„Lidé, kteří ztratí práci a znali do té doby třeba jen z doslechu, jak těžko se nová hledá, procházejí obrovským zklamáním a rozčarováním ihned poté, co si projdou prvotní fází, která po ztrátě práce přichází - tedy tím, že si konečně na nějakou dobu odpočinou. Najednou zjišťují, že i když skutečně rozešlou denně třeba sto životopisů, reagují jen z jedné jediné firmy anebo ani to ne. Zjišťují, že řada výběrových řízení je vypsána jen naoko, s předem daným vítězem anebo že jde o práci spíše pochybného charakteru. Výjimkou nejsou ani různé limity, které před ně eventuální budoucí zaměstnavatel postaví - ať už se týkají věku, pohlaví či čehokoli jiného,“ vyjmenoval psychiatr Jan Cimický pro ParlamentníListy.cz peripetie, kterými musí nezaměstnaní procházet.
K stresem ohroženým profesím se dá přiřadit další - nezaměstnaní
Připomněl, že dříve dlouhá léta byla vytvořená skupina deseti profesí nejvíce ohrožených stresem. Ta je však dnes překonána.
Psali jsme:
„Novinkou jsou nezaměstnaní, kteří se dají k této desítce přidat. I oni časem prožívají totiž srovnatelné stresové stavy jako uvedená riziková povolání. To pokračuje poruchami spánku, somatickými potížemi (tedy různými bolestmi hlavy, břicha apod.). Velmi často pak tito lidé sahají k překonání stresu k různým závislostem, nejčastěji alkoholu, který je nejdostupnější. Tím však vznikají konflikty v rodině, agresivita a rozvíjí se celý ten komunikační a sociální problém,“ pokračoval Cimický s tím, že i počet lidí, kteří zaplňují ordinace psychiatrů, stoupá právě kvůli tomu, že dlouhodobě i přes veškeré úsilí nemohou najít práci.
Zvýšená míra kriminality? A možná také nemocnost i sebevraždy a dluhy
„Horší je to u mužů, kteří mají přirozeně větší touhu být uznávaní. Když přijdou o práci a nemohou najít novou, mají pocit selhání, zklamání. Víte, to, jak dlouho dokáže organismus tomuto druhu stresu odolávat, je individuální, limity má každý jiné. Ovšem to, že se ten stres odrazí, je skoro zákonité,“ uzavřel Cimický pro ParlamentníListy.cz s tím, že vzrůstající nezaměstnanost se odráží také na zvýšené míře kriminality.
- Politika a společnost JINÝMA OČIMA
To, do jaké míry se nezaměstnanost odráží například i na zvýšeném počtu sebevražd, o kterém informovaly nedávné statistiky, se dokázat nedá, nicméně minimálně fakt, který nezaměstnanost spojuje často s nemožností platit své finanční závazky a propadem do dluhové pasti, je patrný.
Psali jsme:
Přitom Česko nebo přesněji řečeno Československo (stejně jako jiné země Evropy) zkušenost s obrovskou nezaměstnaností, která byla důsledkem velké hospodářské krize, má. Desetiletí, která však od obou těchto událostí uplynula, posunula situaci zcela jiným směrem.
Bylo už i hůř. Ale zkušenosti jsou asi nepřenositelné do současnosti
V roce 1934 bylo v tehdejším Československu bez práce 920 tisíc občanů. Ve skutečnosti však bylo toto číslo zpochybňováno a hovořilo se dokonce o skutečném počtu až 1 300 000 nezaměstnaných. A i ti, co práci měli, museli přistoupit na snížení svých pracovních úvazků či pouze na nárazovou práci. To se odrazilo také na jejich mzdách, které klesly podle tehdejších statistik až o 20 procent. Citelně tím byli zasažení i živnostníci a ve velkém následně zanikali kvůli zchudnutí středních vrstev a stávali se taktéž námezdními silami.
Některé dějepisné učebnice uvádějí, že v průběhu krize v Československu zkrachovalo 50 tisíc ševců a 30 tisíc krejčích. Postižení byli i úředníci a státní zaměstnanci, kteří byli buď propouštěni, byly jim sníženy platy anebo byli předčasně penzionováni (a za méně peněz). Nezaměstnanost pocítila i takzvaná inteligence, o práci v té době z této skupiny obyvatelstva přišlo téměř 50 tisíc lidí, lépe na tom nebyli ani absolventi škol. Ani s dobrou kvalifikací totiž nenacházeli práci a patřičné uplatnění.
Jelikož se v té době k psychiatrům příliš nechodilo, jen těžko se zpětně dá dohledat, jaký vliv na psychiku lidí takový vývoj měl.
V Evropě je armáda více než 26 milionů nezaměstnaných
V současnosti (údaje z konce července 2013) Úřad práce ČR vyplácí podporu 111 317 nezaměstnaným. Odpovídá to zhruba jen 20 procentům z celkového počtu evidovaných na úřadu práce.
Psali jsme:
Přitom jsou regiony, kde získat práci je opravdu bezmála výhrou v loterii. Na jedno pracovní místo v Bruntále se totiž hlásí více než 57 uchazečů. O moc lépe na tom nejsou lidé na Havlíčkobrodsku – poněvadž i tam si může zaměstnavatel na jedno místo vybírat z více než 50 žadatelů o práci. A takových míst je v celém Česku víc.
Těžko říci, zda jistou útěchou může být skutečnost, že míra nezaměstnanosti v celé Evropské unii byla v květnu na úrovni 10,9 procent, což řadí Česko na stále slušné místo mezi ostatními zeměmi. Jak odhaduje Eurostat, v celé Evropské unii bylo letos v červnu bez práce více než 26 424 000 osob.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
