Historie centra sahá do začátku 60. let minulého století, kdy v prostorách starého Opatovického mlýna vzniklo detašované pracoviště Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR.
Centrum ALGATECH sídlí v krásných prostorách rekonstruovaného Opatovického mlýna v Třeboni
Laboratoř pro výzkum řas založili tehdejší ředitel Mikrobiologického ústavu Ivan Málek s biologem Ivanem Šetlíkem. Od počátku se zaměřili na mikroskopické řasy a sinice a jejich mnohostranné využití, a to jak pro potravinářský a krmivářský průmysl, tak pro humánní i veterinární medicínu. Řasy a sinice jsou fotosyntetizující organismy s obrovskou diverzitou: počet jejich druhů se odhaduje mezi čtyřiceti tisíci až jedním milionem. Vývojově jde o velmi staré organismy, sinice na zemi žijí už téměř tři miliardy let.
Na světové úrovni
„Jsme nejstarším a zároveň největším českým pracovištěm zabývajícím se studiem mikrořas,“ uvedl vedoucí centra Ondřej Prášil. Jeho pracoviště v posledních deseti letech prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. „Prakticky jsme se zdvojnásobili, rozšířili a doplnili přístrojové vybavení. Výzkum řas je u nás i díky spolupráci s kolegy z Evropy, USA, Izraele a dalších zemí v mnoha směrech na světové úrovni, o čemž svědčí publikace v prestižních časopisech s vysokým impaktem,“ dodal ředitel Prášil.
Prohlídka pracoviště začala v laboratoři buněčných cyklů řas. „Zaměřujeme se zejména na koordinaci růstu a buněčného dělení řas a na akumulaci prvků vzácných zemin řasami. Důležitá je synchronizace buněčného dělení v souvislosti se světelným režimem a manipulace buněčného cyklu, která souvisí s produkcí energetických rezerv,“ vysvětlovala svůj výzkum vědkyně Kateřina Bišová. Poté na řadu přišla laboratoř fotosyntézy, která zaměstnává na čtyřicet lidí a patří mezi nejlépe hodnocené pracoviště v rámci celého Mikrobiologického ústavu. Vědecký tým Josefa Komendy a Romana Sobotky, ve spolupráci s kolegy z britských univerzit nedávno například významně přispěl k pochopení toho, jak jsou zabudovány molekuly chlorofylu do základních stavebních bílkovin fotosyntetické membrány.
Centrem řasových biotechnologií provázel vedení Akademie věd vedoucí Ondřej Prášil (druhý zprava)
Patentovaný kmen Chlorelly
Návštěva se pak přesunula z laboratoří ven před budovu Opatovického mlýna, aby si prohlédla jeden stavební vědecký unikát: patentované tenkovrstvé kaskády pro autotrofní kultivaci sladkovodních mikrořas. Jde o mírně našikmené plochy o celkové rozloze téměř 1000 metrů čtverečních, po kterých teče tenká, ale hustá vodní suspenze řas. To umožňuje maximálně ozáření kultury řas sluncem a dosažení vysoké koncentrace biomasy až do 30 gramů na litr. Výsledkem kultivace může být sušená dezintegrovaná biomasa. „Dezintegrace buněčných stěn je důležitá pro lepší stravitelnost a využití aktivních složek mikrořasy v lidském těle,“ vysvětluje Richard Lhotský. „Máme patentovaný kmen Chlorelly, produkující karotenoidní látky, mimo jiné lutein,“ upozorňuje Lhotský. V Laboratoři řasové biotechnologie zkoumají další účinky řas, především jejich využití ve farmacii a medicíně.
Tenkovrstvé kaskády pro autotrofní kultivaci sladkovodních mikrořas, pohled zdola
Gurmánské týdny s řasou
Komerční potenciál mikrořas je relativně velký, využít se dá celé spektrum biologicky aktivních látek od fotosyntetických pigmentů, přes mastné kyseliny a tuky až po vitamíny a polysacharidy. Výzkum řas je součástí programu „Potraviny pro budoucnost“ Strategie AV 21. V třeboňských restauracích organizují úspěšné „týdny s řasou“, slibně se ukazuje i využití řas jako léčiva proti včelímu moru.
Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová při prohlídce laboratoří
Připravil: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
