První tokamak, dovezený ze Sovětského svazu, fungoval v ústavu od roku 1977, než ho před devíti lety vystřídal modernější typ – tokamak COMPASS. Nyní se připravuje instalace vylepšené verze – tzv. COMPASS Upgrade, který bude vážit 250 tun a nahradí ten stávající, pětadvacetitunový. „Cílem je vybudovat světově unikátní zařízení, které zásadně přispěje k vyřešení klíčových výzev v konstrukci fúzního reaktoru. První plazma bychom měli v novém tokamaku spustit v roce 2022,“ řekl ředitel ústavu Radomír Pánek.

Ředitel Radomír Pánek během prezentace

Výzkum energie jaderné fúze přitom patří k nejnáročnějším celosvětovým výzvám. V široké mezinárodní spolupráci se nyní ve Francii buduje experimentální tokamak ITER v hodnotě osmnácti miliard eur, který by měl již produkovat výkon 500 MW z fúzní reakce. Jedná se o největší mezinárodní výzkumný projekt na světě a ústav se účastní vývoje několika diagnostických systémů. Model budoucího ITERu si ostatně vedení Akademie věd s velkým zájmem prohlédlo právě v budově oddělení tokamak, kde je provázel vedoucí Martin Hron. Kromě předsedkyně se návštěvy zúčastnil i místopředseda Akademie věd pro I. vědní oblast Jan Řídký a členky Akademické rady Markéta Pravdová a Lenka Vostrá.

Vědec Martin Hron představuje „velicí centrum” tokamaku COMPASS i samotné zařízení