Dosud energetická společnost vždy objednávala LNG jako ucelenou službu a náklad převzala až v terminálu v Eemshavenu. Nyní měli odborníci z ČEZ na starost celý navigační a logistický řetězec, tedy jednání se zkapalňovacím terminálem ve Spojených státech, pronájem lodi, nakládku v USA i samotnou cestu přes Atlantský oceán a návrat lodi zpět. Zvládnutím další části procesu zacházení s LNG posiluje ČEZ dále své know-how v oblasti obchodování s komoditami, a tak i energetickou bezpečnost České republiky. 

„Terminál na LNG v nizozemském Eemshavenu se stal jedním z pilířů energetické bezpečnosti České republiky, podílí se na zajišťování plynu pro region a stabilizaci trhu, což se pozitivně promítá i v koncových cenách pro naše zákazníky. Nizozemský terminál byl vůbec prvním terminálem na zkapalněný zemní plyn spuštěným v Evropě od začátku války na Ukrajině. Zatím do terminálu připlulo 51 lodí s nákladem 4,6 mld. m3 plynu určeného pro Českou republiku. Teď poprvé jsme převzali loď u pobřeží Texasu a starali se o její cestu přes celý Atlantský oceán,“ řekl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. 

Od Eemshavenu se terminály LNG staly základním stavebním kamenem energetické bezpečnosti regionu i jednotlivých států. Právě terminály se státní účastí nebo státními zárukami se podařilo zprovoznit nejrychleji. Vzhledem k velikosti těchto projektů a jejich rizikovosti pro soukromé investory nebo nutnosti rychlých povolovacích řízení byla v těchto případech role státu klíčová. Státy měly eminentní zájem zajistit stabilní dodávky plynu a prakticky ve všech v regionu provozovaných terminálech tak mají jednotlivé země většinový nebo minimálně poloviční podíl. Nizozemské terminály vlastní z poloviny státní společnost Gasunie, polský terminál patří z poloviny polskému státu. V Německu vlastní stát plovoucí terminály Wilhelmshaven a Brunsbüttel. V budoucím pevninském terminálu v Brunsbüttelu bude mít polovinu německý stát a významný podíl má i nizozemská státní společnost Gasunie.