V pořadu se rozebíralo několik modelových příkladů, kdy mají lidé problém s pobíráním dávek. Buď je nedostávají správně, nebo by rádi pracovali, ale nemají jak. Miloš Berounský, který během teplých měsíců pracuje ve stavební firmě, popisoval, jak je přes zimu bez práce. Firma totiž nemá zakázky, a tak uzavírá jen smlouvy na dobu určitou.
Zde ale podle místopředsedkyně ČSSD Aleny Gajdůškové nepomůže stát. „Je to záležitost firmy, je to svým způsobem obcházení zákona,“ vysvětlovala. „Porušuje to svým způsobem i představu podle evropských směrnic,“ dodala. Zde tak musí svůj problém vyřešit se zaměstnavatelem sám zaměstnanec, případně pořádat o pomoc odbory. „Nemůžeme všechno chtít po státu,“ míní Gajdůšková.
Podle Berounského by ale stát mohl pomoci – kdyby pro menší stavební firmy nastavil dobré podmínky. „Zameťme si před vlastním prahem,“ varoval muž a uvedl příklady. Stačilo by zefektivnit čerpání evropských dotací či zprůhlednit stavební zakázky. Pak by firmy měly dostatek peněz, aby nemusely vést jen „sezonní práce“. Zde s ním Gajdůšková jednoznačně souhlasila.
PaedDr. Alena Gajdůšková
Další problém popisoval muž z Prahy, který dlouho nemůže sehnat práci. Kvalifikaci má jako trenér fitness a odmítá dělat práci na živnostenský list. „No, máte to podstatně jednodušší než lidi ze Šluknovska nebo severní Moravy,“ odvětil mu kladenský primátor Dan Jiránek (ODS). „Tak mi najděte práci,“ řekl muž. „Najděte si ji, proboha, sám. Jste mladej’ a zdravej’,“ odmítl rázně předseda Svazu měst a obcí.
Podle něj může být nakonec problém v tom, že lidé si příliš „vybírají“. „Podle mě nehledá tu práci dostatečně nebo není ochoten dělat práci jinou,“ popsal situaci Jiránek. „V Praze rozhodně nabídka práce je,“ míní.
Je potřeba vzít jakoukoliv práci
Někteří lidé jsou ochotni vzít jakoukoliv práci, jeden z diskutujících v publiku si však stěžoval na to, že nemá zkušenosti mimo svůj obor číšníka – a tak je odmítán. „Je potřeba vzít jakoukoliv práci, protože každý personalista vás radši vezme, když uvidí, že máte zájem pracovat, i když nemáte kvalifikaci,“ radila Gajdůšková.
Navíc jsou možnosti různých rekvalifikací. Problém však je, že o nich mnoho nezaměstnaných neví – na úřadech práce o tom někdy neinformují. „Je to úřad od úřadu, pracovnice od pracovnice,“ vysvětlovala Markéta Viehmannová, vedoucí Azylového domu v Horních Počernicích. Podle ní často nejsou informace podávané klientům kompletní.
Za to ale částečně mohou změny vycházející z Ministerstva práce a sociálních věcí. „Jak byl založen jeden Úřad práce, tak došlo k obrovskému pracovnímu podcenění,“ míní jeho generální ředitelka Marie Bílková. Odešlo totiž dost erudovaných pracovníků a těch, kteří se v oblasti vyznají, zbylo málo. „Ten úřad se celou dobu potýká zejména s nefunkčností informačního systému,“ dodala.
„Vy vůbec úřad práce nejste, protože nikomu práci nehledáte. A vy za to nemůžete,“ zastala se Bílkové moderátorka Michaela Jílková. Úřad práce má podle ní příliš mnoho oblastí, o které se stará – a tak na tu hlavní, hledání práce, nezbývá čas.
Armáda nezaměstnaných číšníků a trenérů fitness
Podle Jiránka ale možná problém vzniká ještě před navštívením úřadu, dokonce ještě před první prácí – a to výběrem studia. Příliš se totiž studují humanitní obory a služby, málo naopak obory technické. „Možná si zaděláváme, a to nejen Česká republika, ale celá Evropa, na obrovský problém,“ tvrdí primátor, podle něhož můžeme skončit s armádou nezaměstnaných číšníků a trenérů fitness. „To je cesta do pekel,“ varoval.
„Hovoří tady mladí, kteří nemají práci, ale já si troufám říct, že je tady úplně jiná skupina, která nemá práci, a to lidé starší 50 let,“ ozval se pak další diskutující.
Extrémním případem jsou pak nezaměstnaní, kteří dostávají dávky, ale pracovat vůbec nechtějí. Na ty by podle Jiránka mohlo platit, kdyby dávky měly podobu toho, že by šlo o peníze výhradně na jídlo pro děti a podobně. „Ne že to rodiče, kteří to prochlastají, dostanou do ruky. Ale že dítě, které přijde do školy, dostane teplé jídlo,“ popisoval.
„Já myslím, že cíl těch dávek je, aby se rodiče i starali o děti,“ míní primátor. „Ne všichni, co bydlí na ubytovnách, chlastají. Ale část ano,“ pokračoval ostře. „A ti by ty dávky neměli dostávat. Měly by je dostávat přímo jejich děti.“ Na závěr pak Gajdůšková dodala, že podobné řešení problému spočívá i na obcích. „Do určité míry toto mohou zařídit,“ uvedla.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
