Zavážení probíhalo pod vodou a dálkově ovládaný stroj umísťoval palivové soubory na přesně stanovené pozice, které zajistí rovnoměrný vývin tepla a omezí vliv neutronů na nádobu reaktoru. „Čtvrtinu aktivní zóny reaktoru tvoří nové soubory, naopak nejstarší budou v reaktoru pracovat už čtvrtým rokem,“ upřesnil Jak Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín.

Během přesunu paliva z bazénu do reaktoru ujel zavážecí stroj přibližně pět kilometrů. Jeho maximální rychlost dosahovala necelých 30 centimetrů za vteřinu. V průběhu zavážení se ale liší. „Například vlastní palivový soubor zasouvá zařízení na pozici v reaktoru rychlostí tři centimetry za vteřinu,“ poznamenal Jan Kruml.