Synovec politika Aloise Rašína zřídil na statku, který považoval za „ráj na zemi“, koncertní sál, kapli, jízdárnu, psinec i kamenný včelín ve stylu art deco. Po válce se rozsáhlá usedlost rozdělila na dvě části, a v té v hospodářské vznikla inseminační stanice a chov býků. Na stejném místě dnes působí Ústav živočišné fyziologie a genetiky, který zde zahrnuje sedm laboratoří a experimentální chovnou stanici. Pracoviště si v rámci svých návštěv prohlédla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a místopředseda Zdeněk Havlas.

„Objekt má pohnutou historii, například za války ho zabrala společnost Hermanna Göringa, a v zahradě se dodnes objevují patrony,“ říká ředitel ústavu Michal Kubelka. 

Vedení AV ČR při příjezdu do Liběchova, vpravo ředitel ústavu Michal Kubelka

Poškození míchy i Huntingtonova choroba 

Rašínovu jízdárnu dodnes připomínají tři kamenné koňské hlavy nad vchodem, koně tu však návštěvník už nenajde. Ústav se v rámci svého moderně vybaveného centra PIGMOD zaměřuje hlavně na biomedicínský výzkum prasat, v současnosti jich jak v Liběchově, tak na farmě v nedalekých Střednicích chová na pět set. S jejich pomocí se vědci snaží přispět k léčbě poškození míchy, nádorových onemocnění a Huntingtonovy choroby. 

Huntingtonova choroba je dědičné neurodegenerativní onemocnění mozku, které je způsobené mutací jednoho genu. Vědci na prasatech testují takzvanou genovou terapii, která by nemocným mohla zásadně pomoci. Vedení Akademie věd si centrum PIGMOD, které ústavu přináší zhruba deset milionů korun ročně v aplikovaném výzkumu, prohlédlo ve speciálních ochranných oblecích, které minimalizují zápach. 

„My jsme tady už zvyklí, ale v případě, že se pak pohybujete na veřejnosti, zvláště v hromadných prostředcích, je ta kombinéza k nezaplacení,“ vtipkuje ředitel centra Jan Motlík. Návštěva byla svědkem i operace na miniaturním praseti s poškozenou míchou, kterou prováděl Martin Marsala z univerzity v San Diegu. „Prase je v tomto ohledu mnohem vhodnější než jiná zvířata, jeho mícha je totiž podobná jako u lidí,“ říká Marsala. 

Místopředseda AV ČR Zdeněk Havlas v experimentálním centru PIGMOD

Profesor Martin Marsala ze San Diega operuje miniaturní prasátko

Jak souvisí trávení a schizofrenie 

Podstatnou část biomedicínského výzkumu tvoří studium mikrobiomu, který vědec Jan Kopečný označuje za „další orgán lidského těla“. Podobně jako má každý člověk svou unikátní genetickou informaci, má také i svůj unikátní mikrobiom - soubor mikroorganismů uvnitř i na povrchu našeho těla, které osídlují například pokožku, ústní dutinu či trávicí trakt. Podle nových studií přitom stav tohoto mikrobiomu, zejména toho střevního, může výrazně ovlivňovat i psychický stav člověka a přispívat například ke vzniku schizofrenie. 

Jeden ze způsobů, jak poškozený střevní mikrobiom znovu obnovit, je přitom velmi specifický – jde o fekální transplantaci. „V Číně se používají poměrně brutální metody, kdy pacienti pojídají tzv. yellow soup. Ale existují i šetrnější metody v kapslích,“ říká k tomu Jan Kopečný působící v Laboratoři anaerobní mikrobiologie. 

Unikátní rybí domek 

Vedení Akademie věd si prohlédlo i Laboratoř genetiky ryb, kterou vede Petr Ráb (uprostřed)

Součástí prohlídky byl i „rybí domek“, jak vědci přezdívají specializovanému chovnému zařízení s nádržemi v rámci Laboratoře genetiky ryb. Nenajdete tu žádné zářivky - průhledná střecha domku umožňuje kopírovat světelný režim v různých obdobích roku. „Ale nerozhoduje jenom světelnost a teplota, ale také ruch. Určitě není náhoda, že devadesát procent výtěrů je o víkendu, když tady nikdo není,“ říká vedoucí laboratoře Petr Ráb. 

Vědcům, kteří spolupracují s mnoha zahraničními pracovišti, se tu jako prvním na světě podařilo vytvořit klon tzv. hybridní ryby prostým křížením, a nikoli genovou manipulací. Na příkladu fascinujících ryb zvaných sekavci tak jejich objev přispěl k lepšímu poznání forem evoluce. Část samiček sekavců, kteří patří mezi plachá a noční zvířata, jsou totiž mezidruhoví kříženci s vícenásobnou chromozómovou sadou. To v praxi znamená, že samičky u nás rozšířeného sekavce podunajského obsahují kompletní genetickou informaci sekavce písečného, který u nás vůbec nežije. 

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR 
Foto: Jana Zásmětová, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR