„Výstava a doprovodné programy ukazují jiný pohled na dobu Václava IV., kterého soudobé říšské prameny a dodnes i část historické obce považují za panovníka neschopného, zodpovědného jak za náboženské a společenské napětí v českém království před vypuknutím husitské revoluce, tak za krizi vztahů k říši i k papežskému stolci,“ vysvětluje spoluautorka výstavy Klára Benešovská z Ústavu dějin umění AV ČR a dodává: „Umění jeho doby v českých zemích představuje přitom vrchol ve výtvarné kvalitě i spektru námětů a nových, netradičních přístupů. Některé z nich následovala soudobá evropská tvorba, mnohé ale předešly svou dobu a zůstaly nepochopeny. Nejen k nim má výstava přitáhnout pozornost.“

Prvním okruhem expozice IMAGO/IMAGINES. Společnost za Václava IV.: výpověď umění je specifická architektura Václavových rezidencí. Jejich výjimečnost nespočívala v bohatství a složitosti architektonických forem, ale naopak v rafinované jednoduchosti, zakódované v konfliktu nepravidelného půdorysu s ideálně pravidelnou klenbou. To se pokouší přiblížit jak architektonické řešení vnitřního prostoru výstavy, evokující prostor kaple z hradu Krakovce, tak modelové rekonstrukce původního vzhledu kaplí Vlašského dvora v Kutné Hoře a hradu Krakovce na videích.

Mimořádné kamenosochařské práce pozdní fáze svatovítské huti dokládají vybrané figurální a listové konzoly z opěrného systému katedrály. Pozoruhodnou osobnost tzv. Mistra Krumlovské madony připomíná socha sv. Kateřiny z farního kostela sv. Jakuba v Jihlavě. Sepětí stavitelského mistrovství pražské katedrální huti se zlatnictvím demonstruje monstrance ze Sedlce, zatímco desková malba Březnické Madony, zhotovená na přímou objednávku Václava IV., ukazuje specifické postavení byzantských ikon v tehdy se rodícím sporu o oprávněnost náboženského obrazu vůbec.

„Vzory typů zobrazování Krista, Panny Marie a světců spolu s bohatým rejstříkem lidských tváří poznamenaných emocemi, grimas a motivů ze zvířecí říše představuje tzv. Ambraský vzorník – dílenská pomůcka či možná jakési propagační ,portfolio‘ tehdejšího malíře,“ doplňuje spoluautor výstavy Jan Klípa z téhož pracoviště.