Exploze v areálu Vojenské akademie ve Vyškově zabila vloni na sklonku září jednoho vojenského policistu a druhého těžce poranila. Třiačtyřicetiletý nadporučík vojenské policie M. H. byl zkušeným a uznávaným vojákem. Ve sklepě vojenské ubytovny Jugo v areálu vyškovských kasáren preparoval spolu s dalším důstojníkem granát, který vybuchl a zabil ho. V místech, kde munice neměla absolutně co dělat. „Přednášel o munici, zbraních a střelivu. Vždy studentům nosil na výuku makety granátů. Ukazoval jim, jak jsou konstruované. I v tomto případě se snažil zneškodnit granát a vyrobit z něj maketu pro svou výuku,“ popsal deníku MF DNES zdroj obeznámený s vyšetřováním případu. Voják byl nadšenec do munice a různých nefunkčních maket měl spoustu.
AKTUÁLNÍ FOTOGALERIE: A. Babiš navštívil bývalé klienty H-Systemu v Horoměřicích Oceňujete, jak proti Andreji Babišovi vystoupili Tomáš Klus, Matěj Ruppert a Jiří Macháček?
Fotogalerie: - Babiš řeší H-System
Anketa
Funkční granát přitom neměl na ubytovně co dělat a voják nebyl pyrotechnik, aby jej mohl rozebírat. Podle zjištěních ParlamentníchListů.cz nebyl v inkriminovaném prostoru granát jedinou trhavinou. Pyrotechnikům trvalo několik hodin, než mohli vyšetřovatelé vůbec do prostoru exploze vstoupit. Vyšetřovatelé později pojali podezření, že se v inkriminovaném místě nacházela munice, která měla být oficiálně zlikvidována.
Popisovaný případ zatím nebyl definitivně uzavřen, stejně jako zmařený nákup víceúčelových vrtulníků a radarů MADR, o kterých se v médiích rozmluvila exministryně Karla Šlechtová. Zato se začaly ve vojenské policii odehrávat zásadní změny na klíčových postech.
Podle informací ParlamentníchListů.cz tak skončil ve své funkci vedoucí inspekce vojenské policie podplukovník Jan Riemel. Byl převelen na jiný odbor s tím, že právě tam je nutně zapotřebí využít jeho zkušeností. Ihned poté mu ale byla podepsána několikatýdenní dovolená. Velitel vojenské policie měl podle dalších informací také odvolat z funkce šéfa ochranné služby plukovníka generálního štábu Jiřího Ročka. Toho by měl podle neoficiálních informací zevnitř armády vystřídat nespíš velitel vojenské policie z Tábora, plukovník Roman Bis. O táborské velitelství se přitom inspekce vojenské policie, podle zjištění ParlamentníchListů.cz, zajímá kvůli informacím o podezření z ekonomických deliktů. Inspekce také prověřuje podezření z neoprávněných lustrací v rámci policie, zneužívání služebních vozidel nebo pokrývání absencí příslušníků vojenské policie, kdy měla tímto skutkem vzniknout škoda státu, respektive jeho institucím.
Velitel vojenské policie Pavel Kříž měl podle zjištění ParlamentníchListů.cz také ingerovat do případu napadení ekonomického náměstka ministerstva Pavla Berana. Beran se vloni na podzim na výjezdním zasedání svého resortu ve Špindlerově Mlýně popral s vojenským policistou. Dvojici opilých bojovníků museli od sebe odtrhávat. Náměstek má zlomený nos, jeho protivník otřes mozku a další zranění. Beran byl ošetřen ve vrchlabské nemocnici s přeraženým nosem, četař Vojenské policie pak s otřesem mozku a dalšími zraněními. Incident je vyšetřován jako možný trestný čin. Šéf vojenské policie Kříž měl podle zjištění ParlamentníchListů.cz kontaktovat dozorujícího státního zástupce a zajímat se o vývoj kauzy.
O popsaný problém se zajímá ministr obrany Lubomír Metnar a ozvalo se už několik svědků, kteří by chtěli o vážné situaci ve vojenské policii promluvit. Záležitost také sledují vojenští zpravodajci, kteří mají ministra podrobněji informovat. Ve hře je totiž i jmenování generálů a výsluhy některých vojenských policistů. Šéf vojenské policie Pavel Kříž byl mimochodem v úzkém kontaktu s předchozím ministrem obrany Martinem Stropnickým. A za jeho éry Kříž také získal generálskou hvězdu.
Aktuální problém není jediným ve vojenské policii, kterým tato složka čelila i v minulosti. Čtenáři si jistě vybaví zásah ozbrojenců vojenské policie v roce 2011 v České televizi. Vojenské komando v březnu 2011 vtrhlo do budovy České televize a prohledalo kancelář redaktora Karla Rožánka a jeho dvou kolegů. Cílem zásahu bylo nalézt spis Vojenského zpravodajství, který měl dříve Rožánek a který souvisel s kauzou bývalého šéfa vojenské tajné služby Miroslava Krejčíka. Spis vojáci nenašli, Rožánek uvedl, že po odvysílání kauzy v únoru spis zlikvidoval se starými listinami, které už nepotřeboval.
Další kauzou bylo utrácení sta milionů korun ve speciální jednotce vojenské policie SOG. Ta byla založena po teroristických útocích na USA. Z dvouletého vyšetřování vojenské policie ale vyplynulo, že jednotka vůbec neměla vzniknout. „Existence SOGu byla neopodstatněná,“ shrnul v roce 2011 v deníku Mladá fronta Dnes velitel Vojenské policie Vladimír Ložek. Jednotka utratila stovky milionů za své vybavení.
Za sedmileté trvání SOG, který působil v Afghánistánu, se podle vyšetřovatelů nakoupilo vybavení za stamiliony, aniž bylo jasné, k čemu je SOG potřebuje. Například i podvodní skútr nebo bezpilotní vrtulníky: jeden měl vyjít na 111 milionů. Deník napsal, že podle zdroje z ministerstva obrany nebyla jednotka od svého vzniku finančně nijak omezena – ministerstvo obrany vedené Jaroslavem Tvrdíkem (ČSSD) ji údajně dávalo volnou ruku a tohle exkluzivní postavení si jednotka udržela až do rozpuštění v roce 2009. O stamilionových nákupech zbraní podle zdroje rozhodovali praporčíci bez zkušeností.
Tvrdík se dnes hájí, že o žádných zbytečných nákupech neví a všechna rozhodnutí činili profesionálové. Také tehdejší šéf vojenské policie Oldřich Kubát podezření odmítá. Říká, že jednotka byla nejprve rozprášena a teprve pak se hledaly důvody: „Kvůli svým schopnostem se stala pro některé lidi z ministerstva obrany nepohodlnou.“
Jedna ze záležitostí, spojených se SOGem skončila i před soudem. Obžaloba tvrdila, že někdejší šéf Útvaru speciálních operací (SOG) Vojenské policie Petr Krčmář a logistik jednotky Luboš Klimeš postupovali v roce 2008 při zadání zakázky na nákup maskovacích oděvů nezákonně, s úmyslem opatřit neoprávněný prospěch firmě HQH System.
Nadlimitní zakázku totiž rozdělili na dvě menší: v elektronickém tržišti ministerstva obrany poptávali zvlášť maskovací oděv MultiCam a maskovací oděv MultiCam H20, přestože podle obžaloby mělo zboží totožný charakter. HQH System pak získala obě zakázky v hodnotě 2,2 a 1,7 milionu korun, ačkoliv jiní dodavatelé mohli podle kriminalistů zboží dodat o 663 tisíc korun levněji.
Pražský městský soud je letos v lednu po devíti letech osvobodil, když zamítl odvolání vrchního státního zastupitelství. Osvobození muži při odchodu z jednací síně uvedli, že je kauza stála devět let života. Podle jejich advokátů bylo trestní řízení účelové a souviselo se zrušením útvaru.
Odvolací senát potvrdil dřívější názor obvodního soudu, podle nějž muži neměli v úmyslu zneužít své tehdejší postavení. „Jejich obhajobu, že postupovali v dobré víře, aby zajistili svému mužstvu špičkový materiál, který v souhrnu s dalším materiálem mohl ochránit jeho životy a zdraví, vůbec nepovažujeme za vyvrácenou,“ zkonstatovala předsedkyně odvolacího senátu Eva Brázdilová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
