Restituce jsou takovou prověrkou, říká otevřený kněz. Dumá i nad tím, proč byl teď zájem o transfer majetku

11.01.2014 13:40 | Zprávy

Názor na to, zda kvůli kontroverzním církevním restitucím přestanou lidé v Čechách přispívat na charitní aktivity „zbohatlé církve“, není jednotný. Přestože z Prahy zaznívají od církevních hodnostářů nářky, najdou se i pozitivní duchovní, a to i pokud jsou k restitucím jako takovým mírně skeptičtí.

Restituce jsou takovou prověrkou, říká otevřený kněz. Dumá i nad tím, proč byl teď zájem o transfer majetku
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Severočeský katolický farář Josef Hurt

Obtíže? Můžou za to církve i závist

Katolický farář Josef Hurt, který není dogmatickým příznivcem formy restitucí, tak, jak v České republice probíhá, si nemyslí, že je na místě obzvlášť velký nářek. I když je pravda, že někteří sponzoři začínají přehodnocovat svoje aktivity. „Letošní rok velmi pravděpodobně prověří transparentnost církevních aktivit a kvalitu spolupráce se sponzory a dárci,“ říká pracovník Biskupství litoměřického, ale zatím je podle něj tvrzení, že lidé přestávají dávat na charitu, hodně předběžné.

SLEDUJEME TÉMA MILIARDY PRO CÍRKVE

Moudří lidé, kteří se zajímají o restituce, mohou podle Hurta vidět obtíže celého procesu v jiných věcech. „Například noční schválení zákona o pár hlasů, nedostatečná komunikace církví s veřejností, přeexponování restitucí ČSSD v předvolebních bojích, povrchní a nedostatečná práce s médii a něco závisti české povahy,“ vyjmenovává skrumáž aspektů, které přilévají, obrazně řečeno, olej do ohně už tak rozpálené problematiky.

Vysvětlovat, vysvětlovat a zase vysvětlovat

Svou církev ale obecně hájí, když míní, že moudří lidé také vidí přínos církevních aktivit a jsou schopni je dále podporovat, pokud bude dostatečná transparentnost a důvěra zachována. „V úsilí o transparentnost procesu církevních restitucí udělal velmi mnoho plzeňský biskup František Radkovský, ať již svým dopisem diecézanům nebo velmi otevřeným rozhovorem pro Mladou frontu,“ podotýká. V rámci svých možností se podle jeho přesvědčení snaží o vysvětlování situace generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub například na webových stránkách www.sluzbaverejnosti.cz.

„Já osobně doufám, že nezklamu důvěru svých dárců a sponzorů a budu schopen dostatečně srozumitelně také vysvětlovat jednotlivé kroky svých nadřízených. Na svých webových stránkách a na Facebooku se zapojuji do diskuzí a snažím se zprostředkovávat co nejvíce informací o celém procesu restitucí,“ zdůrazňuje farář působící nyní v Kryrech.

Sám není vysloveně odpůrce restitucí jako takových. Restituce komentoval pro ParlamentníListy.cz v září 2012: „Osobně patřím k těm, co mají rozpaky. Spravedlnost ano, ale teď a takto?“ Na dotazy svých bližních, jaký je jeho postoj k současnému vyrovnání státu s církvemi, odpovídá, že je pro nápravu křivdy, zároveň je ale pro celocírkevní dialog o její podobě a načasování. „Aby to nebyl pouze výsledek neprůhledného politického ujednání,“ uvedl tehdy podporovatel spravedlivého zúčtování a nebál se spekulovat o tom, proč asi vláda, kterou drží řada „kmotrů a zbohatlíků“, má zájem o tento historický transfer majetku.

Kněz Hurt vedle blogu provozuje také vlastní webovou stránku www.josefhurt.cz.

Sociální síť pomáhá k transparentnosti

Velký zájem podle jeho doporučení vzbudila facebooková stránka s názvem Církevní narovnání v praxi, které do vínku při jejím zřízení napsal: Protože představitelé diecézí a řeholí zatím informacemi hodně šetří, snažím(e) se reagovat na informační vakuum. „Je to možná kapka v moři. Ale je také známo, co dokáže způsobit vytrvalé kapání na jedno místo...,“ uzavírá téma.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lucie Bartoš

Ing. et Ing. Miloš Nový byl položen dotaz

německé platy

Pokud vás dobře chápu, tak ani Vy nevěříte Fialově slibu, že můžeme mít za 5 let platy jako Němci. Ale tvrdíte, že nám pomůže přijetí Eura. Kdy bysme tedy mohli mít platy jako v Německu? Tvrdíte, že je to z dlouhodobého hlediska, což je dost široký pojem. A pomůže nám Euro nějak v tom, že čím dál ví...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Nerudová byla v maskérně ze všech nejdéle.“ To řekl a jde na kobereček

15:55 „Nerudová byla v maskérně ze všech nejdéle.“ To řekl a jde na kobereček

Dohru v Bruselu bude mít komentář o tom, že Danuše Nerudová strávila v maskérně před natáčením telev…