Spekulace vyvolává stahování ruských sil od Kyjeva. Někdo hovoří o porážce Rusů u hlavního města Ukrajiny, jiní zase že připravují větší úder někde jinde, nebo že se přeskupují. Na to upozornily například Spojené státy americké. Pohyb ruských vojsk Štefec vnímá právě jako přeskupení. „Vlastně i podle mínění Američanů se Rusové pouze přeskupují, rozhodně se nebudou stahovat a v žádném případě nejsou poražení,“ zhodnotil. Nedomnívá se ani, že by Rusové připravovali větší úder v jiné části ukrajinského území. „Spíše budou pokračovat dokončováním operace v Doněcku a Luhansku, budou se pohybovat v koridoru kolem Mariupolu a kolem Azovského moře. Tam se soustředí na dokončení operace, budou stále udržovat obklíčení kolem Kyjeva, držet jaderné elektrárny a dohlížet na jejich provoz,“ vysvětlil Jaroslav Štefec.
Analytik Štěpán Kotrba se naopak nechal slyšet, že je to „zpackaná Putinova purimová válka“, vyjmenoval problémy v ruské logistice, informacích i zásobování a za trapnou označil skutečnost, že Rusové nebyli schopni obsadit Kyjev. Podle Štefce by však obsazení Kyjeva stálo obrovské množství obětí na obou stranách. „Vzhledem k tomu, že pravicové síly, které ovládají Kyjev, brání v odjezdu civilistů a zablokovaly koridory pro odjezd lidí z Kyjeva, Rusové vědí, že čím víc mrtvých, tím větší nenávist a budou to Rusům otloukat o hlavu. Do Kyjeva nepůjdou z prostého důvodu: záchrany lidských životů jak civilních v Kyjevě, tak vojáků, kteří nejsou vycvičení na boj ve městě. Kotrba se podle mne mýlí,“ řekl vojenský analytik.
Zbraně poblíž škol? Běžná praxe
A vysvětlil některé taktiky. Jako příklad si vzal zničený obchodní dům. Dostaly se mu prý do rukou fotografie (nikoliv z ukrajinské nebo ruské strany), jak do obchodního domu zajížděla vozidla nechat nabíjet raketomety. Uskladněna zde měla být i ukrajinská munice a na parkovišti nebyl jediný automobil. „Rusko zničí takový obchodní dům, a to se vydává, jako že útočí na obchodní domy, to je trochu ujeté. To, že Ukrajinci rozmísťují techniku poblíž škol, je běžná praxe, která se dělala už v Sýrii. A vzhledem k tomu, že ukrajinská armáda měla stejné instruktory a lidi, kteří je cvičili na tento typ boje, naučili se to samé a bohatě toho využívají,“ uvedl Štefec.
Mohou být problémy a dílčí porážky Rusů klamným manévrem, jak se také ozývá? Štefec si to nedokáže představit. „Ale když se podíváte, tak v Kyjevě funguje voda i elektrika, fungují mobilní telefony… kdyby chtěli Kyjev dobýt, udělají to jako Američané v Bělehradu, kde vybombardovali vodárny, elektrárny a donutili lidi, aby se museli vzdát, protože byl hlad, bída a utrpení. V Kyjevě to tak není,“ sdělil analytik s tím, že Ukrajina je zatím stále více rozbitá a umírá stále více lidí.
Čečenci? To dává smysl
Diskuse ohledně války na ukrajinském území se týkají také vojáků, které by Rusko mohlo do boje nasadit, například jednotky ze Sibiře, Dálného východu, ale i Čečence nebo žoldáky takzvané Wagnerovy armády. Jaroslav Štefec však nevidí důvod, proč by Rusko nasazovalo vojáky například ze Sibiře. „Ruská armáda je poměrně velká a bylo by prý nesmyslné předpokládat, že Rusko poslalo na Ukrajinu armádu celou. Vojska na Sibiři jsou ale vycvičena na válku na Sibiři, jsou jinak vybavena a znamenalo by to logistické problémy. Wagnerovci zase nejsou podřízení Moskvě, ale podobají se americkým jednotkám Blackwater (dnes Xe Services, soukromá bezpečnostní a vojenská agentura, pozn. red.). Amerika používala žoldáckou armádu tehdy, když nechtěli přiznat angažovanost americké armády v konfliktu. Wagnerovce by si musel někdo najmout, nyní si je najímají například africké státy. Ale ruský stát, který má vlastní armádu?“ zauvažoval Štefec.
Psali jsme:
Určitý smysl by však podle něj měla role Čečenců. Když totiž probíhala válka v Čečně nebo došlo k útoku v Gruzii, také se bojů účastnili. Tehdy byla podle Štefce použita stejná taktika, jako dnes používají bojovníci západních praporů. V horních patrech domů jsou ostřelovači a bojovníci, dole civilisté, kteří tvoří živé štíty. „Čečenci mají zkušenosti z bojů ve městě. Jsou v tomto směru přínosem, na rozdíl od fantazií o sibiřských jednotkách mají čečenští vojáci smysl. Netvrdím, že si někoho ruská vláda nemůže najmout, ale mají vlastní specialisty a umějí si je vycvičit,“ uvedl analytik.
Sankce v České republice fungují jen na papíře
Štefec dále popsal, že Rusko bude vyžadovat záruky, a dokud se Západ bude chovat pohrdavě a házet vinu na jednu stranu, vyjednávání se nepohnou. „Druhá věc je, že dokud bude existovat současný režim v Kyjevě, tak toho Rusové nenechají a budou to pociťovat jako hrozbu. Jsou si vědomi, že stejně jako současná ukrajinská vláda hodila za hlavu Minsk 1 a Minsk 2, nemá nějaký Minsk 3 smysl. To, že Zelenskyj prohlásil, že se uspí Krym třeba na patnáct let a pak se bude jednat… už to zakládá budoucí konflikt a Rusové na to nepřistoupí. Jde o to, aby dostali seriózní nabídku. V první řadě je ale třeba přestat lhát a řešit seriózní zájmy. Ať chceme, nebo ne, Rusko je velmoc, má jaderné zbraně a jde o velmoc non plus ultra,“ tvrdí.
Podle něj to znamená, že je nutné začít s Ruskem seriózně jednat a vzít do úvahy i sankce. Navíc je přesvědčen, že opatření v České republice vůči Rusku jsou jen papírová. „Já osobně vím o třech firmách, kde jsou ruští spoluvlastníci, a nestalo se nic. Fungují, pracují,“ řekl Štefec, ale odmítl být konkrétní. „Sankce se začnou těžce obracet proti Evropě. Pokud Ukrajina nezaseje, protože budou chybět lidé, kteří z Ukrajiny utíkají, přijdou problémy. Četl jsem článek, jak jsou lidé rozčarovaní, ale budou se s tím muset smířit, protože my platíme penězi, ale Ukrajinci krví. Velmi brzy by se mohlo stát, že i my začneme z různých důvodů platit krví,“ podotkl.
V nejtvrdších bojích se dějí nejhorší věci
Jaroslav Štefec se vyjádřil i ke krutým činům ruské armády v místech, kde jsou obyvatelé spíše prorusky zaměření. Proč právě tam? „Je tam soustředěno nejvíce bojů. Jednotky, jako je Azov a další, se tvrdě brání, protože vědí, že Rusové nebudou mít slitování. Jejich činnost stála 14 tisíc životů v době, kdy odstřelovali Doněck a Luhansk. Je tam spousta mrtvých, velká nevraživost a oni si chtějí vyřídit účty. Část bojujících jednotek jsou dobrovolníci z republik, kteří jsou na ně pěkně nabroušení. Celkem logicky se tam dějí nejtvrdší boje a v nejtvrdších bojích se dějí nejhorší věci,“ prohlásil a připomněl videa o střílení do nohou nebo mučení ruských zajatců. „To jsou věci, které nepomohou brzdit úsilí Rusů porazit je. Informace jsou stále kusé a jednostranné, jak je všechno špatně na ruské straně a všechno skvělé na straně ukrajinské,“ zdůraznil.
Reagoval také na slova komentátora Jiřího Pehe, který tvrdí, že není třeba se Ruska obávat: „Možná je načase z předpovědí ohledně Putinových záměrů vynechat, že po Ukrajině bude jeho armáda postupovat na Západ. Ta armáda bude ráda, když udrží už dobytá území, aniž se kvůli logistickým problémům, nízké morálce a šlendriánu zhroutí,“ napsal na sociální síť Pehe. Jak jeho prohlášení vnímá vojenský analytik? Ukázala se ruská armáda jako slabá a neschopná ohrozit zbytek Evropy?
„Pehe je politolog, což považuji za ekvivalent nadávky. Pan Pehe a jeho hodnocení situace velmi lahodí mainstreamu, ale je obvykle na hony vzdálené realitě. Ruská armáda není před zhroucením a na Ukrajině je jen malá část ruské armády. Logistické problémy na tak obrovském území jsou nevyhnutelné. Je fakt, že Rusové nepočítali s tím, že operace bude tak dlouhá. Předpokládali, že logistické trasy stabilizují, to se nyní děje, ale stále jsou velké nároky na množství dopravovaného materiálu, u něhož počítali, že bude postupně klesat,“ podotkl Jaroslav Štefec.
Rusové podle něj nikdy neměli v úmyslu jít dál než na Ukrajinu. „Když dobudete území a okupujete ho, musíte zajistit pořádek, vytvořit paralelní nebo jiný systém řízení zásobování lidí potravinami, aby se nebouřili. Když se podíváme na Protektorát Čechy a Morava, Němci tohle zvládli efektivně, ale Rusové na to nejsou připravení. Chtějí použít současný systém řízení, který na Ukrajině existuje, ale nahradit ho lidmi, kteří budou pro neutralitu a budou se starat hlavně o Ukrajinu, o své lidi a budou příznivě naklonění Rusku. Ať komunikují se Západem, ať jsou neutrální, ale hlavně ať tam nejsou zbraně Severoatlantické aliance a jaderné zbraně. To je to hlavní, o co jim jde,“ řekl.
Nakonec dodal, že Česká republika by měla zůstat neutrální podobně jako Rakousko. Tedy pomoci utečencům s tím, že až válka skončí, musejí se vrátit do svého státu. Vyjádřil rovněž obavy z problémů při poválečném vyjednávání, jako je nedostatek potravin a základního zboží. „Budeme o to více biti, o co více bezhlavě a bezohledně se budeme stavět za zájmy, které jsou nám jako zemi naprosto cizí,“ dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
