„V Německu probíhají masové protesty. A česká média mlčí,“ uvedl Vítek Prokop ze Stačilo! ve svém vyjádření na sociálních sítích. „8. května proběhla další ze školních stávek proti mobilizaci - série protestů převážně ze strany studentů proti militarizaci společnosti. V Německu totiž mají přímou historickou zkušenost s tím, že když si vládci zahájí válku, tak jako první obětují mladé lidi,“ píše Prokop.

Prokop připomíná, že německá vláda v dubnu prosadila kontroverzní úpravu zákonů, kdy od příštího roku budou pro všechny 18leté povinné zdravotní prohlídky za účelem posouzení jejich způsobilosti v případě mobilizace. Zákon také teoreticky umožňuje omezit možnost všem mužům mezi 17 a 45 lety vycestovat za hranice - to by bylo možné jen na 3 měsíce a pouze se speciálním povolením.

„Přestože demonstrace na 8. května proběhly ve víc jak sto různých městech napříč Německem a účastnily se jich vyšší desítky tisíc lidí, tak český mediální mainstream mlčí, přestože západní média o protestech řádně informují. Nechceme přece, aby česká mládež pochytila ze západu ty ´nesprávné´ myšlenky, že?“ uvedl ironicky Prokop.

Mgr. Vítek Prokop

• BPP
• mimo zastupitelskou funkci

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

V Německu se v posledních měsících skutečně rozšířila vlna protestů organizovaných především studenty a mladými lidmi proti plánům vlády posílit armádu a reformovat systém vojenské služby. Organizátoři demonstrací tvrdí, že vláda připravuje společnost na možný budoucí konflikt a že mladí lidé se stávají hlavním terčem militarizační politiky.

Podle organizátorů se poslední školní stávky účastnily desetitisíce studentů ve více než stovce německých měst. Demonstrace proběhly například v Berlíně, Hamburku, Kolíně nad Rýnem, Göttingenu nebo Koblenzi.

Hlavním organizátorem protestů je iniciativa Schulstreik gegen Wehrpflicht, tedy Školní stávka proti branné povinnosti. Její mluvčí Hannes Kramer v rozhovoru pro britský deník Guardian uvedl, že mladí lidé odmítají být „potravou pro děla“ v případě budoucího konfliktu. „Vláda a průmysl se připravují na válku a my, mladí, máme být tou kanónenfutrem. Nikdo se nás ani nezeptal,“ řekl Kramer.

Anketa

Kdo může za zhrubnutí české společnosti?

Vládní strany

1%

Opoziční strany

97%

Žádné zhrubnutí neprobíhá

2%

Nevím / Je mi to jedno

0%

hlasovalo: 3431 lidí

Demonstranti reagují především na změny, které přijala německá vláda v rámci reformy vojenské služby. Podle nových pravidel dostávají všichni osmnáctiletí povinné dotazníky zjišťující jejich ochotu a způsobilost pro případnou vojenskou službu. Od příštího roku mají následovat také povinné zdravotní prohlídky.

Zákon zároveň obsahuje ustanovení, podle něhož by mohli muži mezi 17 a 45 lety v krizové situaci vycestovat do zahraničí na delší dobu pouze se souhlasem armády. Německá vláda zdůrazňuje, že nejde o obnovení povinné vojenské služby, která byla pozastavena v roce 2011. Ministr obrany Boris Pistorius ale opakovaně uvedl, že návrat branné povinnosti zůstává možnou variantou, pokud armáda nezíská dostatek dobrovolníků. Důvodem změn jsou podle vlády rostoucí bezpečnostní hrozby po ruské invazi na Ukrajinu a také obavy z vývoje transatlantických vztahů po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Kabinet Friedricha Merze současně oznámil výrazné zvýšení obranných výdajů. Německo plánuje do konce desetiletí investovat do obrany stovky miliard eur a přiblížit se cíli NATO vydávat na obranu 3,5 procenta HDP. Merz označuje posilování armády za nezbytné pro bezpečnost Německa i celé Evropy. Ve svém projevu v Bundestagu prohlásil, že dobře financovaná armáda je něco, „co od nás naši přátelé a partneři očekávají“.

Organizátoři protestů ale varují, že současný vývoj může vést k další militarizaci společnosti. Hannes Kramer upozornil, že Německo má historickou zkušenost s důsledky nekontrolovaného zbrojení. „Den vítězství 8. května 1945 byl dnem, kdy byl v Evropě poražen německý fašismus,“ uvedl Kramer. „Toto datum využíváme k tomu, abychom poukázali na následky války a na to, jaké důsledky může mít nekontrolovaná militarizace,“ dodal podle informací deníku Berliner.

Na demonstracích se objevily transparenty s hesly jako „Bohatí chtějí válku, mládež chce budoucnost“, „Vzdělání místo vojenských prohlídek“ nebo „Friedrich Merz na frontu!“.

Protestující zároveň upozorňují na problémy německého školství, nedostatek učitelů nebo drahé bydlení. Podle nich vláda investuje miliardy eur do armády, zatímco sociální a vzdělávací problémy mladých lidí zůstávají neřešené.„Proč bych měl bojovat za zemi, která není ani schopná bojovat za nás, mladé lidi?“ stálo například na jednom z transparentů během protestů v Koblenzi.

Německá vláda zatím trvá na tom, že reforma vojenské služby je preventivním opatřením a že cílem není příprava na válku, ale posílení obranyschopnosti země v době rostoucího napětí v Evropě. Protestní hnutí však dál sílí a organizátoři avizují další demonstrace v průběhu následujících měsíců.

Psali jsme:

Merz má problém. Zkazil už tak špatnou situaci

Němci chtějí zrušit veto v EU. Dostali výhružnou odpověď

„Ani den neodpracovali a chtějí dávky.“ Němci zjišťují pravdu o migrantech

Polsko: 230 tisíc občanů nástup k vojenské kvalifikaci. Povinně