Petici odstartovalo Sdružení lázeňských míst České republiky, které jako důvod jejího vzniku uvádí: „Situace v lázeňství a kolem nového indikačního seznamu nás vede k aktivnímu přístupu a hledání východisek v celé záležitosti. Ministr zdravotnictví Leoš Heger v souvislosti s reformou zdravotnictví vyhlásil a již prostřednictvím zdravotních pojišťoven prosazuje zásadní omezování financování lázeňské péče. Lázeňství v České republice vždy bylo a je prioritně zaměřeno na medicínské výsledky a získává na nich své úspěchy a své jméno. Tím se liší od celé řady zemí v evropském prostoru. Nechceme razantními a nekoncepčními úsporami ve zdravotnictví o tuto devizu přijít, neboť by to byl často definitivní konec fungování lázeňských zařízení ve třiceti šesti lázeňských místech České republiky. Dopady do měst a regionů by byly zcela fatální a nikdy by se nedaly napravit. České lázně se svými léčebnými účinky a fenoménem jednotlivých lokalit jsou pro všechny z nás tím rodinným stříbrem.“
Mnohamilonový byznys
České lázeňství fungovalo do okamžiku, než bylo postupně zprivatizováno, jinak. Pro přísný režim bylo sice nazýváno luxusním kriminálem, ale systém komplexní lázeňské léčby přinášel svoje nezpochybnitelné výsledky. Nyní je naprostá většina lázeňských společností v soukromých rukách a nezřídka vůbec není možné dohledat skutečné majitele. Za majiteli akciových společností se leckdy skrývají firmy s podivnou minulostí, které skončily v konkurzu nebo měly dokonce oplétačky se zákonem.
To je i příklad významných západočeských Lázní Jáchymov. Ani se nechce věřit, že o podnik, umístěný v zchátralém pohraničním koutě, je mimořádný zájem a v pozadí se točí takové miliony, že se o ně zajímá policie. Člověku, který problematiku českého lázeňství soustavně sleduje, se přímo nabízí podezření, zda tedy nejde spíše o záchranu velkého byznysu než domácího stříbra. To je již dávno mnohokrát prodáno. Jako názorný příklad opět slouží lázně Jáchymov. Jejich akcie cílevědomě skupoval od společnosti Penta miliardář Petr Burda až v nich získal majoritní podíl, nyní vlastní i největší moravské Lázně Luhačovice. Je přitom zajímavé, že Burda se prosadil především jako majitel sítě pivovarů.
Luxusní rituály
Při pohledu na webové stránky českých lázní je zřejmé, jaký trend zde panuje: vedle ozdravných pobytů je hlavní nabídka soustředěna na wellness a relaxační pobyty, luxusní kosmetické rituály, romantické víkendy, apod. A lázeňské společnosti přes všechny problémy a krizi pěkně vydělávají. Jenom Jáchymov a Luhačovice loni dosáhly zisku více než 80 milionů korun. Nářek nad ohrožením českých lázní kvůli omezení financování ze strany státu odvádí pozornost od skutečnosti, že výraznou část klientely tvoří bohatí hosté, především německy a rusky hovořící. A právě jejich pokles, po boomu v minulých letech, je pravděpodobnou příčinou, proč se nyní bije na poplach. Podle černých scénářů hrozí lázeňským společnostem pokles zisku až o 40 % a propuštění tisíců zaměstnanců.
Čáslava: Je to prostě realita
Problematika lázeňství se dostala až na půdu Senátu. Senátor Pavel Čáslava (ODS), který v lázeňském kraji působí, vidí celou záležitost jinak, ale potvrzuje, že v lázeňském byznysu točí miliardy.
„Otázku, zda je ohroženo "rodinném stříbro" nevnímám ve smyslu národní, či nenárodní vlastnické struktury. Současné majetkové poměry jsou prostě realita na kterou můžeme mít různé názory, ale tím ji nijak nezměníme. Podstatné je, že je ohrožena unikátní tradice. České lázeňství využívá přírodní zdroje země, přináší zaměstnanost do pohraničních regionů a má prokazatelně pozitivní vliv na zdravotní stav občanů. Lázeňská zařízení jsou významným regionálním ekonomickým motorem; vytvářejí kolem čtyř tisíc pracovních míst a produkují výnosy přibližně jednu miliardu Kč ročně přímo v lázeňských službách a další více než jednu miliardu korun utratí hosté v lázeňských městech. Současné restriktivními návrhy ministerstva zdravotnictví na omezení úhrad lázeňské péče z všeobecného zdravotního pojištění jsou pro toto odvětví jasnou hrozbou. Omezení lázeňské péče, hrazené ze zdravotního pojištění, zvýší celkový pokles zdrojů pro lázeňská zařízení v celé zemi o jednu a půl miliardy korun," sdělil své obavy ParlamentnímListům.cz senátor.
Odpověděl i na otázku, jak se v této problematice bude dále angažovat on osobně. „Měl jsem v nedávné době několik jednání s bývalým náměstkem ministra zdravotnictví a byl jsem ujišťován, že připravovaná úprava tzv. "indikačního seznamu", který je klíčovým dokumentem pro hrazení lázeňské péče z všeobecného zdravotního pojištění, nebude tak radikální jak ministerstvo původně avizovalo. Obávám se , že se změnou na tomto postu ve vedení ministerstva se do hry vrátil původní radikalismus. Budu v této věci jednat se svými kolegy z dotčených oblastí o dalším postupu.“
Ministerstvo má jasno
„Vzhledem k tomu, že za posledních patnáct let se neměnil indikační seznam lázeňské péče, ale výrazně se změnily léčebné metody, po řadě zákroků již rozhodně není lázeňská péče nezbytná. Finální verze vyhlášky by měla být k dispozici s platností od 1. července, s účinností od 1. října. Dojde například ke zkrácení pobytu z 28 na 21 dní, bude odstraněna řada edukačních pobytů. Pokud jde o indikace jako takové, tak pouze minimum bude zrušeno úplně, nicméně poměrně velká část lázeňských pobytů bude převedena z plně hrazených na částečně hrazené, to znamená, že u částečně hrazených budou pacientovi hrazeny ze zdravotního pojištění léčebné úkony, ale ubytování a stravu si bude pacient hradit sám," sdělil ParlamentnímListům.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
A dodává: "Tam, kde má lázeňská péče jasný a neoddiskutovatelný přínos, zůstanou pobyty i nadále plně hrazeny. Zdravotní pojištění zde není od toho, aby dotovalo lázeňská místa. Od toho mají své fondy kraje, či jiné instituce. Zdravotní pojištění je zde od toho, aby z něj byla hrazena jasně prokazatelná zdravotní péče. Pokud např. vezmeme v úvahu pacienta, který oproti klasické operaci žlučníku prodělal operaci laparoskopickou, je evidentní, že po takovémto zákroku lázeňskou péči nepotřebuje a rozhodně spotřeba medikamentů nebude větší. Ještě bych se rád vrátil k lázeňským místům. Ministerstvo zdravotnictví záměrně prodlužovalo termín platnosti vyhlášky tak, aby lázeňská místa měla co nejdelší čas se na změnu připravit. Konkrétně se tyto změny diskutují již rok a půl, což je dostatečně dlouhá doba. Rovněž se domníváme, že si mohou brát příklad v zahraničí, kdy veškerá lázeňská místa jsou orientovaná především na komerční klientelu.“
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Hana Čechová
