Ani teroristické útoky v Paříži, které stupňují protiislámské nálady, nepřinutily v Česku žijící muslimy, aby táhli za jeden provaz. Na kordy jsou pražská a brněnská komunita, vře to i v samotném Brně. Týká se to Ústředí muslimských obcí pod vedením brněnského Muneeba Hassana Alrawiho a pražské Muslimské unie mediálně aktivního Mohameda Abbase. Ten vyvolal rozruch vystoupením v České televizi, během něhož navrhoval výjimku z právních norem evropských států pro muslimskou komunitu, která by tak podléhala právu šaría. Alrawi o svém rivalovi říká, že Muslimskou unii představuje jen on sám. Naopak zase o něm se mluví jako o brněnském Saddámovi, který dříve kázal o nenávisti k nevěřícím.
Ústředí muslimských obcí je zastřešující organizací a je také registrováno u Ministerstva kultury jako náboženská společnost, zatímco Muslimská unie byla registrovaná jako občanské sdružení. "Teď se podle nového občanského zákoníku přetvořila na spolek a nemá takovou základnu, je to několik lidí kolem pana Abbase. Muslimská unie byla už v minulosti známa radikálnějšími názory, ale spíš ve smyslu hlásání konspiračních teorií, že za muslimské útoky ve skutečnosti mohou západní zpravodajské služby. Za Muslimskou unií byly už dříve tzv. Muslimské listy, které byly chápány jako podpora toho, jak říkali, iráckého odboje,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Miroslav Mareš, politolog se zaměřením na terorismus a extremismus.
- TÉMA: Masakr v Paříži
Nenávistné kázání se nedá přičíst celé organizaci
Kromě toho existují ještě jednotlivé náboženské nadace v Praze a v Brně, které spadají do Ústředí muslimských obcí. "Pravdou ale je, že jednotlivci, kteří navštěvovali třeba brněnskou mešitu, měli poměrně radikální názory, a dokonce se tam odehrálo i to nenávistné kázání, na které potom upozornil Lukáš Lhoťan. Ale zase se to nedá přičíst celé organizaci, i když se to dělo na půdě, spravované jednou z těch nadací, která je součástí Ústředí muslimských obcí. Pak jsou tu ještě některé menší skupinky, které třeba nejsou registrované, ale mohou tvořit pobočky nebo zahrnovat sympatizanty mezinárodních extremistických sítí,“ dokončuje expert na extremismus výčet islámských organizací u nás.
Psali jsme:
Mezi jejich nejvýznačnějšími představiteli nachází rozdíl z pohledu radikalismu. "Myslím si, že pan Alrawi se spíš snaží vyvažovat různé vlivy, které v muslimské obci působí. Samozřejmě i on se dostal do některých kontroverzních věcí s ohledem právě na to, jací lidé se občas v té mešitě nachomýtnou. Naopak se domnívám, že pan Abbas představuje spíš fundamentálnější větev a dost těch jeho výroků je problematických,“ konstatuje Miroslav Mareš s tím, že za problematickou on sám považuje skupinku, která své aktivity vyvíjí pod hlavičkou "Šaría pro Česko – Cesta k víře pro Česko“.
Není jasné, jak by skloubili právo šaría s českým ústavním pořádkem
Lidé z této skupiny se zabývají tím, jak přinést islámské hodnoty věřících do české společnosti, tím ji měnit a změnit a pomoci tak lidem u nás vstoupit do islámu. Uvědomují si přitom, že pochopení islámu a změna myšlení lidí v národě nemusí proběhnout během jedné generace. "Tuto skupinku považuji za kontroverzní vzhledem k tomu, že není vůbec jasné, jak šaríu chtějí zavést, aby se skloubila s naším ústavním pořádkem. Tahle organizace ještě není registrovaná,“ poukazuje odborník na terorismus a extremismus na to, že v takovém případě je i problém státu nějak zasáhnout.
Proti muslimům u nás se ostře vymezuje iniciativa "Islám v České republice nechceme“, která má na facebookovém profilu už více než sto tisíc příznivců. "Domnívám se, že do jisté míry je legitimní vyjadřovat názory na to, jaký charakter by měla mít naše země. Na druhou stranu si myslím, že některé prezentované názory jsou za hranou. Vyjadřují je jednotlivci, kteří se teď zhlédli v protiislámském boji a leckdy překračují hranice, které jsou pro běžnou diskuzi typické. Takže i tam se vyskytují hodně militantní a ostře naladění jedinci, a tak mezi nimi panuje hodně radikální duch,“ říká pro ParlamentníListy.cz Miroslav Mareš.
Fotogalerie: - Islám v ČR nechceme
Šokující informace o praktikách z úst bývalé muslimky
Mluvčí iniciativy "Islám v České republice nechceme“ Martin Konvička se objevuje často v médiích a dostal slovo i na brífinku poslaneckého klubu Úsvitu, kde představil návrh novely zákona o církvích, který se Úsvit zavázal prosazovat. Novela je přímou reakcí na petici Islám v České republice nechceme z léta minulého roku. "V tomhle žádnou závažnou hrozbu z bezpečnostního hlediska nevidím, ale má to vliv na politickou kulturu. Svědčí to také o tom, jakým směrem se ve své politické agendě hnutí Úsvit vydalo,“ myslí si expert.
Tomio Okamura
Lídr iniciativy Martin Konvička kolem sebe shromažďuje odpadlé české konvertitky od islámu. Mezi ty nejznámější patří Pavlína Bitarová, jejíž přednáška na půdě půdě Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích o zkušenostech z islámského prostředí se stala okamžitě hitem českého internetu. Šokující informaci přináší Bitarová v závěru svého vystoupení o nedodržování českých zákonů ze strany muslimů. "Polygamie je zde naprosto běžná. Jeden sňatek proběhne na českých úřadech a druhou manželku si už vezme muslim v brněnské či pražské mešitě. Pro muslimy je právo šaría nadřazené demokracii či právnímu prostředí evropské země, kde žijí. Zákony jsou nevymahatelné,“ pronesla exmuslimka.
Protiislámskou notu hraje širší část politického spektra
Pro Miroslava Mareše se jedná o potvrzení toho, že v české muslimské komunitě se minimálně její část přiklání k těm proudům, které nejsou zcela v souladu s naším právem. "Takoví jednotlivci v muslimské komunitě představují problém a riziko. Pokud se tyto informace dostávají ven, tak je to samozřejmě dobře pro veřejnou osvětu, protože je třeba monitorovat i to, co se děje v relativně uzavřené komunitě. Zákony ale platí pro všechny, ať je to muslim, křesťan nebo šíit. Musí se však rozlišovat mezi tím, co člověk dělá v soukromí, a tím, co už překračuje hranici, kde stát intervenuje,“ poznamenává odborník na extremismus.
Navzdory událostem poslední doby si nemyslí, že by se téma muslimů či imigrantů obecně mělo stát něčím, z čeho by mohly masově profitovat politické strany při volbách, ať už hnutí Úsvit Tomio Okamury nebo kteréhokoli jiného subjektu, jenž by postupoval v intencích Martina Konvičky. "Není to zas tak nové, protiislámskou notu tu hraje širší část politického spektra, i když třeba ne tak vyhraněně a agresivně jako zmínění pánové. V českém prostředí jsou už ale protiislámské nálady poměrně silné, takže je otázka, jestli se dají ještě nějak posilovat,“ upozorňuje Miroslav Mareš.
Psali jsme:
Pod vlivem urážek islámu se mladí muslimové radikalizují
Případný efekt by podle něj mohla protimuslimská karta vynést jen v případě, že by se volby konaly krátce poté, co by byl v Evropě, nebo dokonce u nás spáchán nějaký takto motivovaný útok. "Jinak to není klíčový prvek pro rozhodování lidí. Pokud by se volby nekonaly zrovna v nějaké rozjitřené atmosféře po nějakém útoku v blízké zemi, jako může být i Francie nebo Německo, nebo pokud by k němu nedošlo u nás, tak se lidé budou rozhodovat podle jiných kritérií. Protiislámské nálady jsou mnohem širší, ale důvody, proč lidé u nás volí politickou stranu, jsou spíš v takové socioekonomické, případně morální rovině důvěry v politiky,“ vysvětluje politolog.
Teroristické útoky v Paříži vyvolaly i v České republice obavy, zda nemůže i u nás k něčemu takovému dojít. "Obecně to riziko u nás není až tak velké z hlediska nějakých mezinárodních sítí. Ale radikalizují se tady někteří mladí muslimové třeba pod vlivem té ostré protiislámské propagandy v širší veřejnosti od těch vyhraněných lidí. Nečekám proto hrozbu z mezinárodní scény, ale upozorňuji na seberadikalizaci některých mladých muslimů, byť máme výhodu, že tu nejsou ta velká ghetta, kde k tomu dochází. Ale určitě se mohou někteří mladí konvertité pod vlivem toho, že se bude islám urážet, radikalizovat a může dojít k individuálním útokům právě proti těm, kteří jsou chápáni jako hanobitelé islámu,“ myslí si Miroslav Mareš.
Náplň života pro členy protiislámských skupinek a riziko osamělého vlka
Nepodceňuje ale ani nebezpečí z druhé strany, tedy útoky na muslimy. „Je to propojená spirála, takže nevylučuji ani riziko, že se k násilí přidá i scéna militantních antiislamistů. Koneckonců se znovu objevují názory, které chválí Anderse Breivika a jsou dnes mnohem rozšířenější než v době, kdy ten čin spáchal. Hrozí tu riziko toho osamělého vlka. Riziko protiislámských skupinek je v tom, že tím prostě žijí, stalo se to pro ně náplní života a mohou v tom vidět svoje životní uplatnění. To samé se ovšem může stát i u některých nespokojených mladých muslimů. Jaké riziko je větší, si netroufnu říci. Ale pořád si myslím, že je nízké, protože u nás je kultura pořád ještě taková, že násilí není chápáno jako výsledek,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Miroslav Mareš.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
