Na několik „podezřelých“ nor na mezi v jižní části pastviny exmoorských koní upozornili zaměstnanci Správy národního parku. Specialisté později potvrdili, že se skutečně jedná o nory syslí. „Tento ohrožený hlodavec, pro kterého byl v roce 2008 Ministerstvem životního prostředí schválen záchranný program [1], se na pastviny samovolně šíří z okolí nedaleké obce Hnanice. Ve zdejších vinicích a na fotbalovém hřišti je znám výskyt malé kolonie od roku 2014. Pastvinu koncem června zkontrolujeme znovu. To už by mohla venku pobíhat i mláďata,“ říká Tereza Brzobohatá z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, koordinátorka záchranného programu.
K hranicím národního parku Podyjí je to z Hnanic pouhých několik stovek metrů, a tak si sem sysli našli cestu snadno. Podmínky pro jejich šíření jsou tu vyhovující – vinice a přilehlé políčko s vojtěškou, které se nachází na spojnici těchto dvou míst, jsou pro sysly ideálním prostředím.
Právě ztráta možnosti přirozeného šíření do okolí, respektive nedostatek vhodného prostředí patří mezi příčiny, kvůli kterým se dříve velmi početný sysel stal kriticky ohroženým druhem. Zatímco ještě před 60 lety byly jeho počty takové, že byl hospodáři a zemědělci cíleně huben, nyní sysly žijí na pouhých čtyřech desítkách většinou vzájemně izolovaných lokalit.
Jste pro razantní navýšení výdajů na obranu?Anketa
„Místa, kde se syslům díky udržovanému krátce sečenému trávníku daří, například sportovní letiště, jsou často ze všech stran obehnána mnohahektarovými lány polí, která sysli nejsou schopni překonat,“ komentuje Zdeněk Mačát ze Správy NP Podyjí. „I proto je skvělou zprávou, že na Znojemsku sysli o možnost přirozeného osidlování okolí ještě úplně nepřišli a že se jim u nás v Podyjí zalíbilo,“ dodává.
Pastvina exmoorských koní sysly lákala zřejmě proto, že na rozdíl od často zarostlého okolí je zde nízký trávník. V něm mají sysli přehled o okolí, což je hlavní podmínka, aby se tu syslí rodiny cítily bezpečně. Pestrá směs bylin vzniklá díky pastvě je pro sysly zároveň chutnou a bohatou potravní nabídkou.
„Dvě stáda exmoorských koní, která jsou v majetku o. p. s. Česká krajina, se v Podyjí pasou od roku 2018. Projekt probíhá ve spolupráci se Správou NP Podyjí pod vedením společnosti Beleco, z. s. Sysel je dalším důkazem toho, že pastva koní na této části Havranického vřesoviště skutečně funguje. Na pestrou nabídku pastvou formovaných stanovišť nejrychleji zareagoval hmyz, ale postupně je pastvina atraktivnější i pro řadu větších živočichů,“ uvádí Robert Stejskal ze Správy NP Podyjí.
„Záchranné programy pomáhají v naší krajině udržet vzácné druhy rostlin a živočichů. Nyní jich máme již dvanáct a připravují se další [2]. Díky nim se podařilo zachránit pro naši přírodu hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty syslů či užovek stromových. Neprospívají ale jen těm druhům, pro které se připravují. Často totiž spočívají v podpoře šetrného hospodaření, které zlepšuje podmínky i pro jiné rostliny a živočichy,“ uzavírá František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Poznámky:
[1] Záchranný program sysla obecného v České republice zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Více na adrese ZDE.
[2] Více najdete ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
