„Jedná se o ústavní právo, které je dáno Listinou práv a svobod, je nedílnou součástí české ústavy, a to je právo na sdružování. Čeští zaměstnanci jsou bohužel stále a někdy poměrně vysokou a neakceptovatelnou intenzitou uváděni do stavu, kdy zakládají odborovou organizaci a zaměstnavatelé je kvůli této činnosti vyhodí z práce,“ řekl redakci předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula s tím, že to považuje za neakceptovatelné. Ke schůzce s veřejným ochráncem práv ho pak vedlo stoupající množství podobných případů, kterých je prý celá řada.
Výpovědi kvůli odborům dostávají sofistikovanou podobu
„Na počátku transformace to možná i lidé brali tak, že se situace spraví a bude lepší, ale bohužel už to někdy dostává velmi sofistikovanou podobu. Myslíme si, že je nutné tomu učinit přítrž,“ vysvětlil Středula. Podle něj někteří zaměstnavatelé využívají vychytralé metody, jak se nepohodlného zaměstnance zbavit. Ty však nechtěl blíže specifikovat: „Rád bych vám to sdělil, ale nechci, aby rozhovor se mnou byl návodem pro ty, kteří to ještě nevymysleli.“ Na dotaz redakce však potvrdil obvyklý trik, kdy zaměstnavatel užije pro výpověď z pracovního poměru zcela odlišné důvody. Takový krok však neodpovídá předchozím letitým zkušenostem, kdy byli zaměstnanci skvělými a chválenými pracovníky, ale od účasti v odborech se dostali do takzvané nevole.
Podobné chování odsoudil i ombudsman Stanislav Křeček: „Lidé, kteří oznamují negativní činnost, by měli být více chráněni. A jsem přesvědčen, že jestliže mají být chráněni lidé, kteří oznamují negativní činnost, tak zrovna tak musejí být chráněni i členové odborů. Není možné jednu skupinu stavět proti druhé,“ vysvětlil s tím, že má vzniknout zvláštní vládní orgán, který se bude zaštítěním tohoto ústavního práva zabývat. Současně upozornil, že veřejný ochránce práv nezasahuje do odborářských záležitostí. Týká se to pouze případů, kdy se jedná o diskriminaci. „Pokud by byli diskriminováni z důvodu politické činnosti, protože to lze bezpochyby považovat za politickou činnost, tak by to spadalo i do kompetence veřejného práva,“ podotkl. Zabývat se tak hodlá případy, které souvisí právě s oznamováním negativní činnosti.
Psali jsme:
Zaměstnavatelé se odborářů, kterým se práva daří obhajovat, obávají
Samotný důvod, proč podobné chování firem stoupá, je podle odborářského šéfa skutečnost, že odboráři velmi dobře vykonávají svoji práci. „Je to tím, že jsme dobří. Jsme schopni obhajovat zájmy zaměstnanců, proto se to někomu nelíbí, a proto se snaží proti zaměstnancům, kteří odbory zakládají nebo do nich vstupují, takovým flagrantním a neakceptovatelným způsobem pokřivovat ústavní práva,“ sdělil Josef Středula.
To ale není všechno. Zároveň se objevují případy, kdy zaměstnavatel už preventivně a otevřeně říká zaměstnancům, aby nezakládali odborovou organici, jinak je propustí. Jednoznačnou hrozbu Středula staví do úplně stejné roviny, jako samotné propuštění: „Pokud by využil svého ústavního práva, tak ho propustí, ale tak ústava nezní. Ústava zní, že právo sdružovat se je svobodné a zaměstnanec toho může bezezbytku využít,“ podotkl.
Chování zaměstnavatelů připomíná dobu z přelomu 19. a 20. století
Na otázku, zda mu tento styl jednání nepřipomíná devadesátá léta, kdy si odboráři museli svá práva pracně získávat, odvětil, že mu to připomíná jiné časy. „To jsou časy, které souvisí s obdobím před první válkou nebo obdobím kolem konce 19. století a začátku 20. století. Je to pohled, že zaměstnanec je v uvozovkách nevolník, který nemá žádná práva. A kdyby se o nějaká hlásil, je třeba to okamžitě řešit, zaměstnance je třeba stíhat a dát mu jasně najevo, že takováto práva ve firmě neplatí.“ Stanislav Křeček k tomu zdůraznil, zaměstnavatelé si odbory sice nepřejí, ale to se táhne odborovými organizacemi od jejich samého počátku.
Dohromady proto chystají tiskovou konferenci, která má být varováním a osvětou zároveň. „Společně vystoupíme a upozorníme, že se dějí negativní věci a dít by se neměly, protože jinou možnost než zveřejnění nemáme. A je věcí výkonné moci a dalších, aby tomu zabránili,“ sdělil ombudsman. Ten podle Středuly bedlivě vyslyšel jeho varování a čeká je další jednání v rámci ochrany a garantování ústavních práv: „Asi 10. září chceme na tiskové konferenci představit případné kroky, vyslat zcela jasný signál a přidat pohled veřejného ochránce práv vůči zaměstnancům.“
Pomoci má i osvěta
Potřeba je dle jeho názoru jak osvěta, lepší vymáhání dodržování práv, tak i úpravy v zákoně. Více nechtěl před plánovanou tiskovou konferencí prozradit. Sám však pozitivně kvitoval, že sami lidé nabývají uvědomění, že práva nejsou jen právem na veřejnosti, ale i v zaměstnání, což považuje za dobrou zprávu. „Znamená to, že by mohlo odzvonit těm, kdo chtějí lidem jejich práva odebírat, a to jen proto, že se mu něco líbí, nelíbí či něco kritizuje, ale měl by jen chválit. Anebo skrývat za loajalitu něco, co tam už dávno nepatří,“ dodal Středula.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
