Nedávno se do médií dostaly závěry neveřejné analýzy dopadů teritoriality exekutorů vypracované legislativním odborem ministerstva spravedlnosti. Výsledky jasně poukázaly na řadu problémů a vyvodily jednoznačný závěr – povinná územní spádovost exekutorů by vedla ke snížení vymahatelnosti práva přiznaného exekučním titulem. Jak se zdá, praktické dopady teritoriality a povinnost skládat exekutorům takzvané obligatorní zálohy mohou být reálně velkou finanční zátěží i pro města hospodařící s veřejnými penězi.

Exekutorská komora se přesto nevzdává a stanovisko teritoriality v posledních týdnech stále aktivněji obhajuje, stejně jako předkladatelé novely v čele s Tomio Okamurou, zastáncem tohoto principu Jiřím Dienstbierem a řadou dalších politiků. Mají opravdu argumenty podložené praxí nebo se z jejich strany jedná jen o účelová až populistická tvrzení?

Blízkost exekutora - hlavní výhoda principu

„Představte si, že jste v kůži dlužníka. Přišla vám domů upomínka informující vás o existenci dluhu, nezaplatil jste, protože na to nemáte nebo platit nechcete. Pár týdnů na to vám přijde platební rozkaz od soudu a posléze i dopis od exekutora s výzvou k úhradě. A protože jste ani teď nezaplatil dobrovolně, pustil se do práce exekutor.“ Říká Kateřina Procházková, tisková mluvčí ze specializovaného portálu poradnaveritele.cz a dodává, že v takovém případě se jako dlužník obvykle snažíte před placením a tudíž i před exekutorem logicky spíš utéct, než abyste dobrovolně zůstával v blízkosti místně příslušného exekutorského úřadu.

Její slova potvrzuje exekutor JUDr. Ondřej Mareš LL.M. ze sdružení Exekutoři za spravedlivé exekuce, který vážně pochybuje o jakékoliv přínosnosti teritoriality pro věřitele nebo dlužníky. „Přestože jako hlavní výhodu teritoriality uvádí její zastánci i navrhovatelé právě blízkost exekutorského úřadu. Statistická data, která máme k dispozici, hovoří o tom, že se až 45 % dlužníků vůbec nezdržuje v místě svého trvalého bydliště, případně se v průběhu řízení stěhuje! Velmi často mají jako svoji trvalou adresu uvedenou jen ohlašovnu a fakticky bydlí samozřejmě jinde.“ Konstatuje strohá fakta Ondřej Mareš.