Pravicové vlády si u nás za posledních pět let užily to nejhorší období. Dá se nyní říci, že předpokládaný vítěz předčasných voleb, levice, vlastně vydělá na příznivější fázi ekonomického cyklu?

Vaše otázka vybízí k pozitivní odpovědi. Ale nemusí to tak být. Přestože je česká ekonomika silně proexportně orientovaná, což například znamená, že očekávání oživení hospodářství v Německu je pro nás povzbuzující informací, tak předvolební sliby a volební programy, které z toho vyplývají, mohou způsobit nemalé problémy vítězům voleb. Ani očekávané oživení nemusí stačit, aby vytvořilo ekonomický základ pro naplňování velkorysých slibů. Strany budoucí vládní koalice se mohou dostat do problémů ve vztahu k plnění svých slibů vzhledem k možnostem naší ekonomiky.

Hraje pro ekonomiku vůbec nějakou roli to, zda zůstane u vlády pravice, nebo ji vystřídá levice? A jaký mají v současné době vliv zásahy státu na ekonomiku?

Domnívám se, že především v předvolebním období se vliv vládních stran na ekonomiku přeceňuje. Vyplývá to právě ze slibů jako rozšířeného nástroje přesvědčování v demokracii. Za sliby zájmovým skupinám se očekává jejich voličská podpora. Na oplátku tedy nezbývá než vytvářet dojem, že politici mají na ekonomiku větší vliv, než tomu ve skutečnosti je. Cyklický vývoj hospodářství se v naší zemi vyvíjí autonomně na politickém cyklu. Pokud má vláda štěstí a ujme se úřadu na počátku vzestupné fáze hospodářského cyklu s očekáváním výraznějšího ekonomického růstu, tak se vytváří ekonomický základ pro velkorysejší budoucí sociální a veřejnou politiku, do níž zahrnuji veřejné zdravotnictví, školství a sociální služby. V takovém období se lépe plní předvolební sliby. I nadále ovšem platí, že musí zůstat realistické!

Co říkáte nápadu řídit stát jako firmu? Bylo by to v ekonomické oblasti alespoň trochu možné?