Z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplývá, že nejvíce postihů bylo ve sledovaném období uděleno v Moravskoslezském kraji, a to 269, na „druhém“ místě byl Plzeňský kraj s 259 postihy. Dvoustovku postihů (203) překročil ještě Královéhradecký kraj. Naopak kraje s nejnižším počtem postihů byly Jihočeský a Vysočina (oba 38).

Cílem kontrol je, aby dočasná pracovní neschopnost a čerpání nemocenského nebylo zneužíváno. Jsou prováděny na základě tzv. plánu kontrol, který si podle aktuální situace sestavuje OSSZ. Obecně platí, že kontrola může být provedena kdykoliv. Existuje-li důvodné podezření, může být provedena i např. v pozdních hodinách. Může proběhnout i v prvních třech dnech dočasné pracovní neschopnosti, za které nenáleží žádná výplata (tzv. karenční doba).

Kontrolovat může i zaměstnavatel

V prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti, za které náleží náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem, mohou rovněž sami zaměstnavatelé kontrolovat své zaměstnance. Pokud kontrola provedená zaměstnavatelem prokáže, že jejich zaměstnanec porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce, řídí se postih pracovněprávními předpisy, tedy zákoníkem práce.

Povinnosti lidí stonajících na tzv. neschopence

Dočasně práceneschopný pojištěnec má povinnost dodržovat ošetřujícím lékařem stanovený režim. Má se zdržovat na platné adrese, kterou sdělil ošetřujícímu lékaři a která je zaznamenána v tzv. neschopence. Pokud ošetřující lékař povolí vycházky (může nejvýše v celkovém rozsahu maximálně 6 hodin denně, v rozmezí od 7 hodin do 19 hodin, v jednom či více intervalech), má pojištěnec povinnost dodržovat konkrétní lékařem stanovený časový úsek.

Pro účely kontroly také platí pravidlo „poskytnutí nezbytné součinnosti“. V praxi to zejména znamená, že dočasně práceneschopný pojištěnec musí místo svého pobytu v době nemoci viditelně označit jmenovkou a zajistit funkční zvonek či přístup ke dveřím, aby jej kontrola mohla kontaktovat.