Synovec politika Aloise Rašína zřídil na statku, který považoval za „ráj na zemi“, koncertní sál, kapli, jízdárnu, psinec i kamenný včelín ve stylu art deco. Po válce se rozsáhlá usedlost rozdělila na dvě části, a v té v hospodářské vznikla inseminační stanice a chov býků. Na stejném místě dnes působí Ústav živočišné fyziologie a genetiky, který zde zahrnuje sedm laboratoří a experimentální chovnou stanici. Pracoviště si v rámci svých návštěv prohlédla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a místopředseda Zdeněk Havlas.

„Objekt má pohnutou historii, například za války ho zabrala společnost Hermanna Göringa, a v zahradě se dodnes objevují patrony,“ říká ředitel ústavu Michal Kubelka. 

Vedení AV ČR při příjezdu do Liběchova, vpravo ředitel ústavu Michal Kubelka

Poškození míchy i Huntingtonova choroba 

Rašínovu jízdárnu dodnes připomínají tři kamenné koňské hlavy nad vchodem, koně tu však návštěvník už nenajde. Ústav se v rámci svého moderně vybaveného centra PIGMOD zaměřuje hlavně na biomedicínský výzkum prasat, v současnosti jich jak v Liběchově, tak na farmě v nedalekých Střednicích chová na pět set. S jejich pomocí se vědci snaží přispět k léčbě poškození míchy, nádorových onemocnění a Huntingtonovy choroby. 

Huntingtonova choroba je dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku, které je způsobené mutací jednoho genu. Vědci na prasatech testují takzvanou genovou terapii, která by nemocným mohla zásadně pomoci. Vedení Akademie věd si centrum PIGMOD, které ústavu přináší zhruba deset milionů korun ročně v aplikovaném výzkumu, prohlédlo ve speciálních ochranných oblecích, které minimalizují zápach.