Armáda ČR: Mise českých letců v Pobaltí skončila

11.01.2020 21:18

Ve čtvrtek 9. ledna na čáslavskou základnu přiletěla zbylá část úkolového uskupení Baltic Air Policing 2019. Tím byla zakončena česká mise, jejímž cílem bylo střežení vzdušného prostoru Baltských států. „Úkol končí vždy až s návratem vojáků. Dnes můžeme říct, že jsme úspěšně absolvovali naše šesté nasazení v zahraničí,“ uvedl velitel 21. základny plukovník Petr Tománek.

Armáda ČR: Mise českých letců v Pobaltí skončila
Foto: Armáda ČR
Popisek: Armáda ČR, logo.

Čeští piloti s letouny JAS-39 Gripen střežili vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska od 1. září 2019. Úkol předali polskému kontingentu 31. prosince 2019. Za tu dobu čeští stíhači napočítali třináct ostrých vzletů, ve vzduchu pák strávili stovky hodin.

Ve čtvrtek 2. ledna 2020 se vrátila zpět do České republiky první část úkolového uskupení a čtyři letouny JAS-39 Gripen. U pátého letounu došlo k závadě na palivovém systému při doplňování paliva na litevské základně Šiauliai. Jeho přelet zpět do České republiky je plánován na dnešní den.

Nyní na příslušníky kontingentu čeká zdravotní vyšetření a návrat na domovské útvary. „Letouny, které nečeká velká údržba, jsou připraveny k opětovnému nasazení na letové akce, výcvik. Ty letouny, které čekají některé delší práce, poputují na hangár, kde proběhne plánovaná údržba,“ prozradil velitel úkolového uskupení podplukovník Petr Pavlík.

Český kontingent v Estonsku byl součástí mise NATO pro zabezpečení vzdušného prostoru Baltských států, které nedisponují vlastním nadzvukovým letectvem. Piloti s letouny JAS-39 Gripen drželi ostrou hotovost v rámci systému NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System – Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO). Na ochraně vzdušného prostoru Lotyšska, Litvy a Estonska se podílelo také dánské a belgické letectvo s letouny F-16 z litevské základny Šiauliai.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČSÚ: Domácnosti vodou nadále šetří, v průmyslu její spotřeba mírně roste

11:44 ČSÚ: Domácnosti vodou nadále šetří, v průmyslu její spotřeba mírně roste

Češi v roce 2023 denně spotřebovali v průměru téměř 87 litrů vody, což bylo o zhruba tři litry méně …