Došlo k výraznému zhoršení, neboť o rok dříve byl poměr vysázených a pokácených stromů vyrovnaný. Nejlépe na tom byl v roce 2018 Liberecký kraj, kde za každý vykácený strom silničáři vysadili necelé 2 nové. Na opačném konci žebříčku se umístil Karlovarský kraj s jediným vysazeným stromem za 9 poražených. Z české krajiny i nadále mizí levná a účinná ochrana před extrémními teplotami a suchem i naše historické dědictví[i]. Infografika s daty za rok 2018 a srovnáním v letech 2003-2018 je přílohou této tiskové zprávy. Podrobnější údaje jsou pak na webu ZDE.
Podle údajů krajských správ údržby silnic se nejvíce sázelo v Libereckém kraji (910 vysazeno, 535 vykáceno), na Vysočině (1771 vysazeno, 2182 vykáceno) a v Ústeckém kraji (334 vysazeno, 399 vykáceno). Nejvíce stromů kolem silnic mizelo v Karlovarském (127 vysazeno, 1200 vykáceno), Pardubickém (178 vysazeno, 1605 vykáceno) a Plzeňském kraji (181 vysazeno, 1204 vykáceno). Dlouhodobě vede kácení, neboť od roku 2003 ubylo 251 tisíc stromů, které nahradilo jen 151 tisíc sazenic. To odpovídá 5 vysazeným stromům za 8 poražených.
„Vláda téměř před třemi lety slíbila, že proti klimatické změně bude bojovat mimo jiné i systematickou výsadbou kolem silnic[ii]. Bohužel, jsme svědky, že stále dochází k úplnému opaku. Stromy přitom pomáhají chladit vzduch a zadržovat vodu, což bychom během sucha a nekončících veder potřebovali jako sůl. Aleje kolem silnic by se tak za pár let mohly stát minulostí,“ říká RNDr. Marcela Klemensová z Arniky, vedoucí kampaně Zachraňme stromy. Správně vysazované a udržované stromy podél silnic jednoznačně zmírňují důsledky extrémních výkyvů počasí. Chrání vozovky i okolní krajinu před horkem, během přívalových dešťů zpevňují zem a zadržují vodu, v zimě chrání před silnými větrnými poryvy a sněhovými jazyky.
„Sázení stromů podél cest nadále komplikují hlavně vlastnické vztahy. Vhodné pozemky vlastní většinou soukromníci, kteří náhradní výsadbu často nepovolují. Pomohla by změna zákona, která umožní správcům silnic pozemky vykupovat[iii]. I nadále věříme, že vláda své sliby splní a nakonec pomůže vrátit stromy podél cest, kam patří,“ uzavírá mluvčí Arniky Jiří Kaňa.
Poznámky:
[i] Arnika chrání aleje již řadu let. Iniciovala vznik petice „Zachraňme stromy“ požadující lepší zákonnou ochranu alejí a stromů v krajině i ve městech. Petici podpořilo již více než 36 tisíc lidí. Také díky nim se podařilo prosadit novelu zákona a zrušit výjimku, která umožňovala silničářům kácet stromy u silnic bez povolení. Přesto je ochrana alejí stále nedostatečná.
Arnika usiluje o změnu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny tak, aby bylo možno aplikovat ustanovení o odvodech (§ 9 odst. 3 zákona - ZDE), které má umožnit obcím vytvořit fond pro financování výsadby a údržby dřevin.
V loňském roce Ministerstvo životního prostředí připustilo vyloučení veřejnosti z ochrany dřevin v případě stavebních záměrů povolovaných stavebním úřadem. Týká se to také rekonstrukcí silnic ve správě krajů, podél kterých roste velká část našich alejí a stromořadí. Arnika proto iniciovala vydání metodické instrukce MŽP pro orgány ochrany přírody, ve které jsou zdůrazněny správní postupy orgánů ochrany přírody ve stavebním řízení a zbývající práva veřejnosti.
[ii] Akční plán na webu je k dispozici na webu Ministerstva životního prostředí (ZDE)
[iii] Na webu Arniky najdete více informací o Uherskohradišťské deklaraci z konference Aleje 2013 (ZDE)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
