ČD: Před 60 lety vyjela poprvé Vindobona, legendární východoevropský Trans Europ Express

13.01.2017 8:40 | Zprávy

Před 60 lety, přesně 13. ledna 1957, vyrazil na svou vůbec první zkušební a předváděcí jízdu legendární expres Vindobona, který spojil Berlín, Prahu a Vídeň.

ČD: Před 60 lety vyjela poprvé Vindobona, legendární východoevropský Trans Europ Express
Foto: red
Popisek: ČD - logo

Pravidelný provoz Vindobony byl zahájen s novým jízdním řádem na začátku léta 1957. Ve své době patřila Vindobona mezi nejluxusnější a nejrychlejší vlaky východní Evropy. Od ostatních klasických spojů tehdy ještě s parními lokomotivami se lišila také tím, že byla provozována elegantní motorovou jednotkou aerodynamického tvaru. Díky tomu byla Vindobona přirovnávána k západoevropským luxusním vlakům Trans Europ Express. Ještě v době svého provozu se stala legendou. Dnes Prahu a Vídeň spojují každé dvě hodiny nové, moderní rychlovlaky railjet.    

První jízda byla určená pro novináře a měla představit nové, rychlé a komfortní spojení široké veřejnosti. Proto vznikl i krátký propagační film. Vindobonu se mohl mezi Prahou a Berlínem svézt prakticky každý, ale do Vídně s ní mohl cestovat jen málo kdo. I díky tomu měla nádech tajemných nedostupných cílů. Díky provozu elegantních aerodynamických motorových jednotek až do roku 1979 se také odlišovala od všech ostatních vlaků a při své jízdě tak vzbuzovala pozornost kolemjdoucích, cestujících i zaměstnanců železnice. Až do roku 1989 patřila mezi několik málo spojů, které překonávaly „železnou oponu“ do západní Evropy.

Mezi nejrychlejšími vlaky své doby

Vindobona patřila na počátku svého provozu k nejrychlejším vlakům východní Evropy, i když z dnešního pohledu se jedná o směšně dlouhé cestovní časy a nízké rychlosti. Oproti běžným vlakům však byla o desítky minut rychlejší. V prvním roce provozu urazila cestu z Berlína do Vídně za 12 a čtvrt hodiny, což bylo o 6 hodin rychleji, než dosavadní nejrychlejší spojení. Trasu mezi Prahou a Berlínem překonala za méně než 6 hodin, skoro o hodinu rychleji než dosavadní nejrychlejší vlak a dobře o hodinu a půl až dvě hodiny rychleji než běžný mezistátní rychlík. Také cesta mezi Prahou a Vídní se podstatně zkrátila, když o rok dřív trvalo přímé spojení přes Břeclav 9 hodin, zatímco nový motorový expres jel přes Tábor a Třeboň a do Vídně dojel za přibližně 5 a půl hodiny.

Tyto cestovní časy se po dlouhá desetiletí zásadně neměnily a posouvaly se jen o několik minut, maximálně několik málo desítek minut. Cestovní časy dosahované od konce 50. do konce 80. let odpovídaly mezi Prahou a Berlínem průměrné rychlosti 64 až 70 km/h a mezi Prahou a Vídní průměrné rychlosti přibližně 60 až 64 km/h.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Jiří Čunek byl položen dotaz

Sociální dávky - Ukrajinci

Jak dlouho by podle vás měli mít tedy Ukrajinci nárok na dávky? A nemyslíte, že problém s tím, že vyplňují jakousi díru na trhu je způsoben hlavně tím, že jsou mzdy za danou práci směšné? Bohužel tím, že za tu mzdu jde pracovat třeba Ukrajinec to tlačí mzdy ještě níž nebo minimálně tu pak není tlak ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Liberální institut: Výzva k deregulaci a posílení konkurenceschopnosti

16:13 Liberální institut: Výzva k deregulaci a posílení konkurenceschopnosti

Dokument vyzývá k akci a nastiňuje konkrétní návrhy na snížení regulační zátěže v Evropě a oživení j…