Vyráběly 85 GWh ročně a podílely se na celkové produkci ze 7,7 %. Po sto letech nacházíme na území ČR pestré portfolio ekologických elektráren, které loni vyprodukovaly 10 674 GWh. Znamená to nejen 12% podíl na celkové výrobě elektřiny v ČR ale i 125násobný nárůst výroby ve stoletém srovnání.

„Československá energetika v roce 1918 měla ve srovnání s dneškem poměrně rozdrobenou strukturu výrobních zdrojů a samozřejmě nesrovnatelně nižší úroveň produkce i spotřeby. Paleta obnovitelných zdrojů nebyla zdaleka tak pestrá jako dnes, už tehdy hrály ale významnou úlohu. V roce 1930 existovalo dnes stěží uvěřitelných 14 tisíc vodních elektráren – ve srovnání se současnými 1600 v ČR – a jimi vyprodukovaná elektřina se takřka vždy spotřebovala v místě výroby,“ říká místopředseda představenstva a ředitel divize nová energetika a distribuce Tomáš Pleskač. Největší hydrocentrálou byla Spirova elektrárna ve Vyšším Brodě s výkonem 11 500 koňských sil (tj. ekvivalent instalovaného výkonu cca 8,5 MW).

Ambiciózní plány na výrazné posílení a centralizaci hydroenergetiky se v meziválečném období naplnily jen zčásti, přesto vodní zdroje dokázaly v předválečném roce 1938 vyrobit už 600 GWh a posunout se k 14,8% podílu na celkové produkci. Pozornost nejen v tuzemském měřítku vzbudily první přečerpávací elektrárny v ČSR Černé jezero a Pastviny (obě dnes v rámci ČEZ fungují jako malé vodní elektrárny), stejně jako velké akumulační zdroje ve Vranově nad Dyjí nebo Vraném nad Vltavou.