Konference, kterou uspořádala Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), se zúčastnili představitelé pěti středoevropských zemí, kromě ČR také Polska, Maďarska, Slovenska a Rakouska. I když se přitom situace rodinných farem a nastavení národní legislativy vůči nim v jednotlivých zemích liší, základní problémy a postoj středoevropských sedláků k nim jsou velmi podobné, v některých případech zcela identické. To vytváří předpoklad společného tlaku na orgány EU i politické představitele zúčastněných zemí k cílené podpoře rodinného typu zemědělského hospodaření, což je zcela aktuální v době vrcholících diskusí o podobě Společné zemědělské politiky EU (SZP) po roce 2021.

Význam vpravdě historické konference středoevropských sedláků však zdaleka nespočíval pouze v samotném setkání a deklaraci společných základních přístupů a postupů. Na setkání totiž zazněla celá řada detailů o pojetí zemědělství v jednotlivých zemích, které jednak nejsou příliš nebo vůbec veřejně známé, a které jsou pro jiné země inspirující (zejména polské zkušenosti, ale i maďarské nebo rakouské), nebo naopak varovné (situace na Slovensku, ale částečně i u nás). Také proto bylo na setkání otevřeno mnoho dalších témat, k nimž budou v následujícím období probíhat mezi představiteli středoevropských rodinných farem další konzultace s cílem dosáhnout shody na společném postupu v jednáních o SZP. Jejich souhrn a podrobnější údaje z konference přinese nejbližší číslo časopisu ASZ ČR Selské revue.