, že český spotřebitel bude platit za elektřinu 20krát více než francouzský.
Je finální podoba Síkelova úsporného tarifu dostatečná?Anketa
Komentátorka Lenka Zlámalová to vysvětlila v Událostech, komentářích v ČT tím, že liknavostí Fialovy vlády můžeme zůstat jako „poslední křeni“ zodpovědně dodržující pokroucená unijní energetická pravidla, zatímco všichni ostatní si najdou cestu, aby spotřebitelům ulevili. „Vláda vlastně vůbec neví, co chce. A vyhovuje jí nedělat nic. Ta vláda je tu od 16. prosince. Od té doby víme, že se řítíme do docela těžké energetické krize. A posloucháme, že až se vrátíme z prázdnin, tak možná budeme mít úsporný energetický tarif,“ vykládala ohromeně. Mezitím trh s elektřinou vystřelil k rekordním částkám.
Divákům pak vysvětlila, že systém funguje tak, že cenu elektřiny určuje aktuálně nejdražší zdroj, aby bylo možné jej prodat. V normálním tržním prostředí přitom cenu určuje zdroj nejlevnější – ale tady je kvůli podpoře Green Dealu třeba podporovat ty drahé. „Je to trh zprzněný velmi podivnou regulací. A my asi budeme ti křeni, kteří na to budou koukat do poslední chvíle,“ obává se. Těmi „křeny“ myslí Českou republiku, protože všichni kolem nás už přijímají nějaká opatření. Sousední Slovensko fixuje cenu elektřiny na 61 eur za megawatthodinu (od začátku příštího roku). Francie dokonce na 45,2 eura. „Takže české domácnosti budou mít taky třeba 20krát dražší elektřinu než ve Francii,“ uvedla vzhledem k současné ceně. A to v situaci, kdy jsme vývozci elektřiny a máme možnost cenu aktivně ovlivnit. „Je to úplně zvrácený systém,“ konstatovala ekonomická komentátorka.
Dokonce i Miroslav Kalousek – který je znám snahou o razantní šetření ve výdajích státu – mluví o regulaci cen energií. „U elektřiny jsem nenašel jediný důvod, proč tu cenu neregulovat. U nás je rozdíl mezi nákladovou a tržní cenou obrovský, takže to nemůže skončit jako v Austrálii, kde dali regulovanou cenu a měli blackout, protože za tu cenu ji nikdo nevyrobil. U nás je obrovský prostor, to znamená, mohla by být regulovaná cena,“ řekl Kalousek v jiném dílu Událostí, komentářů na ČT.
Fotogalerie: - Den nezávislosti Ukrajiny
Pro podnikatele je katastrofální situace všude po celé Evropě
„Je dobré připomenout, že Francie, Slovensko, Maďarsko, všechny země, které přistoupily k zastropování cen energií, to udělaly z fiskálních důvodů pouze pro domácnosti. Jejich podnikatelský sektor paradoxně trpí ještě vyššími cenami než u nás. Takže to není řešení, které bychom jednoduše převzali. Oni navazují na své tradiční systémy regulace cen pro domácnosti, pouze tam nalili více peněz a přitvrdili. Jsou to dlouholeté systémy, které jsou legislativně podloženy, a to rychle přeskočit nemůžeme,“ upozorňuje Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
„Výše uvedené země mají obrovský problém, jak pomoci domácímu průmyslu. Francie, která měla tradičně nižší ceny elektřiny, kvůli propadu jaderek jsou na francouzském velkoobchodním trhu ceny ještě vyšší než na německém a českém. Pro podnikatele je katastrofální situace všude po celé Evropě,“ vypozoroval.
Fotogalerie: - Setkání s velvyslanci
„Souhlasím s tím, že současné ceny elektřiny a plynu jsou na takové úrovni, že není možné je dlouhodobě udržet. Na to už reagují naši dodavatelé – obchodníci už výrazně omezili nákup kontraktů na příští rok a dále. Vystavovali by se riziku, že za tu cenu elektřinu a plyn neprodají. Vůbec nemluvím o obrovských nárocích na finanční jištění. Právě proto nabízejí takzvané spotové produkty, protože nic jiného jim nezbývá. Brzy dojde dech i německým obchodníkům, kteří zřejmě v panice táhli ještě ceny nahoru. Nemyslím si, že je možné takto pokračovat,“ podotkl.
V případě úplného zastavení dodávek ruského plynu by lipská burza přerušila obchodování
„Pokud dojde na nejhorší scénář, že tok ruského plynu by se zcela zastavil – a to myslím na delší dobu než na nyní ohlášené tři dny, které právě způsobily současnou paniku, kvůli níž vyletěly ceny energií – tak smluvní závazky by stejně nemohly být dodrženy. Bylo by nutné přejít do nouzového válečného obchodování s vyřazením burzy. I lipská burza už v březnu vydala metodické oznámení, že v případě zastavení dodávek ruského plynu by přerušila obchodování a ceny by byly stanovovány pouze indikativně. Z jednoduchého důvodu – smluvní strany by zřejmě nemohly garantovat dodržení kontraktu,“ objasnil
„V tomto případě je vhodné uvažovat o válečném hospodaření, nejlépe organizovaně v rámci celé EU. Ale v tomto směru víme, jak to v EU chodí. Strašná byrokracie, různé národní zájmy... V tom jsem pesimista. Kvituji aspoň oznámení ministra Síkely, že uvažuje o svolání energetického summitu. Je to plně namístě a už to mohlo být svoláno,“ domnívá se Jiří Gavor.
„Zastropování zní vyděšeným spotřebitelům hezky, ale má to negativní stránky. Příklad z českého trhu: ČEZ má nízké výrobní náklady, dáme mu přiměřený zisk a bude prodávat spotřebitelům v Česku pouze za rozumné ceny – a případně, když mu něco zbude, hodí to na lipskou burzu. Nicméně, málokdo si uvědomuje, že ČEZ produkci na rok 2022 prodal z 99 %. Je to už prodáno jednotlivým obchodníkům, kteří kupovali už od loňska a postupně i letos dokupovali. Má prodáno už i velkou většinu roku 2023. Když teď přikážeme ČEZu, aby prodával za výrobní náklady, znamená to prakticky krádež už prodané elektřiny,“ upozorňuje Gavor.
Psali jsme:
„Samozřejmě, všechno je možné udělat. Ale dovedete si představit právní aspekty? Nelze vzít nevinným dodavatelům, kteří nakupovali v dobré víře, aby zajistili energii pro svoje odběratele, a říci – ne, to, co jste nakupovali minulý měsíc za cenu,dejme tomu 400 eur, to vlastně neplatí. To vraťte, bude to mít cenu třeba 150 eur. Všechno by se muselo kompenzovat. Ano, je to možné udělat – ale když se půl roku pracovalo na víceméně jednoduchém úkolu, jako je úsporný tarif, kde přímá pomoc spotřebitelům jde jenom přes dodavatele jako přes pošťáka – jak by se asi realizovala tato zapeklitá legislativní a právní věc, která by naprosto převrátila stávající tržní systém...?“ okomentoval Jiří Gavor.
„Z tohoto důvodu si myslím, že případnou tržní reformu je třeba koncipovat dlouhodobě. Rozhodně ne, že teď to přikážeme. Nyní je namístě zvýšit přímou pomoc spotřebitelům. Jinou cestu nevidím,“ doplnil.
Není možné na těchto úrovních obchodovat dlouhodobě
Podle ekonomické redaktorky Zuzany Kubátové ze Seznam Zprávy ceny na energetických burzách vyletěly tak vysoko, že politici by měli zvážit, zda má obchodování na zdivočelém trhu vůbec pokračovat. Česká vláda tuto otázku neřeší. Situace je vážná.
„Evropské domácnosti ani průmysl nejsou schopny současné ceny ustát,“ varuje v Seznam Zprávy zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. „Energie není komodita, ale veřejný statek,“ tvrdí dlouhodobě.
„K tomu se to schyluje. Dlouhodobá úroveň současných cen přesahuje koupěschopnost prakticky všech odběratelů. Pokud bude burza fungovat v tomto režimu měsíc, tak se nic nestane. Ale není možné na těchto úrovních obchodovat dlouhodobě. Vzhledem k tomu, že nás politici ubezpečují, že jsou připraveni na úplné odstřižení od ruského plynu – v tom případě musíme být připraveni na to, že burza nemůže fungovat. V tomto případě by ceny elektřiny vyletěly někam, kde je to mimo reálné možnosti jak obchodníků, tak hlavně jejich klientů,“ upozorňuje Jiří Gavor.
Dá se věřit tvrzení, že jsme připraveni na úplné odstřižení ruského plynu? „Bohužel jsem zděšen, když slýchám zprávy, že jsme v podstatě připraveni – a dokonce se hovoří o dostatku plynu pro české odběratele. Nemůžu to hodnotit jinak, než jako politickou proklamaci, která není podložena reálnou situací na trhu,“ konstatuje Gavor.
Co se týče plynu, je to samozřejmě složitější než u elektřiny, protože jsme jeho dovozcem. Pomohla by – čistě hypoteticky, protože se to asi vzhledem k mezinárodněpolitické situaci nestane – naše přímá dohoda s Ruskem? Vyplatilo by se to vůbec v současné době ekonomicky?
„To by samozřejmě záleželo na jednáních. Ten, kdo má už nyní podepsaný dlouhodobý kontrakt – a víme, že se z úrovně EU mlčky toleruje, že velké německé a italské firmy ten kontrakt mají a dohodly se na platbách, které jsou rubly nerubly, mechanismus, aby se vlk nažral a koza zůstala celá – to je určitě výhodou. Samozřejmě však nositelé dlouhodobých kontraktů čelí riziku, že dodávky nebudou dodržovány – od toho vás ani kontrakt nezachrání, když se oznámí z úrovně Gazpromu, že plyn nedoručí,“ vysvětlil.
„Další problematickou věcí je, že si těžko dovedu představit politické aspekty. Dovedete si představit naši současnou vládu, že by následovala příklad Bulharska? Podotýkám, že po změně prozápadně orientované vlády zoufalí Bulhaři nyní začínají jednat s Gazpromem,“ uvedl.
A co příklad Maďarska? „Maďarsko je díky těmto stykům černá ovce EU. Ti už tuto pozici mají, je to současný stav. V případě Česka by to byla radikální změna, a za současné vlády si to nedovedu představit. A ani si to netroufám doporučovat,“ řekl.
„Určitě by bylo spíše namístě jednání na úrovni EU, zdali je udržitelné takto pokračovat... A na úrovni EU diskutovat, jestli náhodou protiruské sankce v oblasti energií se neobrátily až neúměrně moc proti nám. To už by měla být věc na úrovni politické debaty na půdě EU. Nemůžeme na jedné straně čekat, když tvrdíme, že válka bude trvat dlouhé roky a skončí vyhnáním Rusů z Krymu – a na druhé straně čekat, že se dohodneme s Ruskem, že nám zvýší rázem dodávky plynu, které nyní zoufale potřebujeme. To nejde dohromady. Samozřejmě že nějaký pozitivní posun, že by třeba začala jednání Ukrajina a Rusko, to by srazilo cenu energií dolů. To už je však mimo kompetenci energetiků,“ sdělil Jiří Gavor.
Terminál máme zajištěný v Holandsku. Problémem je ale získat plyn
Jak je to s dodávkami plynu z Holandska? Vláda a ČEZ si zajistily část kapacity terminálu na zpracování zkapalněného plynu v Nizozemí. Výhledově by tamní dodávky měly pokrýt až třetinu naší spotřeby. Nebude však tento plyn neskutečně drahý?
„Za současných cen bude. Je zajištěná kapacita v terminálu, ale není nakoupen plyn. Aspoň žádná takováto zpráva nebyla vydána. Pouze, že plyn se nakoupí na spotovém trhu za aktuálně platné ceny. A ty jsou takové, jak jsme se o tom výše bavili,“ upozornil.
„Tedy, terminál v Holandsku máme, teď je problém nákup plynu od nějakého producenta. To může být USA, Katar, Austrálie a další producenti. Ti ale preferují většinou velké objemy prodejů, dlouhodobý kontrakt na 10, 20 let. Do toho se nikomu moc nechce. Žádné takové dohody nebyly oznámeny a např. jednání takové velmoci, jako je Německo, s Katarem skončilo neúspěchem,“ uzavřel nepříliš optimisticky Jiří Gavor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
