Česká republika
Charakteristiky českého hospodářství rozděluje letošní analýza z pohledu vstupu do eurozóny do tří skupin:
1. Ukazatele naznačující relativně nízkou míru rizik spojených s případným přijetím eura v analyzované oblasti
Dlouhodobě k nim patří zejména vysoká míra otevřenosti české ekonomiky a velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou, které vytvářejí předpoklady pro existenci přínosů zavedení eura, jakými jsou snížení transakčních nákladů nebo odstranění kurzového rizika. Silné obchodní propojení současně přispívá k vysoké sladěnosti cyklického vývoje s eurozónou; sladěnost hospodářského cyklu ČR se nicméně v posledních letech poněkud snížila. Do této skupiny patří také míra používání eura v české ekonomice, která pozvolna roste, soustředí se však hlavně do obchodních vztahů české podnikové sféry. Rovněž na straně přizpůsobovacích mechanismů české ekonomiky některé ukazatele naznačují připravenost na přijetí eura, například zvyšující se pružnost trhu práce nebo stabilní a vůči ekonomickým šokům odolný bankovní sektor.
2. Neutrálně vyznívající ukazatele
Mezi ně spadají z dlouhodobějšího pohledu malé rozdíly v úrovni úrokových sazeb a celková podobnost transmise měnové politiky v ČR a v eurozóně. V některých finančních ukazatelích se sice ČR od průměru měnové unie liší, z hlediska přijetí eura to však nelze označit za nevýhodu či zásadní překážku. Nastavení českého systému daní a dávek, které zejména pro nízkopříjmové skupiny snižuje motivaci pro návrat do zaměstnání, nadále snižuje flexibilitu trhu práce. Neutrálně vyznívá také hodnocení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Aktuální situace českých veřejných financí v sobě zahrnuje pozitivní i negativní aspekty: na jedné straně stojí jejich příznivý výchozí stav a přebytkové hospodaření, na straně druhé však fiskální politika v uplynulých letech mnohem častěji působila procyklicky, nikoliv proticyklicky.
3. Ukazatele naznačující ekonomická rizika spojená s případným přijetím eura v analyzované oblasti
Patří k nim zejména stále nedokončený proces reálné ekonomické konvergence ČR k eurozóně i nadále přetrvávající nízká strukturální podobnost ekonomik. Rizikem v případě přijetí eura by byla také nesladěnost finančních cyklů ČR a eurozóny. Na straně přizpůsobovacích mechanismů české ekonomiky je pak problémem zejména otázka dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí, kde vlivem stárnutí populace a rostoucích mandatorních výdajů dochází ke snižování prostoru pro makroekonomickou stabilizační roli fiskálu v budoucnu.
Eurozóna
Snaha Evropské unie a eurozóny o prohlubování integrace, zvláště v oblasti hospodářských a fiskálních politik, v roce 2019 zásadně nepokročila. Všechny oblasti evropské politiky navíc významně ovlivňuje proces vystoupení Spojeného království z Evropské unie.
Hospodářský růst v eurozóně v průběhu posledního roku zpomalil a zároveň v ní přetrvává řada strukturálních problémů. Rizikem zůstávají i fiskální problémy některých členů eurozóny a zranitelnost jejich finančních sektorů. Ukazuje se tak, že eurozóna nemusí nutně být pro všechny její členské země optimální měnovou zónou.
Požadavek zemí eurozóny, aby zájemci o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II současně vstoupili také do bankovní unie, byl v letošním roce aplikován také na Chorvatsko. Při budoucím rozhodování České republiky o načasování vstupu do měnové unie tedy bude třeba brát v úvahu dopady tohoto vývoje na ČR i na ostatní státy EU.
Dokument Analýzy stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou (stručně Analýzy sladěnosti) hodnotí jak připravenost české ekonomiky na vstup do eurozóny, tak hospodářskou a institucionální situaci eurozóny samotné. Nezabývá se však otázkou celkové výhodnosti či nevýhodnosti přijetí eura a neformuluje doporučení ohledně tohoto kroku.
V souladu se „Strategií přistoupení České republiky k eurozóně“ ČNB společně s MF ČR pravidelně hodnotí pokrok při vytváření podmínek pro přijetí eura. Výsledkem tohoto hodnocení je společný materiál Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou, jehož podkladem jsou právě Analýzy sladěnosti z dílny ČNB. Vzhledem k loňskému rozhodnutí vlády, že plnění kritérií a stupně sladěnosti ČR s eurozónou bude znovu vyhodnocovat až v roce 2020, zpracovala letos ČNB pouze stručné bienální vydání „Analýz sladěnosti“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
