Průměrně nám začíná rašení nových listových pupenů u třešně ptačí na začátku dubna (v polohách okolo 300 m n. m.), počátek kvetení spadá do termínu 19. – 23. dubna a konec kvetení mezi 4. – 5. května. Již nyní můžeme říct, že čas kvetení těsně míjí 1. května, den, kdy si zamilovaní pod rozkvetlou třešní dávají polibek. Je to tedy spíše políbení ženy, aby si udržela krásu, plodnost a svému milému neuschla. Dříve se k tomu přidávala koupel v potoce, a to s vidinou omlazení. Možná nás čekají léta koupání v potoce pod odkvetlými třešněmi. V současné chvíli jsou třešně již ve fázi konce kvetení.

Fenoložka Lenka Hájková přidává tento komentář (citace z 25. 4. 2019): „Pokud bude ještě tyto dva dny teplo a vítr, a pak se jen na chvíli ochladí, tak většina třešní bude na 1. máje odkvetlá (zejména v nížinách a velmi pravděpodobně i ve středních polohách).“

Něco málo z historie „třesně“

Třešeň ptačí (Cerasus avium L.) jako rostlinný druh je u nás domácí, nicméně veškeré její pěstované kultivary mají genetický původ v Persii, kde jsou prvně doloženy v 8. st. př. n. l. Odtud se dostaly nejdříve do Řecka a později je konzul Lucius Licinius Lucullus dovezl do Říma, odkud se velmi rychle rozšířily do celé Evropy. K nám se sice tyto prastaré formy dostaly již v počátcích slovanského osídlení, avšak první sady s ušlechtilými odrůdami byly zakládány až v 16. století. Největšími pěstiteli třešní jsou Turecko, Írán a USA. Kromě plodů se také využívá dřevo, které je pravidelně rostlé a hodí se především na dýhy a na výrobu nábytku. Od nepaměti symbolizovala třešeň panenství. V Dánsku se věřilo, že v třešňových stromech přebývají lesní démoni.