Konference, kterou uspořádala Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), se zúčastnili představitelé pěti středoevropských zemí, kromě ČR také Polska, Maďarska, Slovenska a Rakouska. I když se přitom situace rodinných farem a nastavení národní legislativy vůči nim v jednotlivých zemích liší, základní problémy a postoj středoevropských sedláků k nim jsou velmi podobné, v některých případech zcela identické. To vytváří předpoklad společného tlaku na orgány EU i politické představitele zúčastněných zemí k cílené podpoře rodinného typu zemědělského hospodaření, což je zcela aktuální v době vrcholících diskusí o podobě Společné zemědělské politiky EU (SZP) po roce 2021.
Význam vpravdě historické konference středoevropských sedláků však zdaleka nespočíval pouze v samotném setkání a deklaraci společných základních přístupů a postupů. Na setkání totiž zazněla celá řada detailů o pojetí zemědělství v jednotlivých zemích, které jednak nejsou příliš nebo vůbec veřejně známé, a které jsou pro jiné země inspirující (zejména polské zkušenosti, ale i maďarské nebo rakouské), nebo naopak varovné (situace na Slovensku, ale částečně i u nás). Také proto bylo na setkání otevřeno mnoho dalších témat, k nimž budou v následujícím období probíhat mezi představiteli středoevropských rodinných farem další konzultace s cílem dosáhnout shody na společném postupu v jednáních o SZP. Jejich souhrn a podrobnější údaje z konference přinese nejbližší číslo časopisu ASZ ČR Selské revue.
Nezformulovaným, ale velmi důležitým přínosem akce byla také vzájemná interakce mezi politiky zastupujícími Česko v Evropském parlamentu (Michaela Šojdrová, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová), kteří měli praktickou možnost převzít a dozvědět se pro své budoucí rozhodování řadu podnětů z praxe, což ovšem lze říci také o přenosu poznatků opačným směrem, kdy se účastníci konference měli možnost od europoslanců dozvědět, jaké jsou aktuální politické nálady v EP a jak to při rozhodování a schvalování závěrů v parlamentu funguje.
Pro ČR je podle přítomných europoslanců velmi dobrou zprávou, že se eurokomisařem pro zemědělství má stát Polák Janusz Woiciechowski, který pochází z prostředí malého a středního podnikání a rodinné farmy u něj budou mít nepochybně podporu.
Prakticky po celou dobu konference probíhal nespočet osobních, bilaterálních a neformálních konzultací, což je dalším zásadním přínosem celé akce. K jejímu zdárnému průběhu přispěla jak velmi dobrá volba lokality Panský dvůr Telč, tak i moderování diskusní části konference v podání bývalé ministryně zemědělství Mileny Vicenové, která jako jediná v celé polistopadové historii našeho zemědělství skutečně selský stav ve své funkci podporovala.
„Cíl konference - dát prostor odlišným názorům, než zaznívají v oficiálních stanoviscích zemí V4, která jsou často prezentována jako jediný hlas zemědělců, byl splněn. Jak je ze závěrů mezinárodní konference zřejmé, zachovat model socialistického zemědělství ve prospěch nástupnických firem bývalých JZD nepovažují za pozitivní zdaleka všichni. Jsou jimi naopak odpovědnost, podnikatelská svoboda, multifunkční rozměr zemědělského podnikání a ztotožnění s podporou rodinných farem, jak je v rámci EU naprosto převažující,“ uzavírá předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
