Návrh nového stavebního zákona vyvolává v poslední době velkou kritiku v obcích, krajích i ve veřejnosti. Obavy panují především z toho, aby navrhované změny ve své konečné podobě skutečně přispěly ke zrychlení a zjednodušení stavebních řízení v ČR. „V pondělí se podle našich informací dohodl premiér a ministr vnitra se zástupci Svazu měst a obcí na dílčí úpravě návrhu. Tuto dohodu nepovažujeme za projednanou s územními samosprávami, protože k ní byl přizván jen jeden z územních partnerů. Požádali jsme proto o návrat k jednacímu stolu a byli bychom rádi, kdyby tam byl kromě Asociace krajů také Spolek pro obnovu venkova, Svaz místních samospráv a původně přítomný Svaz měst a obcí,“ zdůraznil Martin Půta, hejtman Libereckého kraje, který jednání hejtmanů vedl. Podstata návrhu stavebního zákona tkví v tom, že namísto toho, aby byla v obcích a krajích nadále vykonávána státní správa na tomto úseku, dojde k její centralizaci, vznikne jeden státní stavební úřad se svými „územními pracovišti“ a vliv měst a obcí například na ochranu památek, životního prostředí a další dopady nových staveb se podstatně sníží. Jak uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, rozumí nespokojenosti představitelů krajů s tím, že k pondělnímu jednání nebyli přizváni, a bude s nimi dále o rekodifikaci stavebního práva jednat. Kraje uplatnily k návrhu zákona stovky zásadních připomínek a očekávají, že tyto podněty přivedou všechny zainteresované strany k jednacímu stolu.
S ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem hovořili hejtmani o podpoře podnikání především na venkově. Ministr představil možnost podpory malých prodejen v obcích do 500 obyvatel. „Chtěli bychom vytvořit ucelený koncept podpory koloniálů, tedy malých prodejen v obcích pod 500 obyvatel. Navazuje to na úspěšný model v krajích, jako je Pardubický, Královéhradecký kraj či Vysočina. Budeme se snažit vytvořit nástroj pro malé koloniály tak, aby měli starostové obcí možnost je finančně podpořit. Peníze by šly od ministerstva i krajů a jednalo by se na jeden koloniál zhruba o 10 – 20 tisíc měsíčně,“ vyčíslil ministr. Ministerstvo má také připraven dlouhodobě chybějící model duálního vzdělávání. „Po mnoha letech je systém s využitím spolupráce Moravskoslezského kraje připravený, dáváme jej do legislativní podoby a shodli jsme se na něm jak s ministerstvem školství, tak se zaměstnavatelskými svazy. V tomto uceleném systému by klíčovou roli měly hrát kraje. Předpokládáme provázanost škol, vybraných podniků, ale také třeba České obchodní inspekce, která potvrdí výběr zapojených firem,“ vysvětlil Karel Havlíček.
Mluvilo se také o financích zbývajících v Integrovaném regionálním operačním programu na opravy silnic II. a III. tříd v krajích, což jsou pro letošek 4 miliardy korun. Řeč byla i o prioritách v novém programovém období čerpání peněz z EU, kdy podpora ve čtyřech oblastech – tedy „silnice, školy, zdravotnické záchranné služby a deinstitucionalizace sociálních služeb“ – bude nedostačující a je třeba o ní dále jednat. V závěru jednání se diskutovala otázka rozpočtového určení daní v souvislosti s návrhem Libereckého kraje, který hodlá předložit zákonodárnou iniciativu do legislativního procesu. Ta se bude týkat nastavení rozpočtového určení daní spravedlivějšího pro kraje. Rada Asociace krajů se rovněž rozhodla vytvořit pracovní skupinu, jež bude projednávat komplexní úpravu přerozdělení sdílených daní.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
