Tento nedostatek může nejen omezit míru dosaženého pokroku, ale i jít proti demokratickým zásadám. Nejen těmto otázkám se věnuje následující příspěvek Národního kontaktního centra gender a věda (ZDE), které spadá pod Sociologický ústav AV ČR (ZDE).

Auta jsou designována na výšku a váhu průměrného muže, figuríny využívané na crash testy mají mužskou stavbu těla. Ženy mají v důsledku toho při řízení špatnou polohu, pásy jim nesedí – významně se tak zvyšuje riziko i závažnost zranění při nehodách. Ochranné pomůcky jako třeba neprůstřelné vesty špatně padnou a policistky jsou kvůli tomu vystaveny většímu ohrožení. Velikost současných mobilních telefonů umožňuje mužům ovládání jednou rukou, ženám nikoli.

Technologie hlasového ovládání často nejsou schopny reagovat na polohu hlasu žen. Aplikace na rozpoznání obličejů fungují lépe u mužů než u žen. Vyhledávače Google zobrazují různá pracovní místa mužům a ženám, přičemž vysoce placená pracovní místa jsou neúměrně více zobrazována mužům. Strojové učení a umělá inteligence budou – bez vědomé snahy o změnu přístupu – reprodukovat negativní předsudky vůči ženám. Virtuální asistentky a ženské avatary (Siri, Alexa) jsou servilní a designované vstřícně reagovat na sexuálně obtěžující narážky. Příkladů, které bychom mohli uvést je mnoho.

Česko přitom chce být do roku 2030 lídrem v inovacích. Vznikla inovační strategie, pořádají se akce jako Týden inovací, budují se inkubátory a inovační centra. Často se v této souvislosti odkazujeme na zahraničí – něco nám ale uniká.