Kůrovec je zde součástí přírodního dění, a proto se proti němu na většině území nezasahuje. Zásahy, jejichž cílem je zamezit šíření kůrovce mimo rezervaci, probíhají pouze v jejích okrajových částech, které nejsou zamokřené či podmáčené a kde smrkové porosty nejsou přirozené.

„S vlastníky lesa řešíme doslova každý strom, aby byl dopad na zdejší přírodu co nejmenší. Kombinujeme různé přístupy podle toho, o jak cenný porost se jedná. Ty stromy, odkud kůrovec již vyletěl, necháváme stát. V místech s přirozených charakterem se čerstvě napadené silnější stromy, které jsou pro les důležité stojící i po odumření, odkorňují nastojato. Slabší stromy nebo stromy podél stezek, které mohou ohrožovat návštěvníky, se kácí a ošetřují proti kůrovci chemickým přípravkem. Na více než třech stovkách hektarů národní přírodní rezervace jsou takových stromů maximálně dvě stovky,“ vysvětluje Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Jeseníky.